Kráska z Nebelvíru |harry potter

49.Draco a Harry

Byli jsme na Vánoce u Weasleyových. Za dva dny jsme už měli zase jet do Bradavic a tak jsme poslední dny prázdnin trávili všichni spolu. Většinou jsme seděli v obýváku a něco hráli nebo si aspoň povídali. Teď je noc ,já seděla v obýváku ,byl tam Ron i Chloe a najednou se něco přihnalo kolem domu. Kolem domu se udělal ohnivý kruh ,já se rychle zvedla a šla k oknu společně s Ronem. Harry a Ginny v tom rychle běžel ze schodů ,já viděla v okně Bellatrix. A tak jsem se za ní rozeběhla společně s Harrym. Zaprvé ona zabila Siriuse ,zadruhé jednou mě mučila a za třetí kvůli ní a Luciusovi nám ten vztah s Dracem nevydržel. Ginny běžela za námi. Slyšela jsem Remuse řvát „Ari,Harry! Né! Sakra Ginny!" ale nemohl nic dělat ,jelikož když se za námi s Nymphadorou rozeběhli ,kruh se uzavřel. „Zabila jsem Siriuse Blacka!" vykřikovala Bellatrix dokola. „Nechytíte mě! Nechytíte" vykřikovala dokola. My běželi ještě rychleji ,dokud jsme se s Harrym a Ginny nesešli na jednom místě. Viděli jsme Šedohřbeta a tak Harry se před nás postavil a vykřikl „Mdloby na tebe!" ,jenže Šedohřbet se ubránil. Hned potom se přemístil na jiné místo ,všichni jsme drželi hůlky rovně a pozorovali okolí. Furt jsme se otáčeli ,jelikož jsme nevěděli kde jsou. Viděla jsem trochu Bellu a tak jsem na ní seslala neverbální kouzlo ,ona se však ubránila. Takhle to mohlo pokračovat do nekonečna dokud k nám nepřiběhl Remus Lupin,pan Weasley a Nymphadora Tonksnová. Smrtijedi se pomalu přemístili a odletěli směrem k domu. Smrtijedi pomalu přiletěli k domu a zapálili ho ,naštěstí v domě nikdo nebyl. Rychle jsme všichni utíkali k ostatním,když jsme tam doběhli ,kruh zmizel a všichni stáli venku. Paní Weasleyová to se slzami v očích pozorovala ,dům se rozpadal a hořel ještě víc. Jen jsme tam stáli a smutně na něho hleděli.

*Po vánočních prázdninách ,ve škole*
Já,Hermiona a Harry jsme šli po chodbě ,Mia držela v ruce Denního věštce a četla si v něm. „Tak snadno se k vám můžou dostat. Máte štěstí že vás nezabili!" namítla Hermiona „Uvědomte si kdo jste ,Ari a Harry." k tomu dodala. „Já vím kdo jsem Hermiono ,jasný?" odpověděl Harry trochu uraženě „Promiň..." dodal k tomu. Procházeli jsme se chodbou a viděli Rona a Levanduli jak se mazlí a jsou u sebe. „Promiňte ,budu muset jít zvracet" řekla a odešla. Já stále šla s Harrym dál ,museli jsme za Brumbálem ,tentokrát i mě chtěl na té lekci. Netušila jsem proč ,přišlo mi to opravdu divný ,ale i přesto jsem tam došla. Profesor Brumbál nám ukázal myslánku a dal nám oběma vzpomínku profesora Křiklana. Byla to vzpomínka kde byl i Tom Riddle. Nejprve se do ní podíval Harry a hned po něm já. Ta vzpomínka byla o tom ,jak se Tom alias Voldemort zeptal učitele o jakési černé magii. Ta vzpomínka byla upravená ,takže to jméno té černé magie tam nebylo slyšet. Brumbál po nás chtěl aby jsme to zjistili ,teda spíš po Harrym. „Ariano prosím ty tady ještě zůstaň" vykřikl profesor Brumbál na mě když jsme oba chtěli odejít ,Harry si v klidu odešel a já šla opět k jeho stolu. „Ano pane?" zeptala jsem se. „Víš proč sem si tě sem dneska také přivolal?" zeptal se mě. „Netuším pane" odpověděla jsem zmateně. „Já ti zcela rád řeknu proč. Ty víš kdo je Tom Riddle?" zeptal se mne. „Ano vím ,Harry mi o něm vyprávěl ,prý to je Voldemort" řekla jsem. „Ano přesně tak ,nebyl jsem si jist jestli to víš. Chtěl jsem ti ukázat tuto vzpomínku ,aby jsi aspoň trochu napomohla Harrymu ,slyšel jsem že jsi taky oblíbenec pana profesora Křiklana" řekl a usmál se. „Aha ,pane profesore už mohu jít? Jinak děkuji moc za pozvání" zeptala jsem se. „Jistě ,dobrou noc" řekl pan profesor. „Vám také" řekla jsem a odešla.

