Bublina

8.kapitola

,,Tak to je hustý," zařvala Áďa do mobilu, tak moc, že jí museli slyšet i kolemjdoucí.

,,To nemyslíš vážně," oponovala jí Denča.

,,Dostala jsi se k nároďáku a to je co říct. Sama jsi tomu nevěřila, ale nakonec si našla cestu. Říkala jsem to, jak jinak," uchechtla se Áďa.

,,Chtěla jsem se k nim dostat jinou cestou, ale. Teď jim budu připravovat catering na zápas a na poradu nosit čaje z naší kavárny, fakt super," protočila nad tím dívka oči.

,,Přestaň dělat krávu a buď ráda i za tu nejmenší maličkost," uzemnila jí kamarádka.

,,Jo, asi máš pravdu. Přeci jen to má nějaké pozitiva. Uvidím zápasy a tak," řekla nakonec dívka.

,,Takhle si mi líbíš," přitakala Áďa. ,,A až se k tomu nároďáku dostaneš pořádně, nezapomeň na ten podpis."

,,No jo pořád," protočila Denča oči a s rozloučením zavěsila, protože už došla k hotelu.

xxx

,,Promiň nevěděl jsem, že tady někdo je. Máme tu mít trénink," zamumlal Hugo, když spatřil dívku na běžícím pásu.

,,Jo, ale až za půl hodiny," zamumlala dívka a pás trochu zpomalila.

,,Aha tak to mi dal Pářa asi špatné informace," řekl a nezvózně se podrbal na hlavě.

,,Možná," pokrčila dívka rameny a dál se věnovala běhu. Když se blížila hodina, kdy měl nastoupit nároďák, vypla stroj a pomalu se vydala k odchodu.

,,Můžu mít otázku?" Zeptal se Hugo, který ji celou dobu pozoroval.

,,Můžeš to zkusit," odpověděla dívka.

,,Pomáhá ti ten běh v něčem?" Zajímal se.

,,Nechápu tvou otázku."

,,Tak třeba já běhám, protože mě to uklidňuje. Ale ty vypadáš snad ještě hůř než ráno," vysvětlil Hugo.

,,Debile," procedila dívka skrz zuby a odešla.

Když se zabouchly dveře, Hugo se rozesmál. Viděl přesně co potřeboval. Jak moc je dívka roztomilá, když se naštve.