Kapitola 4. - Vydírání

4.3K 329 28
                                    

Waring! xD trochu pikantnější :P x3

.................................................................................................

"C-Cože? O čem to mluvíš? Jaké tajemství!" skrývala jsem dál. Podíval se na mě a dočista mě paralizoval. Jako kdyby mi viděl až do duše. Potom se triumfálně ušklíbl.

"Opravdu? Takže, ty nejsi holka, Ayumi-chan?" zeptal se a skousl mi ucha. 

"Co...to děláš! Já jsem.... kluk!" křikla jsem rozpačitě. Docela mě začínal hecovat. Ale nedovolila jsem si prohrát. Teď ne. Nechci aby mě odsud vyhodili hned první den. 

"Hmm. Řekla si to dost přesvědčivě," šeptal a na nic už nečekal. Rozthl mi košili a uviděl moje obvazy. Sklopila jsem zrak. Sakra! Jsem v pytli. Rozbrečela jsem se. I když jsou tu samí idioti nechtěla jsem na žádnou jinou školu. Nikdy. Zašklebil se. 

"Nebolí to?" zeptal se a koukal na moje obvazy. Já se nemohla na jediné slovo ani na žádné kývnutí. Prostě jsem tam stála přitisknutá ke zdi a brečela jsem. On si to ale určitě užíval. Nad tou myšlenkou jsem se na něj naštvaně koukla.

"Jasně! Jen si užívej ten pohled! Máš co si chtěl! Vyhrál si. Tak běž a jdi to všem vykecat!" křikla jsem na něj a dál brečela. Zmateně se na mě podíval a já pokračovala. 

"A vůbec! Co si o sobě mys-" nestihla jsem ani dokončit větu. Jeho rty se jemně otřely o mé a já málem umřela. Zaťala jsem zuby, aby se přes ně nedostal. Jenže on se stejně probojoval a jazykem prozkoumával moje ústa. Když mi sáhl na záda začala jsem se bránit a odstrkovat ho. Nakonec jsem to ale vzdala. Byl silnější než já. 

Konečně se ode mě odtáhl a já se o něm opřela. Potřebovala jsem nabrat dech. 

"Proč si to udělal," sípala jsem ze sebe a přitiskla se na zeď. Díval se na mě se zvednutám obočím.

"Od teď si moje hračka," řekl a zašklebil se. Při těch slovech mu zajiskřilo v očích. Už jsem z něj neměla respekt ale hrůzu.

"To teda ani náhodou!" křikla jsem na něj a nějak si zašněrovala košili. Přez ní jsem si hodila sako. Naštěstí to vypadalo jako kdyby jsem se rvala a ne jako kdyby mě někdo využíval. 

"Takže by si radši šla na jinou školu?" dobíral si mě. Vyhrál. Naštvaně jsem se na něj koukla.

"Fajn vyhrál si... Budu tvoje hračka, ale jenom když ty udržíš moje tajemství!" řekla jsem pevným hlase. Usmál se. 

"Platí," řekl a potom mě dovedl do nějaké velké síně, kde byli snad všichni studenti na škole. Dokonce jsem zahlédla i toho týpka co mi ukradl pocky na chodbě. Sedla jsem si kam mi "Můj pán" nakázal a čekala co se bude dít.

...................................................................................................................

A máme tu konec xD Doufám že se líbilo ;)

Na obrázku máte toho jejího pána xD 

Já a Kluk? Kde žijí příběhy. Začni objevovat