-5-𝑙𝑒𝑎𝑣𝑒

2.1K 41 2
                                    

„Dále" ozval se hrubý hlas. Připomínal mi hlas Biebera s kterým jsem neměla dvakrát nejlepší začátek. A taky že to byl on. Seděl za katedrou a nenávistně na mě koukal......

„Dobrý den, já-zaspala jsem" zamumlala jsem. „2 a půl hodin" přejel si mě celou pohledem a já sebou cukla. „Jo" šeptla jsem. „Nevěřím ti" arogantně se usmál. „To už je potom vaše věc pane profesore" řekla jsem a bez zájmu jsem se rozešla k Amy.

Její pohled mluvil za všechno. „Ty vole ten jeho pohled" zasmála se potichu. „Ten je z tebe úplně udělanej" uchechtla se. „Prosím tě je to debil" řekla jsem a podívala se směrem k němu. Koukal na mě teda, co koukal on se mi přímo zarýval do očí těma svýma.

Koukaly jsme se takhle do očí nejmíň minutu než mě odtáhla Amy. „Sakra holka co to děláš" zasmála se. A já se jen nervózně usmála. Promnula jsem si oči a radši si začala opisovat příklady z tabule a jemu nevěnovala ani jeden pohled. „Napíšeme si písemku" promluvil jeho hlas a celá třída včetně mě si zároveň povzdechla. „Měly jsme jí psát?" Zeptala jsem se rychle Amy, než rozdal papíry. „Ne je to přepadovka dělá to pořád, zvykneš si" uchechtla se. „Debil" šeptla jsem si pro sebe. „Tak začněte máte na to deset minut" řekl a tentokrát neseděl za katedrou, ale obcházel kolem nás.

Když to bylo bezpečné tak jsem se rychle podívala k Amy. To nejhorší, co jsem mohla zjistit bylo to, že test byl rozdělený na dvě skupiny. „Chole nekoukej se k Amy, nebo ti to seberu" slyšela jsem jeho hlas a mě se začali potit ruce, byla jsem z něj vystrašená, ale sama jsem se snažila si to nepřipustit a dělat že jsem v klidu.

„Hned jsem zpátky" řekl a odešel ze třídy, u prostřed testu? To fakt. „To takhle často odchází?" Zeptala jsem se Amy„Jo vždycky máme tak dvě minuty než se vrátí takže být tebou by jsem nekecala a dala mi tu písemku ať ti to můžu napsat" usmála se na mě a já ji byla z celého svého srdce vděčná.

Možná nebude takovej hajizl, jak jsem si myslela. Když takhle odejde pokaždé ze třídy tak je nechá si radit a nikdo nemůže mít pětku. Jedině pokud by byl uplnej debil a toho času nevyužil, na to aby se někoho zeptal jak to je správně.

Pohledem jsem skenovala hodiny a opravdu uběhly dvě minuty, zaskřípali dveře a v nic se objevil Bieber s kávou v ruce. Amy mi rychle stihla vrátit písemku a já celou dobu dělala, že tomu rozumím a akorát přidala podpis nahoru do pravého rohu. „Odevzdávat" řekl po chvíli a poklepal na stůl. Všichni se rozešli a začali nosit písemky na místo.

„Na druhou stranu není takovej debil" uchechtla jsem se, když zazvonilo. „V tomhle ne no. Sice tohle děla docela často hlavně podle jeho nálady, která je skoro vždycky špatná, ale vždycky odejde a za dvě minuty se vrátí" zasmála se Amy a já se k ní přidala. „Co máme teďka?" „Francouzštinu" řekla a já si povzdechla. „Copak nebaví tě?" Zasmála se mému povzdechnutí Amy. „Ne, a hlavně mi nejde" řekla jsem a položila si hlavu na lavici. „To bude v pohodě jen-" řekla a celá znervózněla, poznala jsem to na ní.

Vždycky každýho prokouknu, nevím jak ale asi mám nějakou tajnou super schopnost. Prostě pokud nejste dobrý herec, nic přede mnou neutajíte.

„Co jen?" Pousmála jsem se a snažila se jí tím podpořit alespoň trochu. „Jen ono je to spojený se třeťákama a tam je Harry-" odmlčela se, čekala jsem že bude pokračovat, ale když se jí další slova neozvali z úst. Rozhodla jsem se že to převezmu já. Nechci aby se trápila.  „Chápu. Chceš s ním sedět viď?" Hodila jsem na ni pohled alá vím co chcete v hodině dělat za prasečinky pod lavicí. „Prokoukla si mě" zasmála se nejspíš mému obličeji.

Bože nechci si ani představovat jak hloupě jsem musela vypadat.

„Je to v pohodě, nic co by jsem nezvládla" prohodila jsem rukou a jí se koutky roztáhly do širokého úsměvu. „Děkuju jsi skvělá" vtáhla mě do objetí. „Za málo" objetí jsem přijmula a usmála se nad hřejivým pocitem.

