13

258 10 0
                                    

Myslím, že svoje ráno ani popisovat nemusím. Jelikož jsem se vzbudila s dost velkou kocovinou, rozcuchaná a můj včerejší make-up taky nevypadal dobře. Dobelhala jsem se do koupelny kde jsem se odlíčila a jen tak pročesala vlasy. Pak jsem se dobelhala zpátky do pokoje. Kde jsem si vzala telefon a spadla zpátky do postele. Na telefonu jsem vytočila Maxovo číslo a čekala než to zvedne.
"Ano moje milovaná Chloinko." zněl docela vysmátě.
"Nemáte někdo prášek proti bolesti hlavy."
"Á tady nám má někdo kocovinku."
"Maxi kurva neser mě nebo si pro tebe dojdu a věř mi, že teď na mě není hezký pohled."
"Fajn přijdeme tak do minuty." položila jsem mu tu a šla jsem odemknout. Do minuty opravdu někdo klepal.
"Je odemčeno tak pojď dál." přikryla jsem si hlavu peřinou aby neviděl to jaká jsem dneska zrůda.
"Ale notak Chloe my tě přišli navštívit a ty se schováváš."
"Já jsem chtěla jenom prášek na bolest hlavy a ne návštěvu dvou kluků."
"Vlastně nás tu je deset."
"Co? A proč?"
"Dozvěděli jsme co se stalo včera a chtěli jsme ti zvednout náladu."
"Děkuji, ale nevypadám dvakrát jako člověk."
"Myslím, že jsme viděli i horší."
"Jo pamatuješ na Karolínu."
"No ty vole brácho to byla katastrofa."
"Takže se můžu ukázat."
"Jasně, že jo." stáhla jsem si peřinu a koukala na kluky. Všichni seděli kolem mě a usmívali se na mě.
"Co se tak culíte?"
"Jsi krásná."
"Ale nechte toho."
"Ne je to pravda."    
"Kluci po pravdě proč jste tady?"
"Christian nás poprosil jestli ti může zvednout náladu, že to včera posral."
"Tak moc děkuji."
"Hele pojedeme si pro auta nechceš jet s námi?"
"Jasný za jak dlouho vyrážíme?"
"Čeká se jenom na tebe."
"Tak jo já se jdu vykoupat a trochu upravit a vy mi vyberte outfit jenom nelezte prosím do šuplíků."
"Jasný tak utíkej." šla jsem do koupelny kde jsem se v rychlosti vysprchovala, namalovala se. V ručníku jsem vešla zpátky do pokoje kluci byli rozvalený na mojí posteli a na gauči kterej byl pod. Na televizi hrál Lucifer.
"Tak co jste mi vybrali?"
"Jo máš tu růžovou sukni a černý top."
"Páni máte dobrý vkus."
"No popravdě to vybíral Lewis který je náš módní guru."
"Tak díky Lewisi." naklonila jsem se k němu a dala mu pusu na tvář.
"Není zač." zalezla jsem zpátky do koupelny kde jsem se oblíkla. Otevřela jsem dveře a za nimi stála Mia.
"Jé ty jsi, už převlečená. Tak jdem."
"Um kam?"
"No přece do města jak jsme chtěli."
"No nevím. Já teď jedu s klukama pro auta a pak mám čas."
"Ou a já se tě chtěl zrovna zeptat jestli bys šla se mnou po tom ven."
"Oh to nevím Pierre musíte se domluvit."
"Tak jdi ven s Pierrem my si to vynahradíme někdy jindy, jelikož mám letenky a vstupenky do Monaka."
"Tak jo. Kluci jedem teda?"
"No že se ptáš." vzala jsem si ještě malou, černou kabelku a všichni jsme vyšli z mýho pokoje. U recepce čekali Christian, Zack, Toto a Mattia.
"Hlavně opatrně. Myslete na to že vás sledují na každým kroku."
"Ano tati."
"Lando nebuď drzý."
"Chloe můžu s tebou na chvíli mluvit?"
"Máš pět minut a bobře si rozmysli co řekneš."
"Um děkuji. Za prví jsem se ti chtě omluvit za to co jsem včera řekl. Nemyslel to tak jak jsem to řekl. Jelikož ty působíš strašně klidně a ze začátku jsem se radoval, že by jsi mohla trochu zklidnit kluky, ale nemělo to vyznít tak že máš být jejich chůva. Samozřejmě jsem strašně rád, že jsi v našem týmu."
"Fajn omluva přijata."
"A jenom jsem tě chtěl upozornit že Max tě začíná mít víc než rád. A nechci aby ho to nějak rozhodilo v závodech."
"Jestli tě můžu uklidnit a budu mluvit na rovinu. Maxe mám taky hodně ráda. Víc než kohokoliv z kluků."
"Byli by jste hezký pár."
"Asi si i dokážu představit že bych s ním chodila."
