Dcera Siriuse Blacka

30. Kapitola

Dorazili jsme na Odbor záhad se všema i s Dracem, který i přes moje protesty šel. Dokonce se k nám přidal i Blais,Pansy,Theo a Astorie.

Procházíme právě regáli s věštbami a hledáme místo kde by měl být můj tata ,,Tady by měl být ale jakože tu není" vyhrkla jsem se sebe docela zoufale ,,Harry tady je tvoje jméno"řekl Blais a Harry vzal věštbu do ruky ,,Nastane den pan zla s Harry Potterem,Narcissou Blackovou a celým kouzelnickým světem budou bojovat. Celý kouzelnický svět bude v nebezpečí a však je může zachránit tato dívka s chlapcem proto..." přestali jsme poslouchat protože jsme slyšeli kroky ,,Ale ale ale ..." řekla postava v masce,která se k nám blížila,všichni jsme připravili hůlky aby jsme se kdyžtak ubránili. Postava si sundala masku a předemnou stál Lucius, zatajila jsem dech a chytla jsem Draca ,který stal hned vedle mě za ruku ,,Kde můj otec?" Vyprskla sem na mého strýce ,,Děti měli by jste rozpoznat co je skutečně a co ne..." řekl Lucius a já viděla v jeho očí litost, nepatrně jsem na něj mrkla ,,Teď mi Pottere dej tu věštbu co máš v ruce" dořekl Lucius, Harry si hlasitě odfrkl ,,Chceš přece vědět jaktože si v ten jistý večer nezemřel a taky tajemství tvé jizvy. Jen mi dej tu věštbu a hned ti to úkažu" natáhl Lucius ruku před sebe a čekal až mu ji dá do ruky ,,Proto nám Voldemort dal tu vidinou chce tu věštbu" vykřikl Harry ,,Jak se opovažuješ ty hnusný kříženče ho oslovovat jménem!" Vyprskl na Harryho až moc mi známí hlas, zpoza mého strýce přicházela moje pokrevní rodina moje teta Bellatrix.Nechvíli jsem přestala dýchat ,,Ráda tě vidím dráha.Vidím ze tvé jizvy na obličeji už zmizeli" zasmála se zlověstně Bellatrix. Měla sem co dělat abych nezačala útočit ,,Tak Pottere dej mi tu věštbu" začal znova Lucius ,,Čekal jsem 14 let" řekl Harry a já doufala ze neudělá to co si myslím ,,Já vím dlouhá doba" přitakal naoko smutně Lucius ,,Tak mužů počkat ještě chvíli... Teď!" Vykřikl Harry a my na smrtijedy poslali kletby a rozutekli se do všech stran. Utíkala jsem s Dracem za ruku a odrážela a vysílala kletby.

