51. kapitola-zdělení

1.6K 61 0
                                    

Harryho mám opravdu hodně ráda, jsem šťastná že jsem potkala člověka jako je on.

Ale stále mi nejde do hlavy co mi brání.

O co mi vlastně jde?

Někdy si i říkám jestli to není kvůli Liamovy, ale hned tu možnost vyřadím protože je to blbost.

Nebo ne?

Z pohledu Liama
Mám na sebe tak obrovsky velký vztek do hajzlu!

Zase jsem ji od sebe vyhnal!

Roztřískal jsem si polovinu baráku jen kvůli tomu jak moc žárlím na toho idiota se zelenýma očima a dlouhými vlasy.

Ano žárlím!

A možná ani nechápu proč.

Napil jsem se ze skleničky s alkoholický obsahem a zvedl se z gauče.

„Flick, Bruce! ke mě!"

oblékl jsem si kabát a zabouchl za sebou dveře.

Z pohledu Ashe
Vylezla jsem ze sprchy a oblékla se, jediné na co mám právě teď chuť je procházka na čerstvém vzduchu.

„Jdete se mnou někdo ven?"

vešla jsem do obýváku kde seděl Harry s Niallem a Zaynem hrající monopoly.

Když se mi dostalo záporné odpovědi, jen jsem nad tím kývla hlavou a vyšla z bytu s taškou v ruce.

Seběhla jsem schody dolů a rychlým krokem se ocitla na náměstí které bylo téměř přeplněné.

Chvíly jsem stála na místě a přepočítávala si svoje Švýcarské Franky.

Smutně jsem si povzdechla když mi došlo že si za ně koupím maximálně tak kafe z automatu.

Hned půjdu za Louisem s prosbou si přivydělat v té kavárně kde pracuje.

Na patě jsem se prudce otočila a nechtě narazila do něčí hrudi.

„Omlouvám se já-"

„Liame?"

„Musíš pryč někdo tě uvidí!"

pokračovala jsem ale na svůj účet poněkud zoufale.

„To je mi teď jedno, musím ti něco říct"

Trhavě se nadechl a pevně stiskl mou ruku.

Tázavě jsem nadzvedla jedno obočí a nenápadně se ohlédla jestli se na nás někdo nedívá.

„Nepočká to? Já teď opravdu nemám čas"

svraštila jsem obočí a on se zamračil.

„Pár slov tě nezabije"

„Možná ne, ale tebe ano"

„Co tím myslíš?"

jen jsem poukázala na policii chodíc s jeho obrázkem mezi lidmi s nadějí že ho někdo spatřil.

„Do hajzlu!"

zaklel a dal si kapuci.

„Slib mi že přijdeš až budeš mít čas"

naléhal a pomalu couval.

„Slibuji, v pět jsem u tebe"

Tenká hranice {L.P} ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat