TRANSFORMERS - Křehká přání

OVERLORDŮV PÁD

     Dev už se smířil s podobným osudem, když byl bombardérem nabrán na čumák, letíce s ním střemhlav dolů. Dev'runovy žhnoucí pěsti bušily do kovu letounu a skla kokpitu.

     Overlord zareagoval dlouhou piruetou. Těsně nad zemí se pak transformoval a Deva odmrštil stranou. Spojil se se svojí spodní polovinou a vyrazil k Devovi. U toho se rozhlížel. Komplex továrny byl nalevo od nich. Když teď boje utichly, vypadala budova zcela bez života. Jen všechny ty páry optik sledující dění venku tento dojem kazily. Tady a teď má možnost ukázat, co se stane těm, co odporují...

„Je tě docela škoda, příteli. Tvé schopnosti mě fascinovaly. Ale neměl jsi se spřáhnout s nimi," ukázal na Cyklonuse, který se snažil zvednout na nohy.

     Dev proti němu vyrazil. S výskokem se mu ještě poštěstilo udeřit svými nyní ledovými pěstmi, než ho Overlordova dlaň chytila za hruď a praštila s ním zády o zem. Devovi se na chvíli rozostřilo vidění. Rukama sevřel Overlordovo předloktí a snažil se ho svými schopnostmi přimět k povolení stisku. Ale než měl chlad či žár účinek na pevný kov, paže ho zvedla do vzduchu a udeřila s ním znovu. Tentokrát to chvíli trvalo, než se Devův zrak srovnal a zaostřil. Záda ho od nárazu bolela a ztrácel sílu k tomu opět vyvolat svojí elementární schopnost. Pak přišel třetí úder. Dev'run se sotva držel při vědomí, když ho velké prsty pustily a nechaly ležet na zemi. Overlord vytáhl svůj blaster tvořený dělem tanku:

„Teď poznáš, proč byla chyba proti mě jít. Mohli jsme to vyřešit jinak. Ale vy jste se do toho museli plést. Teď vás budu muset všechny zabít. Neměl jsi..."

     Jeho řeč přerušil výkřik. Otočil se a spatřil vyděšené žoldáky prchající z továrny. Probíhali kolem něj a nevěnovali mu pozornost. Zevnitř továrny se ozýval podivně hlasitý šramot.

„Co to děláte? Zbabělci!" zařval obří mech, ale bez odezvy. „Jak se opovažujete utíkat? Bojíte se jich? To je chyba, protože jsem to já, čeho byste se měli bát!" Nato bez váhání zamířil a vystřelil. Nešťastník z řad žoldáků, jenž běžel jako poslední, se zastavil díky střele, co mu provrtala záda, zanechávajíce širokou vypálenou ránu. Overlord nepřestával pálit po dalších a ani nezaznamenal podivné dunění za sebou, či překvapený úsměv na Devově tváři.

„Před čím sakra utíkáte?" volal a otočil se snad v domnění, že ti, co neutekli, zodpoví dotaz.

     Místo toho hned, jak se otočil na patě, dopadla na jeho obličej masivní pěst o velikosti malého vozidla. Úder ho poslal vzduchem několik metrů dozadu. Za bolestivého mručení se zapřel a pokusil se zvednout. Optiky zaměřil k místu, kde ještě před chvílí stál. To, co tam bylo, však opravdu nečekal.

     Nově příchozí, s jehož pěstí se osobně potkal, ho převyšoval. Tyčil se nad Dev'runem. Jednu nohu tomu tvořil od chodidla po stehno zelený přeformovaný tank, jehož dvojité dělo nyní plnilo funkci chrániče kolene. Druhá byla až po koleno modrošedá a holeň zbytek byl zformován z žlutého vozidla, soudě podle zřetelných kol. Levá paže, jenž ho zasáhla a nesla části vrtulníku včetně složeného rotoru na předloktí, nyní na té pravé aktivovala něco, co vypadalo jako motor raketoplánu, do formy zbraně. Torzo to mělo modrošedé s nosičem raket na zádech a masivní hruď zdobila čelní maska náklaďáku. Sledovalo ho to žlutými optikami zasazenými do rudého obličeje s maskou.

„To není možné..." divil se Overlord.

     Kombiner. Živý. Mohutný a pěkně naštvaný, soudě podle žhnoucích optik, propalujících ho až do nitra jiskry.

„To jsou Combaticoni. Ale bez Onslaughta přece..." zavrtěl Overlord hlavou. „NE!" odporoval, ačkoliv před ním stál živoucí důkaz. „NE!"

„Bruticusi!" oslovil složeného Cyklonus. Tým se rozhodl zachovat jméno, i když hlavní článek – Onslaught - již nebyl živý. Jediným rozdílem byla nyní číslovka 2 za jeho jménem. BreakDown Onslaughta skvěle nahradil. Jeho tělo bylo schopno stát se součástí kombinera a po upgradu bylo i jeho tělo dostanečné pro utvoření torza.