,,I'll be back one day" // Sirius Black

6 ~ FAMFRPÁLOVÝ TÝM

        Venku lehce hřály paprsky slunce a foukal slabý vítr, rozčepýřil přitom pár účesů. Počasí bylo více než úžasné na výběr famfrpálového družstva, který se dnes měl konat pod dohledem kapitána a výjimečného chytače Jamese Pottera. Studenti si vykračovali po travnitých pozemcích hradu, kochali se překrásným odrazem v jezeru, které vypadalo jako čisté zrcadlo nebo si četli svou oblíbenou knihu v knihovně za zdmi hradu. Tento případ se týkal Emily Jonesové, která i po dvou dnech od legendární hádky, o které se mluví po celé škole, stále nedokázala odpustit Regulusovi Blackovi, i když vlastně nic neprovedl. Při čtení Fantastických zvířat a kde je najít, v tiché místnosti plné žáků s knihami před svými obličeji pod dohledem šílené knihovnice Coolidgeové byla přesvědčená o tom, že se jí měl v hádce s Malfoyem zastat, ačkoli ji svědomí našeptávalo, že by se Luciusi nepostavil, ne ze strachu, ale z rozumu, místo pozorování té nepříjemné události, kvůli které si tři žáci vysloužili trest ve strašlivém Zapovězeném lese. Regulus si byl jistý, že neudělal nic špatného, i přes to se však snažil Emily odchytit a složit ji upřímnou omluvu, avšak Emily se zoufalému, mladšímu Blackovi snažila vyhýbat a to se jí pokaždé povedlo. Chodila jinými chodbami, zkratkami, jakmile se dozvěděla, že by se s ním měla setkat tváří v tvář, z jedné strany si s ním promluvit chtěla a urovnat tak jejich aktuálně nerovnovážný vztah, ale z té druhé měla strach, neodvážila se postavit před něj a hledět do jeho bledého, zároveň temného obličeje, natož s ním mluvit. Sirius Black byl více než šťastný, že se ti dva spolu nebavili, představa, že by se stali nejlepšími kamarády nebo ještě hůř párem pro něj byla naprosto děsivá. Pocit, že by vedle sebe každý den postávali nebo ještě usínali jako fajnový pár ho zevnitř užíral. James i Remus na Siriusovi poznali, že k Emily chová jisté city, ale neodvážili se s ním o tom mluvit. Siriusovi vadilo jen když se na Emily podíval jiný kluk, ale sám střídal holky jako na mudlovském běžícím páse.

Pohled Emily:

        Po běžném školním dni, ve kterém jsme také zkoumali kouzelná zvířata v mém oblíbeném předmětu péče o kouzelné tvory se Sylvanusem Kettleburnem, si mě na obědě vyzvedl James a společně jsme vyrazili na famfrpálové hřiště, tedy nejdřív se oblékli do svých famfrpálových dresů. Nebelvírští žáci, kteří se chtěli dostat do týmu už stáli na hřišti poslušně seřazení vedle sebe a jen vyčkávali na příchod kapitána, jímž byl James. Po jeho boku jsem kráčela přímo k studentům, kteří se hned, jak si všimli Jamese ztišili. Obdivovala jsem jaký respekt k němu chovají.

        ,,Takže, jako každý rok si vás vyzkouším na rychlost, obraty, zastavení, střelbu a tak dále, podle toho zda chcete být střelcem, odrážečem nebo brankářem." pochodoval před žáky a přitom vypadal tak důležitě, jeho hlas zněl jinak než obvykle, chtěl mít autoritu a některým mladším žákům, co přišli, aby byli vybráni do týmu, v očích sršel respekt nebo strach.

        ,,A co chytači?" zeptal se jakýsi starší chlapec s nadějí stát se chytačem pro nebelvírský tým, avšak kdokoli, kdo hrál v týmu předchozí roky, chodil pozorovat tréninky nebo zapásy věděl, že Jamese Pottera nikdo jiný nepřekoná ani kdyby se sebevíc snažil. Snad pokaždé, co s námi hrál zápas jsme vyhráli, jelikož chytil zlatonku dřív než chytač z druhého týmu. Nikdo ho nenahradí a to i on dobře ví. James se nahlas uchechtl.

        ,,Post chytače je zabraný, to jste si snad mysleli, že nahradím svoje vlastní místo? Kdo přišel se zájmem o to stát se chytačem, tak může rovnou odejít," rozkázal, načež z davu vyšli tři žáci a vytratili se směrem k hradu. James nad tím jen nechápavě zakroutil hlavou a znovu se věnoval ostatním, ,,tak jo, můžeme začít... Prvně si vyzkouším všechny střelce!" zahlásil a hned byl obklopen snad deseti žáky, i když hledal jen dva zájemce. Oznámil mi, že by mě vybral za jakýchkoli okolností, ale i tak mě musí vyzkoušet jako ostatní, aby to bylo fér, což mi vůbec nevadilo, potřebovala jsem se po dlouhé době znovu pořádně proletět.