Bublina

21.kapitola

,,Pravda nebo úkol," zeptala se dívka Páři.

,,Nevím," zamumlal.

,,Musíš něco vybrat," vložil se do toho Pytel.

,,Tak pravda," pokrčil rameny.

,,Je pravda, že jsi mi toto všechno a hlavněo to, že tu můžu být s váma, zařídil ty?"

V místnosti se najednou rozhostilo absolutní ticho. Kluci po sobě jen koukali a čekali jak Lukáš odpoví.

,,Ne," řekl a já se pousmála. ,,Tak další."

Trvalo docela dlouho než se dostala nějaká otázka k Denče.

,,Pravda nebu úkol," zeptal se Adam.

,,Pravda," řekla odhodlaně a čekala na co se Adam zeptá.

,,Líbala jsi se na tom Vánočním večírku s Lukášem?"

,,Pane bože ne," vyjekla.

,,Dobře," zasmál se Raška. ,,Kdo dál?"

xxx

,,Asi už končíme ne?" Zeptal se Adam s úsměvem, když už se zdálo, že měl každý otázku na každého.

,,Ještě jedno kolo," zamumlal Myšák a podíval se na dívku.

,,Proč?" Nechápal.

,,Ještě se neptala se Denča Huga," vysvětlil a všichni přikývli.

,,Chcete do toho ještě jít?" Zajímal se Míňa.

,,Klidně, její otázky a úkoly stejně nebyly moc zajímaví " zamumlal Hugo.

,,Fajn," řekla dívka trochu naštvaně. ,,Pravda nebo úkol?"

,,Pravda," řekl a podíval se na dívku.

,,Proč si zmizel z Vánočního večírku tak brzo?"

,,Úkol," řekl, protože nechtěl odpovídat.

Všichni sledovali to napětí, které mezi nima bylo. Jen Myšákovi bylo jasny k čemu se schyluje.

,,Jsi si jistej, že chceš úkol?" Zeptala se ho.

,,Jo," přikývl a dívka si stoupla. Už jí docházely všechny nápady, protože Hugo se evidentně nechystal spolupracovat. Nakonec, ale z pusy vypustila první co jí napadlo.

,,Polib mě," zašeptala a všichni se na ní podívali. Dívka sklopila pohled. Nechtěla se dívat na Huga, který byl asi stejně překvapen jako ona.

Když se odhodlala a zvedla hlavu, první co spatřila byli modré oči, které se na ni koukaly a pak udělal něco, co naprosto nečekala.  Obešel jí a odešel.

Myšák nechápavě zakroutil hlavou a snažil se svého kamaráda dohnat

xxx

Dívka seděla na balkóně a brečela. Doufala, že k ní Hugo chová stejné city jako ona k němu. Mýlila se.

,,Můžu?" Zeptal se Hugo a přeskočil balkón. Dívka se na něj ani nepodívala. Nechtěla ho vidět už nikdy. Nebo si to alespon myslela.

,,Co chceš?" Zeptala se a setřela poslední slzy, které jí tekly po tváři.

,,Dlužím ti odpověď a úkol," zamumlal a Denča k němu zvedla zrak. Nemluvila. Pouze čekala co z chlapce vypadne. ,,Z večírku jsem odešel, protože jsem žárlil. To jak si tancovala s Lukášem bylo frustrující."

,,Dobře, jsem ráda, že jsi mi to řekl," zamumlala a zvedla se z křesla. Chtěla okolo Huga projít do pokoje, ale on jí chytil za ruku a přitahl jí k sobě.

,,Teď ten úkol," usmál se a políbil jí. Polibek netrval dlouho, ale oba si ho užívali. Když se odtáhli, Denča na něj jen pohlédla. ,,Děkuji moc Deni," zašeptal, pohladil jí po tváři a odešel.