Pouto

824 38 7
                                    

Odcházela jsem na svoji kolej, sama. Nyní jsem si přišla osamělejší než kdy jindy. Celý večer pršelo, což k mojí náladě moc nepomohlo, navíc přítomnost mozkomorů mi nedělala radost. Šla jsem se sklopenou hlavou a ve společenské místnosti jsem zaslechla Bletchleyho hlas. ,,Katy, můžeš na chvilku?" Přišla jsem k Bletchleymu a prázdným pohledem se na něj podívala. ,,Katy co máš s okem?" Ptal se, já jsem si promnula krvavé oko a řekla. ,,Doma jsem se praštila. Můžu jít?" Bletchley pochopil, že mi není úplně dobře a kývnul. Byla jsem před dveřmi do mého pokoje a najednou se přes celou místnost ozval Dracův hlas. ,,Goodwinová, jak se ti spí na slámě?" Pomalu jsem se otočila a prázdným pohledem se podívala na Draca. ,,Nech si urážky pro někoho, koho to zajímá." Řekla jsem chladně a zavřela za sebou dveře. Flint se tázavě podíval na Draca a zeptal se. ,,Co se stalo?" Draco řekl se smíchem. ,,Zdrhnula z domu, srab!" Poslouchala jsem za dveřmi a jakmile jsem tohle uslyšela, rozrazila jsem dveře a okřikla Draca. ,,Ty nemáš tušení, co jsem si zažila. Nevíš nic! A dovoluješ si mě soudit? Ty sám přejímáš názory svého otce, protože nemáš odvahu mít vlastní!" Draco na mě vystrašeně civěl a i ostatní se dívali podobně. Pulzoval mnou neskutečný vztek. Draco se mi chvíli díval do oči, ale po chvilce sklopil hlavu a hleděl si svého. Otočila jsem se a bouchla za sebou dveřmi. Sedla jsem si na postel vzala dědečkovu knížku a našla v ní pergamen. ,,Drž se a nastuduj si zvěromágy." Nad pergamenem jsem se usmála a cítila, jak mě ta neskutečná zlost opouští. Zalistovala jsem knihou a našla kapitolu Zvěromágové. ,,Dědečku, potřebuji nějaké jiné knížky, než tuto." Řekla jsem a začala si číst. Najednou jsem uslyšela klepání na dveře, pozvala jsem danou osobu dál, byl to Bletchley. ,,Katy je to pravda, to co říkal Malfoy?" Chladně jsem se na něj podívala a kývla. ,,To oko, to jsi se nebouchla, že?" Odložila jsem knihu a řekla rozhodně. ,,Ne! Chceš vědět co se stalo?" Zeptala jsem se, Bletchley kývla a já dodala. ,,Můj otec mě přes prázdniny týral." Blechtley zalapal po dechu a řekl. ,,To je mi moc líto." Podívala jsem se na něj a řekla. ,,Děkuju." Bletchley se na mě soucitně podíval a odešel.

Sedla jsem si zpět na postel vzala kytaru a začala hrát. Nakonec mě přemohla únava a usnula jsem. Další den jsme měli hodinu jasnovidectví s velmi zvláštní profesorkou, Sibyllou Trelawneyovou. Byla to velmi zvláštní žena, měla šedivé kudrnaté vlasy a ohromné zvětšovací brýle. Stála jsem uprostřed třídy a hledala, volné místo. Jedno volné místo bylo u Draca, ale uviděla jsem volné místo i u Bletchleyho. Rozešla jsem se a sedla si k němu, koutkem oka jsem si všimla, jak se na mě Draco otočil, ale nevěnovala jsem mu pozornost. Profesorka nám začala vášnivě vysvětlovat učivo, ale bylo to hrozně zmatené. Více méně jsem si celou hodinu povídala s Bletchleym. Další hodina byla s Hagridem, šla jsem společně s Bletchleym k Hagridově chýši a společně s Hagridem na mýtinu do lesa. Draco šel společně s jeho patolízali za námi a najednou zase začal. ,,Goodwinová? Proč si zdrhla?" Ptal se posměšně. ,,Nech ji na pokoji Malfoy!" Zastal se mě Bletchley. Draco k němu pyšně přišel a řekl. ,,Opatrně Bletchley!" Odtáhla jsem Bletchleyho pryč od něj. Hagrid nám představil Hypogrifa jménem Klofan. ,,Tak co kdo si ho chce pohladit?" Zeptal se Hagrid. Všichni jsme udělali krok zpět, kromě Harryho. ,,Výborně Harry!" Řekl Hagrid a teprve teď si Harry všimnul, že stojí sám ve předu. Hagrid instruoval Harryho co má dělat a Harrymu se povedlo na Klofana nasednout a vzletět. Byl to krásný pohled, všichni byli nadšení a zděšení zároveň. Když Harry s Klofanem přistáli všichni jsme začali tleskat, kromě Draca a jeho partičky. Draco vyrazil ke Klofanovy, ten se ho lekl a poranil ho. Draco začal vzdychat jako holka, Hagrid ho vzal do náruče a odnesl ho na ošetřovnu. Já jsem se smála a Bletchleymu řekla. ,,Viděl jsi někdy rychlejší karmu." Blechtley se taky pousmál a jelikož Hagrid ukončil hodinu vrátili jsme se do školy. 