Hodina začala a já si vzala do ruky telefon. Bylo mi jedno jestli si mě všimne. Vím že takhle si zbytečně dělám nepřátelé ale mě to tady fakt nebaví. A francouzština nikdy nebyl můj oblíbený předmět.

Najela jsem na instagram a první co mě napadlo bylo to že si zkusím vyhledat našeho skvělého třídního.

Jelikož jsem nevěděla celé jeho jméno tak jsem do vyhledávače napsala jednoduše bieber. Jako úplně první účet mi vyjel nějaký starý chlap, takže hádám že tohle náš sexy učitel nebude.
Najela jsem na druhý tohle byl jeho účet, Justin sakra měl i sexy jméno. Byl sexy celej co si budeme.

Slyšela jsem nade mnou odkašlání a proto jsem pomalu zvedla hlavu. Moje očekávání se potvrdilo a nade mnou stála nasuplená učitelka. „Telefon" řekla přísně, měla jsem upřímně co dělat aby jsem se jí nesmála.

Telefon jsem jí mrskla do ruky, překvapeně se podívala na telefon a potom na mě. „Děláš si srandu?" Zašeptala nevěřícně a pohledem na telefon. Telefon pořád svítil a pořád tam byl Bieberův instagram.

Tak teď jsem v prdeli.

„Chloe, zvedni se a pojď semnou prosím na chodbu." Řekla přísně, jak chtěla tak jsem udělala, zvedla jsem se a odkráčela si to za ní na chodbu. Čekala jsem že se zastaví před třídou a začne mi dávat zdlouhavé kázání o tom jak by jsem se měla chovat, a že koukání do telefonu během toho co ona mluví tou hatmatilkou není správné.

Ona ale šla dál a tak jsem se plížila za ní.
„Kam jdeme?" Vyslovila jsem otázku po chvilce co jsme šly v tichosti po chodbě. Nad tímhle jsem přemýšlela celou dobu, napadlo mě že jdeme k ředitelovi. Ovšem její odpověď vyzněla jinak a mně málem vypadly oči z důlků. „Za panem profesorem třídním, také ho bude zajímat proč si projíždíš jeho fotky u prostřed vyučování" řekla a zastavila se před kabinetem na kterém byl jakýsi kus kovu a v něm vyryto Bieber.

Dobře říkala jsem že nevadí kdyby mě chytla, ale když jdu za Bieberem něják mi to vadit začlo. Bože, je to takovej namyšlenej arogantní idiot.

V moment kdy profesorka zaklepala na dveře jsem věděla jediné- tohle nepřežiju.

„Dobrý den, pane profesore ale Vaše studentka byla ve vyučování na telefonu, a hádejte co na ně dělala?" Vyhrkla ta učitelka a Bieber nasadil nechápaví výraz. „Projížděla si Vaše fotky" řekla ta učitelka a snažila se to rozdýchat. Bieber se podíval na mě a lehce se ušklíbl. „Dobře, vyřeším to, můžete se vrátit za třídou" řekl a nasadil opět kamennou tvář. „Máš důvod?" Zeptal se hnedka, co slyšel že učitelka zavřela dveře. „Ne" odpověděla jsem a bez jeho vyzvání jsem se posadila do křesla před jeho stolem, naproti k němu. „Jo v pohodě můžeš se posadit" uchechtl se. „Hele mě nezajímá, že jsi byla ve vyučování na telefonu. To mě je dá se říct u prdele. Ale zajímají mě ty moje fotky." Ušklíbl se a já si oddechla.

Alespoň nebudu mít problém. „Já fakt nevím prostě mě to napadlo" pokrčila jsem nevinně rameny. „Tak to řekni sakra!" Přecedil skrz zuby. „Co mám říct?" Nechápala jsem věděla jsem ale že nemyslel ten důvod. Ale chtěl aby jsem ze sebe dostala něco jiného. I když jsem sama nevěděla co. „Že tě přitahuju" prskl po mně a já se začala smát. „Vy?" Moje smání nešlo zastavit, i když to na jednu stranu pravda byla.

Nějakým způsobem mě přitahoval to jo. Byl sexy, a prostě měl něco do sebe. I když byl nejmíň o 10 let starší líbil se mi. Přitahoval mě, jak sám řekl. Jestli si myslí že mu to potvrdím, aby jsem mu zvýšila sebevědomí tak je na omylu. Neudělám to, zas tak hodná nejsem a on se chová jak prvotřídní kretén.

„Nevím na co si hrajete ale rozhodně mě nepřitahujete. Sakra jste nejmíň o 10 let starší a tohle by bylo fakt nechutný" řekla jsem hraně a udělala obličej skoro že zvracím. „Odejdi" zamumlal. Jsme tady asi někoho nasrala. Jeho problém nemá se chovat jak debil. „S radostí" usmála jsem se na něj a nezapomněla třísknout dveřmi.

Až jsem šla zpátky po cestě do třídy tak jsem se vítězně usmála.

<3
30.1. 2022

We can't  Kde žijí příběhy. Začni objevovat