Tenká hranice {L.P} ✔️

75. kapitola-last one

Oddalovat měsíce je těžší, než se zdá. Prožít je, je snad mnohem mnohem.

Proto říkám že je to už dva měsíce co se to stalo, shrnu vám to co nejvíce to jde.

Protože jsem teď opravdu šťastná.

Harry se prokázal trochu jinak, trochu víc jinak dejme tomu že to s Louisem dali dohromady.

Jsem na něj pyšná že si přiznal že už nepatří mezi bisexuáli.

Niall stále miluje své jídlo a Zayn si našel přítelkyni, Gigi.

Je tak krásná!

Taky moc milá a z nás se stali nejlepší kamarádky.

Ale co se mě a Liama týče, ví úplně všechno a je to u nás perfektní.

Tak jak to vždy být mělo a já budu milovat když zůstane.

Budu milovat jeho, jeho úsměv, oči, tvář, tělo a pověst která mě naučila vědět že nikdy nic není perfektní.

Některé momenty se tak zdají, ale nikdy nejsou.

My lidé si dokážeme věci nepěkně překreslit, ať už k lepšímu nebo k horšímu.

Někdy se jen ztěží vyhneme realitě která opravdu bolí a bije do očí a vzpomínek.

Jenže víckrát spíš miluje a láká, barví a nutí nás se usmívat.

I úsměv něco stojí, ale při většině je zadarmo a ani zdaleka neubližuje.

„Doufám že si tohle budeš pamatovat, protože jestli ne tak se vážně naštvu"

Zasmál se vedle mě Liam a objal mě kolem ramen.

„Tohle si budu pamatovat až do posledního momentu, to se neboj"

„Kdy se totiž stane že kluky a Gigi, znovu pozveme na večeři se západem slunce huh?"

Usmála jsem se na něj a pomohla mu s nalíváním vína.

„Vzhledem k tomu že spolu budeme všichni bydlet za nemalou chvíly, určitě brzy"

Mykl rameny a políbil mě na špičku nosu.

„No jo... nemůžu si zvyknout na to že s námi souhlasily a chtějí s námi zůstat v tom domku hluboko v lese"

Vydechla jsem a zadívala se ven z okna které jednou bude opuštěné.

„No není to super? Díky tobě zase můžu žít jako člověk!"

„To si nemyslím, partička lesních mafiánů bude mnohem lepší"

Společně jsme se tomu zasmáli a konečně se odebrali za zbytkem naší party.

„Doufám že všichni jíte ryby protože jestli ne tak se asi zblázním"

Položila jsem na stůl tác s teplým jídlem tak jako Liam a posadila se vedle něj.

„Neměj strach Ashe, dáme přípitek?"

Nadzvednul obočí Louis a na souhlas všech jsme nadzvednuli naše sklenice.

„Takže, chtěl bych připít na budoucnost, na naši sladkou budoucnost která bude po boku těch nejlepších lidí které jsem měl tu čest poznat. Kdyby jste mi dříve řekli že se zamiluji do svého nejlepšího kamaráda a seznámím se s dívkou z Londýna, asi bych se vám vysmál přímo do obličeje. Jenže teď? Jsem rád za to co je, a doufám že ještě dlouho bude. Takže na budoucnost, a na zdraví"

„Na budoucnost a na zdraví!"

Na budoucnost a na zdraví, jen na to naše.

~The End~