-4-

1.4K 119 3
                                    

*LOUISŮV POHLED*:  Neodepsal. Buď mě ignoruje, nebo si toho nevšiml, ale kdo by v dnešní době u sebe neměl mobil. Povzdychl jsem si a soustředil se na cestu. Jel jsem za mamkou...Prý mi potřebuje něco důležitého říct.

Po půl hodině jsem tam konečně dojel. Auto jsem zaparkoval před domem a vystoupil. Zazvonil jsem a čekal, až se otevřou dveře. Dveře se otevřely a v nich stála usměvavá mamka.

„Ahoj Loui!" přivítala mě a objala.

„Ahoj." Usmál jsem se a vstoupil dovnitř. Vyzul jsem se a pověsil bundu na věšák.

„Dáš si kafe nebo čaj?"

„Kafe by bodlo." Řekl jsem a sedl si na gauč.

Po chvilce se mamka vrátila s dvěma hrnky kafe, které položila na stůl.

„Tak, co jsi mi chtěla říct?" řekl jsem a upil si z hrnku.

„No..víš jak jsem ti říkala o Danovi?"

„Ano. A co je s ním?" upřel jsem na ní svůj zrak a čekal, co z ní vypadne.

„Budeme...se brát." Vykulil jsem na ní oči.

„Vážně?" přikývla. „Tak to gratuluju." Usmál jsem se na ní a objal ji. „Tak kdy se ta velká slavnost bude konat? Máte už v tom nějaký přehled?"

„No...nějak jsme o tom ještě nepřemýšleli, ale...já bych brala květen."

„Aha." Usmál jsem se. „No tak mi pak dej vědět."

„Louisi prosím tě...Myslíš, že bych na svatbu nepozvala mého jediného syna?" zasmála se a já s ní.

„A když už jsme u těch dětí...kde jsou holky?"

„Ále tak znáš to...Fizzy je venku s kamarádkami, Lottie nejspíše taky a dvojčata jsou na doučování."

„Aha." Pousmál jsem se a znovu se napil z hrnečku. Porozhlédl jsem se po místnosti a povzdychl.

„Děje se něco Loui?" Trhnul jsem sebou.

„C-co? Ne. Co by se mělo dít? Všechno je v pořádku." Zasmál jsem se a znovu si upil z kafe a snažil jsem se s ní nenavázat oční kontakt.

„Louisi. Jsi můj syn. Poznám, když se něco děje." Povzdychl jsem si. „Stalo se něco?"

„Ne teda, vlastně jo. To není důležitý." Nemůžu ji říct, že jsem si začal se svým studentem. Musel jsem se pousmát, když jsem si vzpomněl na Harryho.

„Ahá, teď už to chápu." Podezřívavě se na mě podívala. „Jsi zamilovaný."

„Cože? Ne, nejsem." Uchechtl jsem se.

„Ale jo. Vidím ti to na očích." Šťouchla mě do ramena. „Tak šup jen povídej. Jak vypadá, kolik mu je?"

„Mami."

„Noták. Chci vědět, jaký je přítel mého syna."

„Mami my spolu nejsme a ani nejspíš nebudeme. Nechci se o tom bavit."

„D-dobře. Promiň."

„Neomlouvej se, nemohla si to vědět." Usměju se na ní.

Po chvilce se ozvalo, šramocení klíčí v zámku, což oznamovalo příchod jedné z mých sester.

*K VEČERU*: Odemkl jsem dveře od mého malého bytečku a odložil si věci. Zamířil jsem k lednici a z ní si vyndal jogurt.

Po snězení jogurtu jsem se vydal do sprchy. Svlékl jsem si všechno oblečení a zaplul dovnitř. Pustil jsem vodu a opřel se o zeď. Jen jsem tam tak stál a nechal na sebe stékat vlažné kapičky vody. Pak jsem se ale konečně uráčil hnout a umejt se.

Vyčistil jsem si zuby, převlékl se do pyžama a zalezl do postele.


DRUNK [Larry Stylinson - Cz vícedílovka]Kde žijí příběhy. Začni objevovat