Druhý den ležel Ron na ošetřovně ,někdo ho totiž prý otrávil. Rychle jsem tam šla s Ginny a Miou ,sedli jsme si kolem lůžka ,já vedle Ginny a Mia naproti nám. Potom tam přišli i profesoři a Harry. Vyptávali se Horácia Křiklana proč Harry musel dát Ronovi bezoár. „Víte pane profesore tu láhev jsem měl v plánu dát vám" řekl profesor Křiklan. „Hm zajímavé ,cítím z toho jed" řekl profesor Brumbál. Když se přestali tak nějak bavit mezi sebou ,přiběhla tam Levandule Brownová. „Kde je můj Lolánek?" vykřikla a když ho viděla společně s Hermionou zeptala se „Co tu děláš?" „Na to samé bych se mohla zeptat taky ,někdo ho otrávil ty náno pitomá" řekla Mia. „Vždyť se s tebou ani nebaví! Já jsem jeho přítelkyně!" vykřikla Levandule. „A já jsem jeho...." zastavila se Mia a hned poté dodala „Kamarádka" a smutně se podívala na zem. „Podívej! Ví že jsem tady! Lolánku tady jsem" řekla Levandule. „H-He-rmi-ó-no" vykoktal ze sebe Ron ze spánku. Levandule když ho slyšela tak se slzami v očích běžela pryč. Chvíli tam bylo trapné ticho dokud Brumbál neřekl „Už by jsme radši měli jít. Pan Weasley je v dobrých rukou" a všichni odešli krom Hermiony která ho držela za ruku a seděla u něj.

Byli jsme na večeři a Levandule byla úplně vystresovaná. Držela lžíci v ruce a ta ruka se jí úplně třepala ,vypadalo to jako by měla nějaký šok a k tomu nás zabíjela pohledem. Ron se na ní pořád koukal a potom se zeptal Hermiony „Řekni jak jsem se rozešel s Levandulí" a podíval se na ní. Hermiona se z hluboka nadechla a odpověděla „Ehm...noo...ona ,přišla za tebou na ošetřovnu. A tys mluvil ,nebyl to myslím nějak zvlášť dlouhý rozhovor" a vystrašen se pořád koukala na nás dva s Harrym. „Aby bylo jasno ,jsem rád že jsem se jí zbavil. Jen mi připadá nakrknutá" řekl Ron narovinu a my čtyři se na ní podívali. „No jo...to máš asi pravdu" řekla Hermiona a k tomu dodala „Říkáš že si z toho večera nic nepamatuješ? Vůbec nic?" a podívala se na něho vystresovaně. „Možná něco jo" odpověděl Ron a zasekl se ,my s Harrym na ně opravdu divně koukali a hned poté řekl Ron „Ale to je nesmysl ,byl jsem úplně mimo že jo?" zasmál se a Mia se taky zasmála ,ale falešně. „Jo úplně..." dodala Hermiona. My na ně dva chvilkami koukali divně a potom se Harry podíval do té učebnice Prince dvojí krve. „Harry! To je Katie!" zašeptala Hermiona ,on se jen na ní udiveně podíval a ona dodala „Katie Bellová!" a podívala se na něho taky udiveně. Harry hned vstal a šel se jí optat jestli si něco pamatuje z toho zakletí. V tom však vcházel Draco ,nejprve jsem se dívala na Draca a pak se podívala i na Harryho ,Draco na něho vystrašeně koukal a rychle šel pryč. Harry šel hned za ním a já se tak strašně bála ,přemýšlela jsem jestli za nimi mám jít ,protože vím jaký oba jsou. „Měla by si jít radši za nimi Ari! Nevypadá to dobře" řekla narovinu Hermiona a popostrčila mě. Když oba vyšli z Velké síně ,ještě jsem chvílí přemýšlela jestli to mám udělat a řekla Hermioně „Myslíš si že to je dobrý nápad?" a podívala se udiveně. „Hele takhle ,i když už spolu nejste...šla bych tam ,protože víš jaký oba jsou. Hlavně Harry. A k tomu hlavně teď když ví co si Harry myslí o Dracovi." řekla Mia a smutně se podívala na zem. V mé hlavě se odehrávali vzpomínky a myšlenky o tom co mi Draco ukázal a co Harry říkal. „Myslím že máš pravdu Hermiono" řekla jsem a vyrazila. Rychle jsem běžela a když jsem viděla Harryho jak jde do druhého patra. Hned jsem běžela za ním ,ale tak aby si mě ani jeden z nich nevšimnul. Když jsem tam doběhla schovala jsem se za roh a pozorovala je ,slyšela jsem jak Draco brečí. Bylo mi ho líto a tak hrozně moc bych mu chtěla pomoct. Harry na něho začal mluvit „Vím cos udělal Malfoyi! Uštknul si jí že jo?" a Draco se otočil na Harryho. Začali na sebe sesílávat kouzla a já se radši schovala za roh úplně (ani nevykukovala) aby mě nějaké kouzlo nezasáhlo. Začala jsem slyšet vodu a pořád zvuky kouzel. Pak jsem ,ale slyšela vykřiknout Harryho kouzlo „Sectumsempra!" a já věděla co to Dracovi udělá. „Né!" vykřikla jsem se slzami v očích a rychle běžela za nimi. Když jsem viděla jak Draco ležel na zemi pořezaný ,sedla jsem si k němu a zkoušela si vzpomenout na to zaklínadlo které ty rány vyléčí. Harry nás jen pozoroval ,když jsem si vzpomněla začala jsem říkat kouzlo a rány se postupně léčili ,Draco u toho brečel ,ale nedivím se mu ,dost to bolí. Draco sotva dýchal a já se mu snažila pomoct a říkala „Draco! Prosím! Vydrž to pro mě ,jsi silný" a u toho brečela. Bála jsem se že něco spletu nebo že se mu něco stane. Když konečně začal dýchat normálně i když bylo vidět že to šlo těžko ,pomáhala jsem mu vstát. V tu chvíli tam přišel Snape a Harryho zabíjel pohledem. Šel Dracovi taky pomoct a odnesli jsme ho na ošetřovnu ,Harry nás furt sledoval ,byla jsem na něho fakt dost naštvaná.

Pokračování příště...:)!Lidičky trochu opožděně tu je nová část❤️tak papa!