Křiklanova sbírka

473 25 0
                                    

Bublali nám kotlíky, profesor chodil kolem nás a kontroloval naše lektvary. První krok byl nakrájet jednu fazolku Dřímalky. Aspoň tak to měl Draco napsané v učebnici. Já jsem v knize měla napsané že ji mám rozmačkat čepelí. A když jsem viděla jak ostatním běhají fazolky po stole, řekla jsem si že to udělám přesně podle své knihy. Čepelí jsem rozdrtila Dřímalku a její šťávu nakapala do kotlíku. Pansy na mě nenávistně hleděla, ale já se plně věnovala lektvaru. Crabbovi se roztavila míchačka a já málem vyprskla smíchy. Když Seamus přihodil do kotlíku přísadu objevil se kouř a žlutý záblesk. Když se kouř rozplynul Seamus měl celý obličej od sazí. Podívala jsem se na Hermionu a ta byla úplně zoufalá, skoro brečela. Hodina uběhla a profesor procházel jednotlivé kotlíky a kontroloval je. Nikomu se nepodařilo lektvar připravit, už jsme zbývali jenom já a Harry. ,,Slečno Goodwinová přineste mi svůj kotlík." Vyzval mě profesor, donesla jsem svůj kotlík a postavila ho vedle Harryho. Profesor hodil do našich kotlíků lístky a oba dva na hladině shořeli. ,,U Merlinových vousů to je perfektní! Jen jediná kapka by nás všechny zabila." Řekl profesor nadšeně. Harry se na mě podíval a řekl. ,,Dobrá práce Katy." Usmála jsem se a řekla. ,,Pozor Pottere, abych nebyla lepší než ty." Oba jsme se začali potichu smát. Profesor vzal Harryho kolem ramen a odvedl ho ke svému stolu. ,,Tak dobrá jak jsem slíbil, jedna lahvička Felix Felicis. Blahopřeju vám, užijte ji dobře." Řekl pyšně profesor a začal tleskat, přidali se všichni kromě Zmijozelu, klasicky. Už jsme vycházeli ze třídy profesor za mnou zavolal.

 ,,Slečno Goodwinová, mohla by jste na slovíčko?" Otočila jsem se na něj a potom zpět na Draca. ,,Jenom běž mi máme kouzelnické formule, sejdeme se potom ve společenské místnosti." Kývla jsem a vrátila se k profesorovi. ,,Ano co potřebujete, pane profesore?" Zeptala jsem se a opřela se o stůj. ,,Slečno Goodwinová, je škoda že už nejste studentem. Brumbál mi řekl že jste utekla z domu, je to pravda?" Pousmála jsem se řekla. ,,Ano, je to pravda. Utekla jsem kvůli otci. Řekněme, že jsme se neshodli. Nechal mi na toto temné období památku." Okázala jsem na svoji krvavou skvrnu v oku, která byla vidět jen když jsem se podívala do strany. ,,To mě mrzí, muselo to být hrozné. Jste zvěromágem? Jaká je vaše zvířecí podoba?" Ptal se dál dychtivě profesor. Zavřela jsem oči a ve chvíli stál proti profesorovi mohutný pegas, hned jsem se proměnila zpět. ,,To je opravdu dech beroucí. A ta jizva na vaší paži." Odkryla jsem mohutnou jizvu a řekla. ,,To byl opravdu zajímavý rok. To mi udělal jeden vlkodlak, naštěstí to bylo jen škrábnutí." Profesor uznale kývnul a řekl. ,,Slečno Goodwinová, vím že už nejste studentem, ale i tak bych vás rád měl ve své sbírce. Talentovaná hráčka Famfrpálu, nadaná studentka lektvarů, zvěromág a to ani nezmiňuji to vaše pouto s tím černým pegasem. A nesmíme zapomenout na schopnost, vašeho rodu." Zarazila jsem se a pousmála. ,,Brumbál vám o mě řekl snad opravdu všechno." Profesor se taky usmál a řekl. ,,Ano, řekl mi toho o vás dost, ale i profesor Snape mi o vás vyprávěl. Doslechl jsem se o vašem obchodě v Příčné ulici, prý tam vyrábíte lektvary?" Kývla jsem a řekla. ,,Ano vyrábím tam lektvary a různé jiné rošťárny, to všechno z dědečkové knihy. Nemám ale přístup ke všem přísadám, takže nemůžu vyrobit všechny, co jsou popsány v knize." Vyhrabala jsem z tašky jednu lahvičku Nápoje Lásky a podala ji profesorovi. ,,Nápoj Lásky, co se mi podařilo namíchat." Profesor si ji se zájmem prohlížel lahvičku. ,,No myslím, že můžeme opravdu udělat výjimku. Budu rád když přijmete mé pozvání do mé sbírky." Řekl profesor. ,,Ráda bych byla součástí vaší sbírky, ale když nejsem studentem?" Profesor se pousmál a řekl, uděláme výjimku budete chodit jen na hodiny lektvarů a domluvím s ostatními profesory, aby vám úkoly posílali. Zkoušky NKÚ máte za měsíc, potom vás budeme mít zapsanou jako studenta co studuje z domu. Cesty vám nebudou dělat problémy, díky Letaxu." Stála jsem zaražená, protože to bylo všechno tak vymyšlené, ale kývla jsem. ,,Výborně, můžete jít a ten Nápoj Lásky si nechám." Řekl profesor, usmála jsem se a odešla do společenské místnosti.