Zbytek dne byl klidný, odpoledne jsem se procházela po škole a zabloudila až do brány, odkud byl výhled na Hagridovu chýši. Hagrid šel okolo ní a táhl za sebou majestátního černého pegase. Dost s ním zápasil, pegas se stavěl na zadní a takhle šli k jakési kleci. Rozběhla jsem se za nimi, ani nevím proč. Doběhla jsem k nim právě ve chvíli, kdy se Hagrid otáčel. ,,Katy, co tady děláš?" Ptal se Hagrid. ,,Viděla jsem tě a chtěla jsem se podívat zblízka." Odpověděla jsem a podívala se na pegase v kleci. ,,Je jí škoda, má výjimečné předky, ale..." Podívala jsem se na Hagrida a zeptala se. ,,Ale co?" Hagrid vzdychnul a pokračoval. ,,Kvůli její barvě, je černá, je to špatné znamení." Podívala jsem se zpět na pegase a řekla. ,,Ano o tom jsem četla, o pegasech vím snad vše. Černý pegas je velmi vzácný a když se narodí bílím rodičům, je to v Krásnohůlkách bráno jako zlé znamení a takový pegas je utracen." Hagrid přišel ke kleci a řekl. ,,Přesně tak tuhle klisnu z Krásnohůlek zachránil." Obešla jsem klec a prostrčila mřížemi ruku. ,,Není to zlé znamení, stačí ji jen pochopil." Řekla jsem a v momentě kdy se pegas dotkl čumákem mé ruky se kolem rozzářilo modré světlo. ,,Co to bylo?" Ptala jsem se. ,,To je splynutí, magické pouto, které vytváří jen pegasové." Ozval se náhle z ničeho nic Brumbál. ,,Pane profesore..." Řekla jsem vystrašeně, ale Brumbál mě zastavil a sám pokračoval. ,,Teď už můžete pegase pustit, nikam neuletí. Je jakoby připoutaný ke slečně Goodwinové. Nikdy jsem neviděl tak silné světlo, při tvoření pouta." Hagrid otevřel klec a pegas pomalu vystoupil a šel rovnou ke mě. Začala jsem ho hladit a dívala se na Brumbála. ,,Zdá se, že máte dost společného." Řekl Brumbál a pomalu odcházel. ,,Je tvoje Katy. Jestli si Brumbál myslí, že neuletí může zůstat venku." Řekl Hagrid a mile se usmál. ,,Zůstaň tady, zítra přijdu." Zašeptala jsem pegasovi do ucha a vrátila se do školy. Když jsem se ohlédla pegas akorát zacházel do lesa. Šla jsem rovnou do velké síně a tam jsem konečně narazila na Freda a George. ,,Kluci!" Vykřikla jsem a rozběhla jsem se k nim. Objali mě a společně jsme se posadili ke stolu. 


Po dlouhé pauze zpět. Pokud víte Bletchleyho křestní jméno napište mi ho, prosím. Jinak jaký je váš názor na Bletchleyho a jeho postoj? Do hry se vrátil i pegas, příště se dozvíte víc. Omlouvám se že v téhle kapitole nebyli dvojčata. Příště vám to vynahradím. 

Zrzavé štěstíKde žijí příběhy. Začni objevovat