5.

7K 238 3
                                    

Další den byl stejný jako ten předešlý. Vstala jsem dřív, upravila a oblékla jsem se a šla jsem na hodinu. Dnes jsem šla dřív z toho důvodu že jsme měli první hodinu lektvary se Snapem. Přišla jsem do třídy a myslela jsem že tam budu zase první, ale mýlila jsem se. Malfoy seděl v lavici, ve které jsme spolu seděli včera. Vzpomněla jsem si o čem si včera povídali s mým bratrem a sedla jsem si dozadu. On se ale otočil.
,,Ahoj Potterová," řekl nahlas. ,,Myslela sis že si tě nevšimnu?" Řekl s úsměvem na tváři. ,,Ne, ale doufala jsem v to," odpověděla jsem s ironickým úsměvem.
,,Ale notak, přece nejsem tak hrozný," řekl a já se usmála. ,,Tím bych si nebyla tak jistá." On místo odpovědi vstal, vzal si věci a šel si sednout vedle mě. Chtěla jsem se ho zeptat proč, ale asi to nemělo cenu, tak jsem radši mlčela.

Hned po tom co si ke mně sedl přišla do třídy ta skupinka holek včetně Pansy. Nečekaně si začaly něco šeptat.
Začali chodit i ostatní žáci. Hermiona se na mě podívala, pak na Draca , a nejistě se usmála.
Po chvíli přišel Snape. Měl zpoždení asi 5 minut.
Když chtěl začít hodinu, dveře od třídy se otevřely a do třídy vběhli dva kluci. Crabbe a Goyle. Sedli si před nás celí udýchaní. Snape se na ně naštvaně podíval.
,,Ať už se tohle neopakuje," řekl přísným, ale klidným hlasem. Měla jsem z něj respekt.
Kdyby se tohle stalo někomu z jiné koleje, srazil by jim aspoň 10 bodů.
,,Dnes budete pracovat ve dvojicích tak jak sedíte v lavici," oznámil.
Malfoy se na mě otočil a usmál se. ,,Máš dnes šťastný den, Potterová," pošeptal mi do ucha. ,,To spíš ty, Malfoyi."
Podívala jsem se na Harryho a ten vypadal docela naštvaně. Docela hodně. Byl tak naštvaný že bych se nedivila kdyby mu z uší vyfukoval kouř, ale viděla jsem že se to snaží zakrýt.
Pracovali jsme na tom projektu celou hodinu ale nestihli jsme ho, stejně jako většina třídy. Hermiona a Harry ho samozřejmě zvádli jako první, protozě všechno odpracovala ona, zatímco Harryho nechala napsat jen nadpis.
Doufám že to můžeme dodělat další hodinu a nebudeme spolu muset trávit čas po škole.
,,Pokud jste projekt nestihli, doděláte ho dnes. Pokud ho do zítra nedonesete, máte za pět," řekl Snape a odešel.
,,To snad ne," řekla jsem pro sebe a oddechla jsem si.
,,Přijdu k tobě a doděláme to," oznámil mi Malfoy a odešel. Ani jsem nestihla zareagovat. Odešla jsem z hodiny abych ten projekt mohla zanést k sobě na pokoj.

,,Ello!"
Bratr. Otočila jsem se a viděla jsem naštvaného Harryho. ,,Co je?" Odpověděla jsem, jako bych nevěděla o čem chce mluvit. ,,Takže se s ním bavíš?" Zeptal se zvědavě.
,,Vždyť jsem ti říkala že ne. Zase si ke mně sedl on sám. Nic to není, nemusíš se ničeho bát, slibuju." Řekla jsem a usmála jsem se na něj.
,,Dobře, takže slibuješ že se s ním budeš bavit jen když je to opravdu nutné?" Ujišťoval se Harry.
,,Slibuju. Pojďme na další hodinu prosímtě."
Ještě jsem rychle šla zanést ten projekt na svůj pokoj a vrátila jsem se zpět za Harrym. Tenhle den uběhl vcelku rychle. Měli jsme lektvary což je zatím můj oblíbený předmět. Taky jsme měli bylinkářství , to mám taky ráda.

Přišla jsem na pokoj a myslela jsem si že si odpočinu, ale nebylo to tak, protože hned někdo zaťukal. Ani jsem neměla čas si vysléct hábit. Šla jsem otevřít dveře a kdo jiný by to mohl být než Draco Malfoy.
,,Co tady děláš?" Zeptala jsem se otráveně.
,,Zapomněla jsi že máme dělat ten projekt?" Usmál se a začal se rozhlížet po mém pokoji.
,,Ne. Myslela jsem to tak, že jsi tu brzo. Ale aspoň to budeme mít dřív hotové." Řekla jsem a sedla jsem si na postel. To stejné udělal i Draco.

Začala jsem přepisovat nějaké informace z učebnice. Ani mě nepřekvapilo že Malfoy nic nedělal. Jenom seděl a díval se jak píšu. Už mě začala bolet ruka.
,,Víš že je to náš projekt, že? Ne jen můj. Nebo bych měla vymazat tvoje jméno z papíru a tu práci si přivlastnit?" Řekla jsem hnusně a podívala se na něj, On se uchechtl. ,,Fajn,dej sem to pero," řekl a začal psát.

Sledovala jsem jak píše a jak se u toho soustředí. Docela mu to slušelo. Vím že bych nad tím neměla přemýšlet. Cítila jsem se špatně, ale nemohla jsem si pomoct. Asi to bylo tím že jsme byli sami a že jsem neměla co jiného na práci, ale... líbilo se mi, jak si rukou pořád odhrnoval vlasy, které mu neustále padaly do očí. Uvědomila jsem si že tohle myšlení je prostě nepřístupné.
,,Sakra," omylem jsem potichu zašeptala, ale pohlem jsem od něj neodvrátila. V tu chvíli Draco dopsal, podíval se na mě zmateně a přistihl mě, jak ho sleduju.

Draco Malfoy Kde žijí příběhy. Začni objevovat