Den D

805 36 3
                                    

Vrátila jsem se na svoji kolej se zvláštním pocitem vzrušení a lítosti zároveň. Šla jsem přímou čarou na pokoj, ale u mých dveří stál Draco. Věnovala jsem mu jediný pohled a vešla k sobě na pokoj, nechala jsem otevřený dveře. Draco vešel a pomalu zavřel. ,,Katy, ty jsi to myslela vážně?" Zeptal se Draco nejistě. ,,Samozřejmě že ne, jen chci aby jsi s tím přestal." Řekla jsem přísně a podívala se na Draca. ,,To že máte peníze z vás nedělá lepší lidi!" Řekla jsem a posadila se na židli. ,,Katy, já nevím co se mnou je." Řekl Draco zklamaně. ,,Draco, nech Weasleyovi na pokoji! Ať se už nedostáváme do těchto situací." Řekla jsem rozhořčeně a Draco přikývnul. ,,Slibuju." Řekl a pomalu odešel. Já jsem se natáhla do postele a vyměnila si pár tajných dopisů s dvojčaty. Potom jsem usnula a spala až do svítání. Každý den jsme dostali od profesora balíček a dopis pro Siriuse a chodili do Chroptící chýše. Opravdu jsme si všimli, že profesor Snape sleduje profesora Lupina. Snape potom začal sledovat i nás, ale i na to jsme měli řešení. Dvojčata se skoro nedala rozeznat a dokázala Snapa zmást v chodbách školy, já jsem musela dojít k lesu a tam se změnit v pegase. Když ke mě Snape přišel Nessie odběhla do lesa a Snape se vydal za ní. Já jsem mohla letět za Siriusem. Takhle to šlo po zbytek zimi a i na jaře. Sirius nám byl tak vděčný, že jim pomáháme, že mi prozradil jak si vytvořit vlastní plánek a dal mi jeden prázdný pergamen. Došla jsem do školy a našla dvojčata ve velké síni. ,,Kluci pojďte se mnou." Řekla jsem a ukázala jim prázdný pergamen. ,,Co s tím chceš dělat?" Zeptal se George, já jsem schovala pergamen, naklonila se k dvojčatům a zašeptala. ,,Sirius mi prozradil, jak vyrobit další plánek. Půjdete?" Klukům se rozzářili oči, prudce se zvedli a všichni jsme běželi do Nebelvírské koleje, do jejich pokoje. Provedli jsme všechno, tak jak mi říkal Sirius a když jsme pronesli přísahu na plánku se objevil nápis Weasleyovská neplecha. Všem nám zářili oči a já rozdělala plánek, byl funkční, ukazoval všechny. ,,Tak tohle je boží!" Řekli Fred s Georgem, já jsem kývla a hned jsme šli tropit rošťárny.

 Já jsem se k Draco stále chovala trochu odměřeně. Ale chápala jsem že spolu musíme vycházet, jestli máme ještě někdy vyhrát nějaký zápas ve famfrpálu. Tento rok to vypadalo nadějně, když Nebelvír prohrál s Mrzimorem, měli jsme reálnou šanci na výhru. Pro mě už to ale nemělo takovou hodnotu, hrála jsem hlavně pro zábavu, ne proto abych se hnala za výhrou. Na další hodině Jasnovidectví jsme si sedli s Kevinem do zadní řady a přisedl si k nám i Draco. Kevin se na něj díval trochu překvapeně, ale já jsem na to nijak nereagovala. ,,Musíte otevřít svoji mysl, musíte se dívat dál. Umění čtení z křišťálové koule spočívá v projasnění vnitřního oka, teprve pak můžete vidět." Vysvětlovala nám vášnivě profesorka, ale nikdo ji nebral příliš vážně. ,,To je pěkná pitomost!" Řekl Kevin a naklonil se ke mě. ,,Máš pravdu, kdyby se dělo něco zajímavého, tak do mě kopni." Řekla jsem a položila se na stůl. Po chvilce do mě Draco strčil a ukázal na Hermionu. ,,Tvoje duše je vyschlá jako knihy, na nichž tak přezoufale lpíš." Říkala profesorka, když držela Hermionu za ruku. Hermiona vstala a shodila křišťálovou kouli ze stolu a odešla. Já jsem se začala potutelně smát a Draco se na mě překvapeně podíval. ,,Proč se směješ?" Zeptal se nechápavě. ,,Protože je to vtipný. Nebudu ti lhát ona je vážně šprt. Když jí to říkají i profesoři, je to ještě vtipnější." I Draco s Kevinem se drobně pousmáli. Jak takto šli dny, pomalu jsme si s Dracem k sobě hledali cestu, Draco už se Weasleyům nevysmíval, nebo jsem o tom aspoň nevěděla. Školou se rozšířilo, že Klofana odsoudili k smrti, kvůli Dracovi a jeho otci. Jak nastal den popravy bylo znát, že to všechny mrzí, teda aspoň všechny z Nebelvíru. Já jsem v den Klofanovi popravy byla u Siriuse, vždycky mi vyprávěl historky ze školy o jeho rošťárnách s Jamesem, Remusem a Pettigrewem. 