Když jame doběhli na konec uličky všichni jsme do sebe narazili. V dáli jsme viděli jednoho smrtijeda který na nás vyslal kletbu ,,Protego!" Vykřikla Ginny a kletba se odrazila na něj a začali padat veškerý regáli ,,To bylo úžasný Ginny. Ale teď rychle ke dveřím !" Vykřikl Theo všichni jsme se rozběhli zpět k východu, když jsme otevřeli dveře padali jsme,Hermiona zpomalila nás pád. Před námi bylo něco podobného jako brána ze které vycházeli hlasy ,,Slyšíte ty hlasy?" Zeptala jsem se ,,Jo slyším" odpověděl Harry ,,Já také" přidala se Luna ,,Žádné hlasy tady nejsou. Musíme pryč prosím ..." žadonila Hermiona ale bylo pozdě. Kolem nás byl všude černý dým, když odstoupil stála jsem vedle Harryho a koukla jsem se kolem nás všichni naši přátele byli v zajetí smrtijedů a před námi stál jen Lucius ,,Fakt jste byli tak naivní a mysleli jste si že banda děcek nás dokáže oklamat" vysmál se nám Lucius ,,Tak a teď mi dej tu věštbu Pottere nebo se koukej jak tvý přátele umírají" řekl Lucius ,,Nedávej mu ji Harry!" Vykřikl Blais a smrtijed kterej ho držel mu hůlku zarazil víc do krku. Harry tikal očima mezi tou vrstvou a Luciusem, pak se podíval poraženým obličejem na me a podal věštbu Luciusovi. Z ničeho nic se za ním objevil můj otec a otočil si ho čelem k sobě ,,Nech moji dceru a kmotřence na pokoji ty hajzle" řekl tata a dal Luciusovi pěstí, spadl na žen a věštba se rozbila. Kolem nás se objevili všichni z Fénixova řádu moje máma,Tonks, Remus, Moody ,Pastorek,ostatní a začal boj. Tata mě a Harryho  chytl za rukáv a odtáhl nás za kamen ,,Byli jste skvělý ale teď musíte jít pryč. Cissi vedla jsi si úžasně jsem na tebe pyšnej mám tě moc rád a Harry nikdy nezapomenu na tvého otce a matku jsi jim tak podobnej mám tě rád. Ale teď musíte pryč hned"řekl tata a já zavrtěla záporně hlavou ,,Taky tě mám moc ráda ale nikam nejdem" jen co jsem to dotekla začali jsme se bránit kouzlu které na nás bylo posláno. Všichni si vedli úžasné, byli jsme na tom mnohem lépe než smrtijedi.

Bojovala sem s jedním smrtijedem,kterého jsem nakonec omráčila. Koukla jsem se na tátu jak bojuje a taky omráčil jednoho  smrtijeda, táta se na mě koukl a usmál se.Ale teď se mi zastavil svět slyšela jsem ty dvě slova ,,Avada Kedavra" Vykřikla Bellatrix a já viděla pomalu letět ten zelenej paprsek přímo do tátovi hrudi. Trefil ho přímo do srdce, zastavilo se mi srdce a viděla jen tátův úsměv předtim než si ho brána vzala. Padla sem na kolena a svět se zrychlil začala jsem silné brečet a viděla Bellatrix jak se směje a pokřikuje ,,Zabila jsem Siriuse Blacka" rychle jsem vstala a chtěla běžet za ní, ale dvě silné paže mi to nedovolili,byl to Remus ,,Půst mě! Ta mrcha mi zabila tátu" Vykřikla jsem a odhodila Remuse kouzlem stranou. Ve mě byl vztek zlost, cítila jsem v sobě magii kterou jsem předtím nikdy necítila nebo jo cítila ale ne tak silnou. Rychle jsem běžela za tou ženskou která zabila svého bratra a mého otce ,,Zbila!zabila jsem Siriuse hahahah" křičela a přitom se smála. Moje oči měli úplně černou barvu nikdy jsem necítila takovou vlnu magie a zlosti. Když jsem ji doběhla viděla jsem jí jak je šťastná a šťastně si poskakuje ,,Crucio!" Vykřikla jsem a ona spadla na zem. Cítila jsem ze mám silu a pohled na ni se mi líbil,líbil se mi pohled jak nic nemůže  jak je slabá a všechno jí bolí jak trpí ,,Cissi zlato přestaň nebuď jak ona" řekla osoba za mnou, ignorovala jsem to, máchnutím ruky jsem danou osobou odrazila pryč ,,Malfoyi!" Vykřikl někdo za mnou a já si pomalu začala uvědomovat kdo na mě mluvil a koho jsem odrazila pryč. Ta magie která se me zmocnila začala ustupovat a já přestala mučit Bellatrix, slyšela jsem jak hlasitě vydechla a já se koukla na moji milovanou osobu jak leží bez hnutí nedaleko mě.Rychle jsem se za nim vydala ,,Draco promiň. Prosím omlouvám se moc tě miluju. U merlina co jsem to udělala?!" vyhrkla jsem ze sebe když jsem pokládala jeho hlavu na můj klín,slzy se mi kutáleli po tváři, byl bezvědomi nepravidelně oddychoval. Cítila jsem studenej vánek na krku a rychle jsem ošila, je tady,došlo mi to. Rychle jsem vstala a viděla kousek odemně stát Harryho a par centimetrů předemnou stál on ,,Rád tě vidím dráha..." řekl svým slizkým hlasem a pohladil me po tváři,projela ve me zima a strach jako kdyby se mě dotkla smrt,podíval se na Bellatrix která se jen tak tak hýbe a začal se smát ,,Ach láska je slabost. Kdyby nebylo tvé lásky k mladému Malfoyovi byla by dávno mrtvá. Dokonči to.... černá magie která v tobě je, je velmi silná" řekl a rychle odemně odstoupil, protože z jednoho krbu vylezl Brumbál ,,Bylo pošetilé sem chodit Tome. Bystrozorove už jsou na cestě" řekl klidným hlasem Brumbál, nechápu jak to dělá že i v takové situaci zní tak klidně ,,Než přijdou budu už pryč. Vy dva budete mrtvý a tady naše Narcissa bude semnou" řekl Voldemort a přitom se uchechtl.

