Ale já tě miluju!

Lexo, pomoc...

Ivě začal Beneš ve škole dělat naschvály. Zatím to jsou jen takové drobnosti, ale Iva se docela bojí co bude dál.

Z Ivy pohledu:
Tak jo. Je přestávka, za chvíli zvoní, ale ještě si stihnu dojít na WC.

Když si myla ruce, přišel za ní nějakej kluk a začal ji vyhrožovat. Iva to vůbec nechápala, byl to všechno slet okolností, nevěděla co se děje, ale věděla, že to byl někdo od Beneše. Bála se.

Z Ivy pohledu:
Já už s ním nechci chodit, ale moc na vybranou nemám.. Co když mě bude zas někdo vyhrožovat? To jako nebudu moct jít ani sama na nákup? Ještě mám čas vzít to zpátky..

Přišla za Benešem.
I: „Pavle? Ten kluk co za mnou přišel na záchod tady ve škole, to je tvoje práce, žejo?.”
B: „jestli si to myslíš. Já tě varoval”
Iva úplně ztratila pomyšlení na to co chtěla říct. Radši odešla. O přestávce za ní přišel Lexa.
L: „ahoj Ivo”
I: „čau Lexo”
Snažila se zakrývat že se bojí. Lexa je možná trochu jinej, ale není slepej.
L: „co se děje?”
Iva se to snažila zakrejvat
I: „co? Nic.”
L: „Ivo nedělej ze mě blbějšího než jsem prosim.”
I: „já z tebe nic nedělám”
Lexa se na Ivu podezíravě díval. Iva s ním šla pryč ze třídy protože ví, že pomoc potřebuje.
I: „Lexo, pomoc...”
L: „co se děje?”
I: „Beneš mě vyhrožoval. Chtěl abych s ním dál chodila, já jsem ho odmítla a on mě teď šikanuje.”
L: „..jak?”
I: „různě. No to je na dýl..”
L: „je to hajzl. Ale já ti slibuju, že ti pomůžu, se vším, a teď hlavně s Benešem”
I: „děkuju.”
Šli společně domů.