"Fakt by ti to s ním slušelo a je to hodný kluk."
"Um ještě něco. Já jen aby kluci dlouho nečekali."
"Ne jen, že zítra mají kluci fitko a potřebuji to nafotit."
"Všiml sis, že kam jdou kluci jdu já taky?"
"Jo všiml je super, že jste se skamarádili. A je fajn že se bavíte všichni dohromady."
"No tak musím se bavit i s ostatníma z týmu."
"To jsem nemyslel. Myslím, že když jsem viděl to partu která jede s vámi a ten včerejšek jak jste se všichni objímali. Je to skvělý jak vychází mimo trať. Přál bych všem aby to mohli zažít."
"Já taky je to úžasná atmosféra mezi nimi. A teď fakt nechápu jak jsem se jich mohla bát."
"No jo. Já už nebudu zdržovat jelikož vypadají nervózně. Užijte si to a my se uvidíme zítra."
"Jo jenom jsem se chtěla zeptat jestli zbyde čas tak jestli bych si mohla taky zacvičit?"
"Určitě co chceš zamluvit?"
"Běžecký pás."
"Zamluvím ti ho a zítra se uvidíme kluci tě tak dovedou."
"Moc děkuji a nashledanou." odešla jsem od Christiana ke klukům. 
"Všechno v pohodě?"
"Jop zítra jdeme do fitka."
"Uh tak jo a teď jdem." nastoupila jsem do auta k Maxovi a Sergiovi. Ihned jsme vyjeli. V našem autě byla sranda. Řešili jsme co mi chtěl Christian. Řekla jsem klukům vše kromě toho že jsme se bavili o mě a o Maxovi. Na místě si kluci vzali své auta a odjeli zpět. Až na mě a na Pierra.
"Tak co budem dělat?"
"Ukážu ti město trochu jinak."
"Tak jo." procházeli jsme se po městě. Chodili jsme po parcích a Pierre mi ukazoval jeho oblíbené místa. 
"Pierre mě bolí nohy."
"Tak já tě vezmu na záda."
"Tak jo." ovšem Pierre mě vzal na záda trochu jinak než jsem čekala. Celou dobu jsme se smáli. Asi v osm jsme šli zpátky na parkoviště. Cestou jsme se s někým vyfotili. 
"Mám hlad."
"Já taky. Napíšu klukům, že se sejdeme v jídelně?"
"Jo to můžeš." napsala jsem do skupinovýho chatu jestli už jedli a jestli ne tak ať jsou za 15 minut v jídelně. Ani jsem nečekala na odpověď a vypla telefon. Tak co. Nevím a na odpověď čekat nebudu. Napsala jsem jim oznamovací větu. Cesta utekla rychle a já se už těšila na Maxe. Před hotelem dal Pierre klíčky od auta sluhovi aby auto přeparkoval. Vešli jsme do jídelny a tam už nás u stolu čekali kluci. 
"Ahoj lásky moje."
"No ahojte vy dva." se všema jsem se obejmula a sedla si vedle Maxe. Ihned k nám přispěchal číšník. Všichni jsme si něco objednali a začali se bavit.
"Hele kdo všechno jde zítra do fitka?"
"My jako mercedes."
"Ferrari taky."
"AlphaTauri taky."
"A my jdeme pozítří." 
"Takže čtyři týmy?"
"Myslím že jde ještě Haas."
"Tak jo."
"Budeš fotit?"
"Ze začátku jo, ale pak mám zamluvený běžecký pás."
"Jo tak to doufám že vyfotíš všechny."
"Asi jo, ale chci se zaměřit na svůj tým." otočila jsem se na Maxe a usmála se.
"Tak jo."
"Hele lidi je deset takže já jdu spát."
"Jo myslím že by jsme měli jít všichni." 
"To jo." všichni jsme se zvedli a rozešli se svým směrem.
"Hele nechceš spát dneska u mě?"
"Klidně jenom si skočím pro tepláky."
"Tak jo. Nechám odemčeno." Max si šel pro tepláky a já se šla mezitím taky převlíknout. Postla jsem ještě fotku na instagram. Když přišel Max tak jsme si lehli a pustili film. Max mě obejmul okolo pasu a já usnula.
..........................

@ChloePhotographer : Děkuji za dnešní den

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

@ChloePhotographer : Děkuji za dnešní den. Strašně jsem si to užila. @pierregasly
                 @pierregasly : To já děkuji.
                 @lilith : Byli by jste hezký pár.
                       @ChloePhotographer : Děkujeme, ale Pierre je hodně dobrý kamarád a já mám ráda někoho jinýho. 

Začni žít svými sny/Max VerstappenKde žijí příběhy. Začni objevovat