Ale já tě miluju!

Rozchod

I: „a ty mě miluješ?!"
B: „....jjá?"
I: „jo nebo ne?!”
Beneš mlčel. Ivě se začali lesknout oči, dala mu facku a odešla za Sašou. Jemně brečela.
I: „to je hajzl”
S: „Lexa?”
I: „ne! Beneš!”
S „co ti řekl?”
I: „spíš co neřekl. Hele já se o tom nechci bavit.”
S: „ok.” pak ji ještě nějak utěšila.
(Ano, pořád byli na školním výletě)
Vraceli se zpátky do Prahy. Iva celou dobu nic neřekla, jen mlčky přemýšlela. A občas otočila uslzené oči na Lexu. Když dorazili do Prahy, šla hned za tátou do obchodu. Pořád jemně brečela. Když přišla, objala ho.
T: „Ivuškooo?? Co se stalo?”
I: „to je strašnej hajzl.!” řekla s brekem.
T: „...kdo?”
I: „no Beneš! Jenom mě využíval.!”
T: „uklidni se. Neplakeeej. Udělám ti kakao.” (😂)
I: „tak jo.”
Když se uklidnila a dopila kakao, šla domů. Řekla si sama pro sebe: ,,asi bych měla jít za Lexou..” Iva má Lexu vlastně docela ráda, ale jinak... Dost ji zaskočilo když ji řekl že ji miluje. Nicméně šla za Lexou. Dvojčata bydlí jen o pár poschodí níže, tak to neměla daleko. Zazvonila. Lexa otevřel.
L: „...je, ahoj Ivo. Pojď dál.”
I: „ahoj, díky.”
L: „je mi líto co jsem ti způsobil.”
I: „ty jsi mi nic neudělal. Jen já jsem byla slepá.”
L: „Beneš je hajzl, co?”
I: „no.”
„Ale teď se prosím bavme o něčem jiném.”
L: „jo, promiň.”
Chvíli bylo ticho.
I: „a to co jsi mi řekl, to si myslel vážně?”
L: „jo, myslel”
Usmáli se na sebe.
I: „to je hezký.”
L: „....a..jak to máš ty?”
I: „jako jestli to mám stejně?”
L: „..nno”
I: „Lexo ty seš moc fajn kluk, ale já teď nechci s nikým chodit. Jsem od toho hajzla docela zraněná a nechci kvůli tomu ublížit někomu jinému, třeba právě tobě.”
L: „jo, to chápu.”