Začal boj mezi Brumbálem a Voledomrtem. Harry přiběhl rychle ke mě a Dracovi. Draco se začal probouzet ,,Lásko lež jen mi dej ruku. Uděláme kolem nás ten štít díky našim prstenům" řekla jsem Dracovi a chytla ho za ruku. Kolem nás se udělal štít a byli jsme v bezpečí. Pozorovali jsme boj mezi nimi. Mezi tím Bellatrix se přemístila pryč,Sakra.Nikdy jsem takovéj boj neviděla z Voldemorta přímo syčela černá magie naopak z Brumbála jen ta bíla. Z ničeho nic se v krbech objevil ministr kouzel Popletal a ostatní bystrozorové,zalapali po dechu když viděli Voldemorta jak se mění v černý dým a je pryč. Kolem nás začal mluvit hlas Voldemorta ,,Ty hloupý starče, neboj se já Narcissu dostanu k sobě a bude můj pomocník. Bude princezna zla. Teď mluvím k tobě Pottere tohle nebylo naposled co jsme se viděli, těš se na svoji smrt" všichni byli nachvíli jako zmrzlý ale rychle se to změnilo,když viděli nás.

Rychle se k nám všichni rozběhli a začali se starat o Draca. Já s Harrym jsme šli za našemi přáteli. Hned jsem skočila Theovi kolem krku a začala brečet ,,Jsem zrůda. Já mu ublížila" vzlykala jsem Theovi na rameno a on mě hladil a pusinkoval po vlasech ,,Nejsi zrůda. Je toho na tebe moc" řekl šeptem Theo.
Po tom co jsme se všemi doobjímala viděla jsem Tonks a mámu, teď mi zas došlo že můj tata je mrtvý. Rychle jsem běžela za mámou a z očí se mi kouleli slzy ,,Zlatíčko!" Vykřikla máma když mě viděla, když jsem k ni doběhla rychle jsem ji objala a začali jsme brečet obě dvě ,,Je to moje chyba. Mohla jsem použit ten štít a teď by tady tata stál s námi" začala jsem si všechno vyčítat ,,Nic není tvoje chyba jasný?tohle už nikdy nechci slyšet. Musíme být silný s polu to zvládnem. Táta by tohle nechtěl slyšet "uklidňovala mě máma a dala mi polibek do vlasů. Se všemi jsem se rozloučila a Brumbál nás přemístil do Bradavic. Všichni si šli lehnout a já jediná šla na ošetřovnu za Dracem. Cestou jsem si přemítala celej dnešek. Můj táta je mrtvej můj vzor, moje opora, člověk který mě všemu učil, stál při mě při tom nejhorším, je pryč nemůžu tomu uvěřit tak moc mě to bolí. Slzy se mi kutáleli po tváři, sedla jsem si na židli vedle Dracovi postele, chytla ho za ruku a hladila jí.