Now kiss me you fool {H.S} ✔️

Kapitola Osmnáctá - fyzička

Tělocvik!

Mám v sobě tolik energie a chutě do života, že jsem se snad opravdu těšila.

Annie je stále v nedohlednu, ale na to už jsem si zvykla - poněvadž to není poprvé.

Od té doby, co jsem Liama nazvala lachtanem s lžíci v ruce mě vyzval na souboj v běhu.

Nechci nic říkat ale, viděli jste ho někdy? Vypracované tělo a obří svaly. Ne že by se mi líbili, jen mi to ničí naději na výhru.

Na sobě jsem měla jen bílý nátělník a poměrně roztahané kraťasy. Vlasy jsem si dala do nepřehledného a rozcuchaného drdolu.

Z šaten jsem vycházela s nadějí že uvidím někoho z kluků, abych si měla s kým povídat.

K mé smůle byli zatím k nedohlednu.

„Harry je můj! slyšíš? Taková šprtka jako ty si ho nezaslouží! tak ti radím vypadni od něj dříve, než ti zlomím hnáty!"

Bello! Drahoušku jak jsi mi nechyběla. Ale věř že moje nervy už nejsou z oceli. Teď na sobě makám.

„Ještě něco?"

S úsměvem jsem si pobrukovala nějakou písničku a sledovala, jak se stadion plní lidmi.

„To že si sem vnikneš a omotáš si ho kolem prstu-"

„To už jsi říkala, nic novějšího nemáš? "

Popravdě. Trochu mě vyděsilo když jsem ji spatřila samotnou zlostí rudnout.

„Jsi nula Parkerová!"

„Tak poslouchej. Vymetu s tebou jako ze štětkou, tak jak si to zasloužíš. Harry je svobodný člověk a má právo si vybrat. To že je tady nějaká nenasytná kráva, ho očividně nezajímá. Pověz mi, kolikrát se na tebe alespoň usmál? Nemusíš odpovídat. Jestli v tobě někdy něco viděl, byl to jen odpor. Nejsem hloupá Bello! Já vidím jak mi ho závidíš. Ale určitě na tom něco bude. Zkus na sobě třeba zapracovat? Možná po tobě alespoň šlehne očkem"

Vyjeveně sledovala můj výlev, tak jako celý hlouček lidí okolo.

„Já na sobě nepotřebuji pracovat! Mám dokonalou postavu a umím se oblékat a-"

„To je všechno co na mě vytáhneš? Vzhled? Ne každý má možnost výběru - tak jako ty. Já to štěstí neměla, ale i tak si mě vybral. Protože nejsem zkažená"

Nechtěla jsem to řešit.

Nechala jsem ji tam stát s otázkou na očích. Prostě jsem se prorvala davem lidí kteří nás pozorovali.

Jestli by se do téhle hádky někdo měl připojit. Byla by to Annie. Skoro mě až mrzí že tady není, a že tohle všechno zmeškala.

„Vím na co teď myslíš"

Ozval se Harry.

Podívala jsem se kolem sebe, a s nadšením se na něj usmála když seděl na sedačkách.

„O tom že musím vyhrát souboj s Liamem?"

Začala jsem se rozcvičovat a dala mu prostor k mluvení.

„Myslíš na mě! Je čas ti ukázat jak běhá mistr!"

Pohladil si svoje ego a já se plácla do čela.

A je to tu zas.

„Ano, samozřejmně"

Začal se tedy rozcvičovat semnou.

Do doby než jsme opravdu začali cvičit jsme se shlukovali jako celá parta a rozebírali kraviny.

„Tak, kdo je tady připraven na porážku?"

Zeptal se hravě Liam, když učitel začal odpočítávat do začátku sprintu.

„Nejsem prase Liame, já to určitě nebudu"

Mrkla jsem na něj, a za doprovodu povzbuzování kluků vyběhla společně s ním.

„Vy zrádci! Povzbuzuje mě a ne ji!"

Rekl zadýchaně a já se tomu musela zasmát.

V duchu jsem si fandila.

Měla jsem pocit že létám.