9

272 7 0
                                    

Ráno mě vzbudilo klepání na dveře. Neochotně jsem vstala a šla otevřít. Docela mě překvapilo že za dveřmi stál Christian.
"Chloe zmeškala jsi snídani."
"Kolik je?"
"Půl devátý."
"Už? Však kluci májí být v devět na dráze."
"Čeká se na tebe." 
"Tak já se jenom obléknu, učešu a jdu."
"Jasný, ale pohni."
"Už se hejbu." zasmáli jsme se a já se šla rychle převlíknout a učesat. Vzala jsem si džínový kraťasy a bílý svetřík který měl šněrování na zádech a spadl mi z ramene. Nevzala jsem si schválně podprsenku aby outfit vypadal líp. Vlasy jsem si nechala rozpuštěný a jenom je pročesala. Vzala jsem si telefon, foťák a kabelku ve který jsem měla peněženku s doklady, kartu od pokoje, a pár dívčích věcí jako linky, řasenku a balzám na rty. Odešla jsem z pokoje a šla dolů. V chodbě na mě čekali ostatní. 
"Na tady máš kartu aby tě pustili do boxů."
"Díky." sebrali jsme se a odešli z hotelu. Já si nastoupila k Maxovi do auta a vyjeli jsme.
"Dnes ti to sluší."
"Awww děkuji." cestou jsme řešili dnešní kvalifikaci. Měla jsem docela strach o kluky jelikož mi za tu chvíli přirostli k srdci a život bez nich si už neumím představit.
"Maxi slib mi něco prosím."
"Pro tebe cokoliv."
"Nezabij se."
"Neboj se. Nic se mi nestane."
"No právě se bojím."
"To je roztomilý." začervenala jsem se a sledovala cestu. Max zajel až k boxům. Vystoupili jsme. Max se šel převlíknout a vzal s sebou mojí kabelku. Ještě jsem mu k tomu dala kryt od foťáku a šla hned fotit. Fotila jsem všechno. Kluky jak se baví, formule a především tu dobrou atmosféru. Když jsem nefotila tak jsem se procházela a hledala dobrý místo na focení, nebo se dívala jak jezdí kluci z formule 2. Pak si mě odchytli kluci z McLerenu. Trochu jsme kecali až se k nám přidali Max se Sergiem, George, Pierre a Charles. 
"Hele kluci slibte mi něco."
"Copak?"
"Cokoliv."
"Slibte mi že se prosím nezabijete."
"Slibujeme. Neměj strach."
"Ten právě mám jelikož si bez vás už nedokážu představit život jak jste mi přirostli k srdíčku."
"Awww ty nám taky Chloe, ale nemysli si že za volantem jsme takoví kamarádi."
To je mi jasný, ale i tak hlavně se nezabijte."
"Nezabijeme neboj to ti můžeme slíbit."
"Děkuji." ihned jsem obejmula Maxe a ostatní se k nám přidali. 
"Hromadný objetí." nakonec to skončilo tak že se k nám přidali i Lewis, Mick, Carlos a Alex. Docela jsme se nasmáli. Jelikož kluci poté vyprávěli nějaký vtipný historky co se jim stali. Například Charlese stavěla policie jenom proto že chtěli fotku a podpis. Tomu jsme se asi smáli půl hodiny. Nakonec jsme museli jít jelikož kluci už museli jet na start. Já si šla najít nějaký hezký místo na focení.
"Chloe na tady máš bagetu jelikož jsi dneska ještě nejedla."
"Děkuji Christiane to je milý."
"Nechceme abys byla ještě hubenější než jsi."
"Nedělej ze mě anorektika."
"To jsem nechtěl promiň."
"V pohodě. Půjdu si už najít nějaký místo na focení a díky za jídlo."
"Jo jasně utíkej a nemáš zač." šla jsem pod tribuny kam mě ochranka pustila díky mojí kartě kterou jsem dostala ráno. Nakonec jsem se zastavila poblíž cíle. Kluci už stáli na startu a mě začalo bít ještě rychleji srdce. Byla jsem strašně nervózní. Po půl minutě odešli všichni mechanici a najednou už zbývalo jenom půl minuty. Vzala jsem do ruky foťák a začala zase fotit. Najednou zhasla světla na startovacím zařízení a všichni věděli že to znamená start. Kluci ihned vyjeli. Ve předu byl Lewis, Max, Lando a Pierre s Georgem. Kluci měli před sebou nějakých 30 kol. Fotila jsem asi prvních pět kol a pak jsem si šla sníst bagetu. Chvíli jsem se dívala a fandila. Nakonec jsem ještě něco fotila. Ani nevím jak se dojelo, ale myslím že Max byl mezi prvními. Ihned jsem se vydala zpátky do boxů. Tam akorát Max vylézal z vozu. Skákal radostí. Já měla radost, že se nikomu nic nestalo.
"Tak kolikátý?"
"Druhý."
"Páni gratuluji. Mám strašnou radost." skočila jsem mu kolem krku.
"Co ty Sergio?"
"Šestý."
