Planet Earth lPozastavenol

21

"Nejedeš tam na měsíc ale jen na pět dní" zasmál se a dál se válel v mé posteli.
"Já nevím co si vzít" kuňkla jsem. To je vážně nápad jet na chatu na začátku srpna.
"Určitě si vem plavky" Ušklíbl se.
"Vážně si mi poradil" odfrkla jsem si a hodila si dva páry plavek do cestovní tašky společně s ručníkem. Takové ty základní věci už jsem tam měla.
"Zajdeš pro Káju?" Udělala jsem na něj psí oči. Kája jede taky protože stále bylo volné jedno místo a Marek chtěl aby Kája jela.
Petr se neochotně zvedl z postele a odešel dolů.
"Co se děje?" Objevila se během chvíle ve dveřích Kája a hned za ní Petr.
"Co si sebou bereš?" Kuňkla jsem a koukala dál do skříně plné oblečení.
"Já to pojala tak že bude odpoledne teplo a večer chladněji" zasmála se a mykla rameny.
"Vy dva umíte vážně poradit" protočila jsem oči.
"Ukaž" začala mi přehrabovat skříň.
"Nevím proč si balíš zrovna den před odjezdem" zasmála se a pokračovala dál v přehrabování
.......
"Tady je vaše království" otevřel Franta dveře od pokoje který teď budu společně s Petrem obývat.
"Za deset minut je sraz před chatou. Půjdeme se koupat do lomu kousek odsud." Informoval nás a odešel. Jen tak pro info... kromě mě a Petra se tu taky nachází Marek, Kája, Calin ,Willy a Franta se Sárou. Ostatním do toho prý něco vlezlo.
"Nad čím zase přemýšlíš?" Zasmál se nademnou. "Nad ničím" mykla jsem rameny. "Otoč se" ušklíbla jsem se když jsem si z cestovky vytáhla obyčejné černé plavky na zavazování na zádech. Zamkla jsem a otočila se zády k Petrovi.
"Už jsem tě několikrát viděl" kuňkl ale i přesto se otočil zády ke mně.
Svlékla jsem si to co jsem měla na sobě a oblékla si plavky.
"Ukaž" šeptl mi za zády a začal mi zavazovat plavky.
"Děkuju" uculila jsem se.

"Sluší ti to" otočil si mě čelem k sobě.
Jen jsem se culila a spojila si ruce za jeho krkem.
"Petřee" vypískla jsem se smíchem když mi během chvíle ocucával krk.
"Ups"zasmál se když se odtáhl.
"Ne" zamračila jsem se, hodila na sebe zpět jeho triko se šortky a vydala se do koupelny abych se mohla podívat co mi na tom krku vyvedl.
Já toho Adámka zabiju.
"Budeš mrtvej" založila jsem si ruce na prsou a sjela ho pohledem. Opíral se o futra dveří od koupelny a smál se.
"Tohle jen tak nezakryju, a ve vodě už vůbec ne" kuňkla jsem a rozpustila si vlasy a doufala že to tím zachráním aspoň trochu.
"Jen počkej" zamumlala jsem si pro sebe , obešla ho a šla za Sárou která se seznamovala s Kájou u ní v pokoji.
Kája s Markem mají pokoj hned naproti nám.
"Co je? Proč se mračíš?" Zasmála se Sára.
"Petr-" ani jsem to nedořekla a Kája mi skočila do řeči.
"Co zase ten idiot udelal?" Uchechtla se.
"Já tě slyším!" Křikl Petr když vcházel zpět do našeho pokoje.
"Adámek rád provokuje!" Vykřikla jsem schválně nahlas aby to slyšel.
Odhrnula jsem si vlasy na bok aby věděli o čem mluvím.
"To nezakryju ničím" protřela jsem si oči. "Nedělej že ti to vadí" křikl z vedlejšího pokoje Petr.
"Já teď nevím jestli to berete vážně a opravdu se tu hádáte nebo si z toho děláte prdel" nakrčila nos Kája.
"Náš divnej humor, děláme si z toho prdel" mykla jsem rameny.
"Ale povedl se. To musíte přiznat" objevil se z ničeho nic zamnou. Chodí tak tiše že mi jednou způsobí infarkt.

"Přestaň se smát jako dement Petře, tohle je vážná věc" ušklíbla jsem se, a zkousla si ret abych vypadala vážně a neválela se tu smíchem po zemi.
"Jsi vtipná" začal se znovu chechtat a ty dvě nás jen pobaveně sledovaly..

.......

"Ale ale, dvacet sedmička si značila teritorium?" Ušklíbl se Willy když se zaměřil pohledem na můj krk. Jsme v lomu. Kluci jsou ve vodě , já s holkama sedím u kraje a mám pod vodou ponořeny jen nohy.
Nejspíš jsem si nevědomky dala pramínky vlasů za ucho a tím pádem více zviditelnila modřinku na krku.

"To víš no" Ušklíbl se Petr a připlaval k nám.
"Vážně nepůjdeš do vody?" Položil si ruce na mé stehna. Voda mu byla do půlky hrudi, nebylo to zas tak hluboké.
"Myslím si že takhle mi to stačí" zazubila jsem se.
"No taaak" kuňkl."Nemůžeš mě tam s něma nechat"doplnil a opřel si hlavu o své ruce na mých stehnech.
"Jen běž jinak se ti tam unudí" zasmála se Sára.

"Fajn ale jen na chvíli" protočila jsem nad ním oči a přetáhla si přes hlavu triko.
"Tak pojď m'lady" Ušklíbl se a pomohl mi dolů.
"Dobrý?" Ujistil se když jsem byla ve vodě celá.
"Jo" kývla jsem a plavala dál od něj.
"Tohle jsme si nedomluvili" zasmál se a byl mi v patách.
"Mně neutečeš" zasmál se když si okolo mých boků obmotal ruce a přitáhl si mě k sobě. "Petřeee" vypískla jsem se smíchem.
"Miluju když se směješ" pousmál se a opřel si čelo o to moje.
"Péťo?" Šeptla jsem. "Hm?" Zamumlal.
"Miluju tě. Jsem ti vděčná za to co pro mě děláš" špitla jsem. Nikdy jsem nebyla zvyklá někomu svěřovat své pocity a neprojevovala jsem emoce. Takže pro mě bylo občas těžký mu říct jak moc pro mě znamená. On ale moc dobře ví co všechno pro mě znamená, ví že to jen nedávám na jevo tak často. A chápe to. Už jsme se o tom bavily.

"Taky tě miluju Mar" políbil mě na čelo.
"Děcka přestaňte se tam cukrovat nebo co děláte a pojďte za náma!" Křik Franta....

Trošku delší než jindy. 1000 slov by mělo stačit 😂💗

❗ Můžou se vyskytovat chyby či překlepy