Planet Earth lPozastavenol

18

"Ahoj princezno" dal mi pusu do vlasů a odtáhl se z objetí.
"Ahoj" pousmála jsem se.
"Pojď, za chvilku nám jede bus" propletl si semnou prsty a společně jsme se vydali na autobusovou zastávku. Jedeme do studia kde by měla být i Františkova ségra.
"Máme ještě pět minut" uculil se když jsme došli na zastávku a on zkontroloval čas na mobilu.
"Jak bylo včera v práci?" Ušklíbl se a přitáhl si mě k sobě blíž. "Šlo to" kývla jsem. "Děje se něco?" Sjel mě pohledem. "Ne" zakroutila jsem hlavou.
....
"Jak jste se vlastně poznali?" Pousmála se Sára a kývla směrem k Petrovi. Sára je Františkova sestra.
"Zachránil mě večer před jedním klukem hned první den co jsem se sem nastěhovala" Uchechtla jsem se a napila se ze sklenice vody. "Nijak záživné seznámení kdy bych ho srazila na zem nebylo" dodala jsem.
"Ale i tak bylo určitě krásný" kývla s úsměvem. Jde z ní pozitivní energie.
"Jo to docela i bylo" kývla jsem a pousmála se. Přesunula jsem svůj pohled na kluky, kteří byli na druhé straně místnosti a něčemu se tam smáli. "Nechceš se jít projít?" Nadzvedla jsem obočí. "Dobrej nápad. Zašla bych po cestě do večerky" kývla s úšklebkem a zvedla se. 
"Kam jdeš?" Chytil mě za ruku když jsem okolo něj procházela. "Jdem se projít se Sárou. Napíšu ti" dala jsem mu pusu na tvář. Obula jsem si boty a následně i se Sárou vyšla ze studia. Deset minut od nás se nachází večerka. Tam jsme si každá něco koupila a nechali se vést neznámo kam. Skončili jsme na nějaké vyhlídce, kde jsme se posadili, rozdělali si víno které jsme koupili a povídali si. "Jste si s Frantou strašně podobný" poznamenala jsem a upila trošku vína.
"Jsme dvojčata" zasmála se a lehla si na záda.
"Víš... Jde vidět že tě vážně miluje. Povídal o tobě ve studiu klukům strašně krásný věci. Jen si na něj dej prosím pozor..." Povzdechla si a pozorovala oblohu. Nebe bylo lehce oranžové a zapadalo sluníčko. Jednou sem vezmu Petra.
"Neboj" uklidnila jsem jí a zaklonila hlavu abych na oblohu lépe viděla.
....
Se Sárou se vracíme zpátky, jsme skoro před studiem.
Povídáme si o všem možném. Okolo nás je tma a je chladno. Proč jsem si sakra nevzala tu mikinu? Před studiem stála partička kluků. Čím víc jsme se k nim přibližovali, tím víc jsem je poznávala. Postával tam Petr s kluky a kouřili.
"Ráda bych to někdy zopakovala" poznamenala Sára. "To já taky" kývla jsem s úsměvem. "Čau" pozdravila kluky. "No to je dost. Už jsem mysleli že se vám něco stalo" odfrkl si Franta. "Volali jsme vám několikrát oboum dvoum a nebrali jste to" doplnil Františka Calin. Obě jsme si vytáhli telefon. "Vybitej " zkoušela jsem telefon zapnout a pak ho zase schovala do kapsy. "Měla jsem vypnutý zvuk"  prohodila Sára. Omluvili jsme se jim a já se vydala obejmout Petra. "Měl jsme strach" zahodil na zem cigaretu a zadusil jí.
"Promiň" vysunula jsem spodní ret. "Není ti zima?" Uchechtl se s úšklebkem a svoje ruce obmotal kolem mých boků.
"Trošku" zavřela jsem oči a nasála jeho vůni.
"Pojedeme už domů? Calin by nás svezl" odtáhl se ode mě a začal si sundávat mikinu. "Mám mikinu nahoře. Nech si jí" zakroutila jsem hlavou. "Nemel" odfrkl si a začal mi jí oblíkat. "Teď se cítím jako kdybych byla prvňák a ty mě chystal do školy" zasmála jsem se společně s ním.....