"Ááá já z vás mám takovou radost." obejmula jsem i Sergia. Šla jsem s klukama chvíli za fanouškama. Tam se sešla zase naše parta. Dozvěděla jsem se že Lewis dojel první, Charles třetí, Pierre sedmý a George osmý. Všechny jsem obejmula a ještě chvíli fotila jak se baví s fanouškama. Vyfotila jsem tedy pár fotek a pak šla stranou abych nepřekážela. Sedla jsem si do stínu kousek od kluků. 
"Ahoj."
"Ou ahoj. Ty jsi Valtteri že?"
"Jo to jsem já. Na napij se."
"Díky."
"Možná budu nezdvořilý, ale jak to máš s Maxem?"
"Jsme kamarádi a známe se asi týden."
"To bych vůbec neřekl i podle toho jak se bavíte. Vypadáte jak když se znáte tak tři roky."
"Jo to nám říká hodně lidí."
"On tě za tu chvíli má hodně rád."
"Jak to víš? On ti to řekl nebo co?"
"Ne, ale teď se sem dívá a propaluje mě očima. Prostě si tě hlídá, aby se ti nic nestalo."
"To je celý on."
"No nic já už musím jít za svojí přítelkyní."
"Jasně jdi." Valtteri odešel a já dopila vodu co mi dal. Vzala jsem foťák a prohlížela si fotky co jsem dnes nafotila. Rovnou jsem vymazávala rozmazaný nebo nepovedený fotky. Měla jsem něco přes 20 000 což je obrovský číslo. Byla jsem tak zabraná že jsem si ani nevšimla že si vedle mě někdo sednul.
"Máš tam i nějaký moje fotky?" 
"Panebože Lando strašně jsem se lekla."
"Promiň to jsem nechtěl."
"Jo mám nějakou tvojí fotku, ale teď nevím kde."
"To je jedno a ukážeš mi něco prosím?"
"Jo jasně." najela jsem na fotky a něco Landovi ukázala. 
"Páni jsou dokonalý."
"Nepřeháněj nejsou ani upravený."
"To nevadí."
"Chloe pojď všichni už odcházejí půjdeme taky."
"Jo jasně, už jdu."
"Hele Chloe nechtěla bys jet se mnou?"
"Ráda bych, ale nechci aby to vypadalo, že držím s konkurencí takže se vrátím radši s Maxem, ale jestli chceš tak se pak stav. Pokoj 289."
"Rád přijdu."
"Jenom počítej s tím že dneska budu upravovat fotky."
"Nemám s tím problém je to přeci tvoje práce."
"Tak jo budu se těšit."
"Já taky." vstali jsem a já ho obejmula. Pak jsem se rozešla směrem k Maxovi.
"Tak co fanoušci."
"Dobrý zítra chtějí poznat i tebe."
"Proč mě?"
"Jsi moje nejlepší kamarádka a zároveň posila v našem týmu. Tak se nediv."
"Ou tak jo." koukla jsem se na telefon jelikož mi přišla zpráva od Landa. V ní stálo jestli může přijít i Daniel. Odepsala jsem že jo a že jestli nevadí tak přijde i Max se Sergiem. On mi odepsal že to nevadí a že vezmou nějaký víno. 
"Maxi v sedm u mě na pokoji. Vem i Sergia."
"Co budem dělat?"
"Posedíme, pokecáme a hlavně uvidíte fotky jako první společně s Danielem a Landem."
"Tak jo já se těším." nastoupili jsme do auta a rozjeli se na hotel v autě jsme si povídali o dnešní kvalifikaci a zítřejší závod. Na hotelu jsem šla do svého pokoje kde jsem trochu uklidila. Pak jsem si vzala noťas. Připojila jsem k němu foťák a začala přetahovat fotky. Mezitím jsem se šla vykoupat a umýt si vlasy, který jsem hned vyfoukala. Poté jsem si oblíkla oblečení co jsem měla jelikož jsem tady už ušpinila docela dost oblečení. Poté jsem se namalovala a učesala. Vrátila jsem se k noťasu a začala si poupravovat fotky. Ještě jsem některý promazala. Když mi kluci psali že jsou tu tak jsem jim šla otevřít. Oni vešli a hned šli k mému noťasu a začali se dívat na fotky.
"Hej hlavně mi tam nic nesmažte a uhněte od toho musím je ještě roztřídit." kluci mě k tomu pustili a já začala třídit fotky a ukazovat jim je. Pak jsem ty složky rozposlala tam kam měli jít a pustila nějaký film.
"Hele můžeme tu přespat?"
"Janě proč ne." poskládali jsme se na posteli a Sergio si lehl na gauč který byl pod postelí. Na televizi jsme zapli na netflixu nějaký film a usnuli jsme.
...........................................

@redbulracing : Naši smějící se šampioni @maxverstapen1 @schecoperez                           📷 : @ChloePhotographer     @maxverstapen1 : Páni ani nevím že nás fotila

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

@redbulracing : Naši smějící se šampioni @maxverstapen1 @schecoperez
                          📷 : @ChloePhotographer
     @maxverstapen1 : Páni ani nevím že nás fotila.

Začni žít svými sny/Max VerstappenWhere stories live. Discover now