Po cestě života a smrti

kapitola šestá - Eate

Sešel jsem poslední dva schody, zlá duše přede mnou se zastavila a zůstala otočená zády ke mně. Čekal jsem kohokoliv, jen jeho zrovna ne. Stál tam Gau neboli Gaueko - zlý noční duch, který se vkrádá do cizích obydlích a strká nos tam kam nemá.

,,Nazdárek přítely," zatrylkoval a otočil se na mě ,,dlouho jsme se neviděli." řekl a nahodil svůj typický úsměšek, kdy vycenil své tmavé mlhovinové zuby.

,,Co tady chceš?" ptám se.

,,Ani mě nepozdravíš?" zase ten jeho úšklebek.

,,Měl bych snad?" teď se však šklebím já ,,Tak co teda?" zeptám se znovu.

,,Doslechl jsem se, že by tu prý měla být Ludbira." řekne a přikrade se o kus blíž. Skřížím ruce na prsou abych popřípadě mohl výtahnout meč duší.

,,Proč si to myslíš? Ludbira byla svržená už před šestnácti lety!" řeknu.

,,No právě, proslýchá se, že se celou dobu skrývala. Spíš než sebe, někoho jiného," řekne ,,třeba svojí vnučku."

,,To je blbost!" plácnu ,,Kdo by to asi tak říkal v Rynfessu?"

,,Co třeba Sugaar?" ušklíbne se ,,Sám její slavný otec Sugaar. Hahaha." hořce se zasměje, po chvíli najednou přestane ,,Co tu vlastně děláš ty?" tázavě se zeptá a ještě víc se přiblíží.

,,Hm.." přistoupím k němu, chytím ho za rameno a pošeptám mu do ucha ,,víš, něco podobného jako ty." usměju se, Gau chce něco namítnout, jenže to už z kožené bundy, kterou mám na sobě tasím meč duší a bodnu mu ho přesně do jeho zlého srdce na pravé straně. Než se rozplyne, stihne ještě naposled zakřičet.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Otočím se ke schodům, ,,Můžeš sejít!" zavolám na May, nikdo však neschází, tak zkusím zapískat a Aide seběhne radostí po schodech ke mně a začne se mi otírat o nohu. Slyším jak ze shora volá na Aideho, kam běží.