Začínalo se smrákat a Sirius se podíval z okna. ,,Je čas, dneska tu krysu dostanu." Zmateně jsem se na něj podívala a zeptala se. ,,A jak to chceš udělat?" Sirius se ke mě obrátil a řekl. ,,Pettigrew je u Hagrida, přijdu si pro něj a s Remusem ho zabijeme. Projdeme chodbou pod vrbou Mlátičkou zpátky sem a tady Pettigrew umře." Potom se proměnil v psa a lehce štěknul, šla jsem za ním chodbou, která ústila pod vrbou. Schovali jsme se v blízkém lese, odkud byl výhled na Hagridovu chýši. ,,Katy, budeš tady jen jako pojistka, kdyby se něco pokazilo." Řekl Sirius a mile se usmál. Seděli jsme schovaní v lese a dívali se na Hagridovu chýší. Najednou od ní běželi Harry, Ron a Hermiona. ,,On má tu krysu, podívej." Řekl Sirius a ukázal na Rona. Ron opravdu držel krysu, Sirius se proměnil v psa a zavrčel. Prašivka ho asi slyšela, kousla Rona a utíkala k vrbě. Ron, Hermiona a Harry se rozběhli za ní. Sirius běžel s odstupem za nimi a já ho následovala. Ron chytil prašivku pod vrbou. Sirius najednou vystoupil, rozběhnul se a chytil Rona za nohu a i s Prašivkou ho zatáhl pod vrbu. Harry s Hermionou se po chvíli úporného boje taky dostali do tajné chodby. Chvíli po nich do chodby vešel i Remus a tajně za ním Snape. Zmateně jsem se dívala na Snapa a když zmizel podívala jsem se na nebe. ,,Pane bože, dnes je úplněk. Remus! Tohle nedopadne dobře!" Řekla jsem hned a začali mi hlavou běhat různé scénáře, co by se mohlo stát. Začínalo se čím dál víc ochlazovat a já se začala klepat zimou. Proměnila jsem se, protože ve zvířecí podobě mi nebyla taková zima. Lehla jsem si do měkké trávy a položila si hlavu, na chvíli jsem zavřela oči. Probudili mě až hlasy, já se hned zvedla a potají se dívala k vrbě. Ron seděl na kořenu a svíral si zraněnou nohu, Sirius a Harry stáli opodál a dívali se na hrad. Najednou z díry vylezl i Remus a Pettigrew. Pettigrew žebral o milost opravdu jako podlá krysa. ,,Dej pokoj! Ticho!" Řekl naštvaný Remus a odtáhl Pettigrew dál od Rona a Hermiony. 


Tak a v nejlepším končíme. Další kapitola bude hodně akční, vzhledem k tomu co chystám. Draco se snaží změnit a Katy si k němu pomalu hledá cestu, aby si byli zase tak blízcí jako když byli děti. Přemýšlím o vydání samostatné kapitoly ohledně léta u Weasleyových před tím než pojedou na mistrovství. Měli by jste o to zájem?

Zrzavé štěstíKde žijí příběhy. Začni objevovat