Chvíli jsem na Draca čekala než mu skončila hodina. Ale potom přišel ke mě a řekl. ,,Katy musíme jít ke mě, tady nemůžu mluvit." Kývla jsem a šla na jeho pokoj. ,,Tak co se děje?" Zeptala jsem se, Draco si povzdechl a řekl. ,,Musel jsem, bylo to otcovo přání." Řekl Draco sklesle a odkryl si předloktí. ,,To je znak pána zla? Počkat ty jsi smrtijed?" Zeptala jsem se zaskočeně a Draco jen přikývl. ,,Draco, podívej se na mě. Mě je to jedno, vím jaký jsi a to co máš na ruce to neovlivní." Draco zdvihnul hlavu a řekl. ,,Tobě to nevadí?" Usmála jsem se a chytla Draca za ruku. ,,Ne nevadí, kdybych neutekla z domu asi bych byla i já smrtijedem." Draco si zakryl předloktí a řekl. ,,Katy, nesmíš to nikomu říct, nic z toho co ti řeknu." Podívala jsem se Dracovi do očí a řekla. ,,Nikomu nic neřeknu." Draco si otřel oko a stydlivě se zeptal. ,,Promiň nemůžu nikomu věřit. Složíš neporušitelný slib?" Zarazila jsem se a chvíli přemýšlela. Vytáhla jsem svůj pakt a dlouze se na něj podívala. ,,Ano, dlužím ti toho hodně." Draco se pousmál a nahlas zavolal. ,,Zadini!" Za chvíli se ve dveřích objevil Blaise a Draco řekl. ,,Pojď sem a pomůžeš nám složit neporušitelný slib." Blaise k nám přistoupil a vytáhl hůlku. ,,Katy nesmí prozradit, žádné mé tajemství. A to nikomu." Řekl Draco sebejistě, Blaise se zarazil. Já a Draco jsme si podali ruce a Blaise začal. ,,Přísaháš Katy Goodwinová, že neprozradíš žádné Dracovo tajemství?" Naše ruce omotalo zlatavé lanko, které nám způsobilo jizvy. Nadechla jsem se a řekla. ,,Přísahám!" Zlatavé lanko zmizelo a mi si rozpojili ruce. Draco vytáhl hůlku a namířil s ní na Blaise. ,,Co to děláš?" Zeptal se Blaise vystrašeně. ,,Obliviate!" Řekl Draco. ,,Vypadni Zadini!" Štěkl když schoval hůlku, Blaise beze slova odešel. ,,Proč jsi to udělal?" Zeptala jsem se zaraženě. ,,Říkal jsem ti že to nesmí nikdo vědět!" Řekl Draco přísně. ,,Dobře, dobře. Chápu. Nekřič na mě!" Draco se zklidnil a řekl. ,,Promiň. Je to pro mě teď těžké. Ale už nemám čas, musím na hodinu. Pošlu ti zase sovu." Usmála jsem se vstala z postele a řekla. ,,Pošli mi sovu k nám domů. Až se mi pakt rozzáří budu tady." Slíbila jsem mu a doprovodila ho do společenské místnosti. Pomocí Letaxu jsem se vrátila ze dvojčaty do obchodu. 

Katy je mimořádný student a profesoru Křiklanovy se tak zalíbila, že je rozhodnut mít ji ve své sbírce a tak se dohodne s ostatními profesory, aby mohla Katy dál studovat. Draco s Katy uzavře neporušitelný slib, aby jí mohl věřit a svěřit se jí, se vším co ho trápí. 

Zrzavé štěstíKde žijí příběhy. Začni objevovat