Nečekaní táborníci ! ✔ | HS

30. Koncert nebo nemocnice? Stihneme obojí 2/2

Celou noc jsem se převalovala a nemohla pořádně usnout z toho, jak moc jsem hned teď chtěla za Harrym do nemocnice, jen abych mohla být s ním. Nebavilo mě tady jen tak ležet a nic nedělat, když jsem věděla, že on tam tak leží a já u něj nemůžu být. Je to fakt hrozný.

Koukla jsem se na hodiny a bylo něco málo po sedmé. Vstala jsem tedy z postele a provedla hygienu. Nikam jsem moc nespěchala.

Jen co jsem vylezla z koupelny, tak někdo zaklepal na dveře, ale nenapadlo mě kdo to může být.. tak jsem šla otevřít.

,,Ahoj, připravená vyrazit?" pozdravil Liam a ostatní za ním. Jen jsem přikývla. Jeli jsme do nemocnice a cesta trvala asi dvacet minut a jako bonus nám to doprava hodlala udělat těžší. Fakt Super ! !

Hned co Liam zaparkoval jsem vběhla do nemocnice a jediné štěstí, které jsem měla bylo to, že jsem potkala toho doktora ze včera. Když jsem ho zastavila tak za mnou už stáli i ostatní.

,,Dobrý den byli jsme tu včera. Jak je na tom Harry Styles?" podívala jsem se na toho doktora, který se mě trochu lekl.

,,Ano, vím. Pan Styles stále spí, ale můžete za ním na pokoj pod podmínkou, že budete úplně potichu a v klidu" řekl skoro bez zájmu. Kývli jsme na souhlas a odešli za Harrym.

Vešli jsme do jeho pokoje a on jen tak ležel na posteli a spal. Chtělo se mi brečet, protože už mi chyběl. Věděla jsem, že se probudí, protože to nebylo podle doktora nic vážného.. ale i tak. Není to na pohled nic příjemného.

Chvíli jsme byli u Harryho v pokoji všichni a později mě nechali s ním samotnou. Děkovně jsem se na ně usmála a pak odešli. Bylo na nich vidět, že je to trápí stejně jako mě, ale i tak jsem byla ráda, že tu budu moc být s ním chvíli sama.

Seděla jsem na židli vedle postele a držela jeho ruku. Druhou rukou jsem ho občas pohladila po tváři.

,,Musíš se co nejdříve probudit.. já to vím. Není to vážné" zašeptala jsem. Naklonila jsem se k němu a jemně ho políbila. Přišlo mi, že se pokusil mi polibek vrátit, ale to se mi nejspíš jen zdálo.. byla by to hloupost tak jsem se posadila zpět na židli.

,,Chybíš mi.. a moc. Nám všem" stále jsem držela jeho ruku. Cítila jsem, že mi začínají slzet oči.

,,T-ty mě ta-ky" podívala jsem se na Harryho a měl otevřené oči, trochu se usmíval a byl vzhůru. Byla jsem úplně v šoku

,,Harry.. Jsi vzhůru" zasmála jsem a teď už slzy štěstí mi tekly po tváři.

,,To jsem spal tak dlouho?" zeptal se. On se probudí a hned vtipkuje.. Miluju ho !

,,Ne.. jen den, ale chyběl si mi. Všichni jsme se o tebe báli" objala jsem ho

,,To je od vás milý.. děkuju a kde je zbytek?" zasmál se

,,Byli tady a pak odešli na chodbu, abych tu mohla být s tebou chvíli sama.  Dojdu pro ně"

,,Dobře" pohladil mě po hřebu ruky za kterou jsem ho držela.

Odešla jsem jen ke dveřím a otevřela je. Všichni se na mě vyděšeně podívali a já na sobě nenechala nic znát.

,,Někdo vás čeká" řeknu a vrátím se zpátky. Díky jejich nechápavým pohledům mi začnou cukat koutky, pak už se jen směji a vejdu zpátky do pokoje, nechala jsem otevřené dveře a jen co jsem si sedla zpátky.. ostatní nakoukli dovnitř.

Když spatřili probuzeného Harryho, vytvořil se jim na tváři úsměv a vešli do pokoje.

*****

,,Ne, vážně Harry! Ona byla schopná se tady s námi dohadovat, že zpátky do hotelu prostě nejde a že chce být tady" vyprávěl Louis historku ze včera jak jsem nechtěla odejít a všichni jsme se moc smáli.

Už víc jak hodinu si tady s ním povídáme a jednou za čas sem vejde doktor Harryho zkontrolovat, než ho pustí domů.

Půjde radši až večer kdyby něco a pak, že na hotelu a všude kdekoliv a kdykoliv to bude možné aspoň ještě zítra bude odpočívat a snažit se být co nejvíce v klidu. Harry souhlasil a to znamená, že už za necelou půl hodinu může odejít.

*****

Půl hodina uběhla jako voda a my už jsme seděli v autě a jeli směr  hotel. I když vlastně nebylo tolik potřeba, tak jsem stále byla u Harryho a držela ho kdyby se mu opět zamotala hlava nebo by omdlel. Z druhé strany stál Loui.

Nevšimla jsem si, že Harry zakopl o práh našeho pokoje a jak sebou trochu trhl dopředu, tak jsem myslela, že se mu zase zatočila hlava. 

,,Harry!" No.. když jsme ho s Louisem chytli, tak se jen trochu uchechtl a normálně se postavil na nohy.

,,V pohodě.. jen jsem zakopl" zasmál se. Jen jsem protočila oči nad jeho nešikovností, ale musela jsem se na konec usmát, protože tomu jeho výrazu se nedalo odolat.

,,Dobrý, díky Louisi. Můžeš jít na pokoj" poděkovala jsem mu. Jen se mile usmál, přikývl a odešel na svůj pokoj. Zavřela jsem dveře a přešla k posteli kde Harry ležel.

,,Vše v pohodě?" zeptala jsem se

,,Jo, díky. Půjdeš si už taky lehnout?" Přikývla jsem a v koupelně se převlékla do pyžama. Lehla jsem si k němu. Konečně jsem se zase mohla usnout vedle svého miláčka. Netrvalo dlouho a usnula jsem.

*Ráno*

Harry:

Probudil jsem se s úsměvem na tváři jen díky Mell, která ležela vedle mě a stále spala. Jemně jsem jí políbil na čelo a šel do koupelny. Hned co jsem vylezl se Mell už protahovala na posteli.

,,Dobré ranko" pozdravila s úsměvem

,,Dobrý" políbil jsem ji

,,Jak se cítíš?" Líbí se mi jak se teď všichni o mě starají

,,Víc než dobře! Co budeme dnes celý den dělat? Zítra v poledne už jedeme dál" lehl jsem si zpátky na postel a Mell se opřela o mou hruď

,,Nejradši bych zůstala v pokoji a třeba se válela v posteli" zasmála se

,,Ať je tedy tvé přání splněno" mrkl jsem

________________

Páni! Právě zveřejňuji už 30. kapitolu! :3 :)

Původně u 22 jsem myslela, že asi 30 bude závěrečná, ale to ještě určitě ne.. vlastně zdaleka ne :DD

Ještě nás čeká několik kapitol s Mell, Harrym, Lucy a klukama :3

Děkuju moc za votes, která dáváte ;)
Samozřejmě ho nezapomeňte dát ani teď :P

Páčkoo :**