TRANSFORMERS - Křehká přání

DO SKRÝŠE

Na lodi, současnost

Gaynorro

     Cesta probíhala bez nebezpečných příhod.

     Pilotoval Sestřel .

     Loď ho překvapila; Cyklonus si musel Střelky hodně vážit – tohle byla jeho soukromá jachta, kterou občas někam sám cestoval, nebo ji půjčoval svým oblíbencům.

     Celý Char věděl, že Sestřel k nim patří, tak to, že do ní nastoupil, nikoho neudivilo. Už předtím ale pomohl Střelce přinést oba pacienty; skočila s nimi dovnitř, a tak je nikdo neviděl.

     Po předstartovních přípravách se tedy ohlásil Věži. Jako cíl cesty udal Stanici Atrago, a tak, když vyřídil potřebné formality, a Věž ho pustila, tím směrem i vyrazil. Nechtěli nechat zbytečnou stopu; až vyloží Střelku a ty dva na Gaynorru, opravdu na Atrago poletí. Gaynorro znamenalo jen malý odklon od přímého kurzu.

     Malá jachta ovládala mezihvězdné skoky. V polovině cesty se vynořila v prázdném prostoru, kde Sestřel opravil souřadnice, skočil a ocitl se tak před cílovou soustavou. Vedle něj na můstku se objevila Střelka.

,,Konečně zase po dlouhé době doma," usmála se. Sice už na Charu pobývala dost let – ale nikdy si tam úplně nezvykla. Stoupla si k lodnímu komunikačnímu panelu a uvedla ho do provozu.

,,Střelka základně, připravte se na náš přílet. Všechny vás zdravíme!"

,,Základna Střelce. Trochu jsme to tu přestavěli, posílám souřadnice. A... NO KONEČNĚ MÁŠ NA NÁS ČAS!!!!! Wouuuijééé!!!"

,,Obchvate, ty darebáku," smála se Střelka. Sestřel se ušklíbl: ,,Některé věci se nikdy nezmění."

,,Sestřele! Vy jste tam oba. No to je SUPÉÉER!" výsknul ještě Obchvat, a pak bylo slyšet nějakou tlumenou výměnu názorů.

,,Ten Hlídka..." povzdychl teatrálně. ,,Musím jít. Kdy tu budete?"

,,T minus dvě hodiny. Zkusím mikroskok," odpověděl mu Sestřel.

,,Budeme se těšit." A nato se komunikace přerušila.

     Sestřel se uchechtl. ,,Stále stejný kašpar, ten náš Obchvat." Ale už byl na můstku opět sám. Střelka odešla na ošetřovnu.

*****

     Nakonec letěli ještě dvě a půl hodiny.

     Než dosáhli cíle, skočila na loď Letka, aby se podívala na oba pacienty, a zjistila tak, co musí doma zařídit.

     Proto, když loď zadokovala v místním maličkém přístavu, bylo vše nachystáno.

     Runga přenesli na ošetřovnu. Potřeboval stálou lékařskou péči. Dev ne; Letka mu věnovala dřívější Argusův pokoj. Neměly to k němu se Střelkou daleko – jen ob dvoje dveře. Dev stále ještě spal a Střelka k němu zatím nikoho nepustila. Jen se přivítala s bratry a věnovala se pacientům.

     Letce vysvětlila, o co jde s Rungem (na lodi byl její údiv veliký). Devovi sledovali už jen základní životní funkce. Byl téměř v pořádku.

     Sestřel se po tom, co si ve velínu popovídal se svými přáteli, rozloučil s nimi i se Střelkou a odletěl.

*****

     Dev otevřel oči.

     Neznámý strop. Trochu se nadzdvihl.

     Viděl neznámou místnost bez oken, vybavenou skromným nábytkem, se stolkem s počítačem v rohu. Pak už tu stálo jen jeho lůžko s lékařskými přístroji.