„V sedm přijď ke mně" na poslední chvíli na mě křikne John. Potom už zavřu dveře od domu a začnu doufat, že rodiče spí. Moje modlitba byla zázračně vyslyšena a já se mohla v klidu odebrat do pokoje. Tam jsem okamžitě lehla do postele a neumytá jsem usnula.
Vzbudila jsem se před šestou a v tom případě jsem měla čas. Okamžitě jsem si šla umýt vlasy. Hned poté jsem si vybrala outfit a na pinterestu jsem našla recept na lehkou snídani.
Okolo půl sedmé jsem dorazila na místo. Hned jsem přiběhla za Sarah, která tam seděla a dívala se na nějaký papír. „Ahoj" pozdravím jí a přisednu si k ní. „Čauko" pozdraví mě nazpátek. „Co to je" zeptám se a ukážu na papír co drží v ruce. „To je plán, jak vyvezeme to zlato" odpoví mi, poté jsme už nepromluvily, teda do chvíle než přišla Kie. „Nazdárek" pozdraví nás a zároveň si k nám přisedne. Během pár minut tu jsou všichni.
„Říkal, že to vypadá nějak takhle" řekne Sarah a ukáže na papír. „Takže...Je to 15 metrů a mají 30ti metrové lano." „Takže tenhle malej vozík asi pojede přímo do místnosti se zlatem" pokusím se orientovat v pláně, ale u poslední věty mi to příjde tak padlí na hlavu, že se začnu smát. „Kdo to kreslil" optá se vysmátá Sarah. Kie se otočí na Pope a tím naznačí, že to byl on. Na zahradu vejde JJ a začne mluvit „Kie, modli se, ať to funguje. S obrovským symbolem pšenice to nezastavíme."
„Bude to fungovat" uklidní ho a přesune se blíž aby viděla jestli to opravdu bude fungovat. Jj začne roztápět zlato, což se mu vedlo, takže zachvilku už tam nebyl vidět žádný symbol. „Jo" zaraduje se Sarah. A potom my ostatní.
Při cestě do zastavárny se Kie a Jj stihli pohádat kdo umí líp svářet. „Skvělá práce s tavením doktore Frankensteine" sdělil Jj Kie. „Jako kdybys to zvládnul líp" sykla Kie na Jj. „Jo. Mnohem líp, učil jsem se svářet" řekne jí nazpátek." Ve chvíli kdy si člověk myslel, že se zabijou, je John uklidnil. „Proč to vůbec dělám já" naštvaně se zeptá Jj. „Jseš nejlepší lhář" odvětí mu Pope. JJ vejde do obchodu a my hned za ním. „Kupujete zlato? " optá se Jj. „Stojí to na té ceduli, né?" otráveně mu odpověděla pání za kasou. „Tak doufám, že ho kupujte hodně. Protože tímto vam vyrazím dech" řekl a začal vyndávat zlato z batohu. „Stejně se mi špatně dýchá, tak do toho"
Když Jj vytáhl zlato, paní několikrát ověřovala zda je pravé a Jj se jí vždy snažil přesvědčit. Když byla dostatečně přesvědčena zalezla do nějaké místnosti. My jsme mezitím přiběhli za Jj, abychom mu poradili jak má jednat dál. Během chvilky se paní vynořila znovu a začala diskutovat o ceně. „Padesát tisíc? " zděsí se Jj když uslyšel cenu. „Myslíte, že nevím jakou to má hodnotu? " „Zlatíčko, jseš v zastavárně" „Tohle není Curych" odvětí mu žena na zpět. „Devadesát, nebo jdu" dá Jj nabídku, kterou žena opět nechtěla přijímout. „Sedmdesát" nabídla na zpět. V této chvíli John vyslal Jjovi znamení ať to příjme. „Budu potřebovat velké bankovky" řekne natěšený Jj, úsměv mu spadne ze tváře, když se dozví, že se musíme vydat do nějákého skladu.
„Takže tam, mají ty peníze" ujistí se naposledy Pope. „Tak to říkala" odvěti Jj. „Nikdy jsem o Ressurreection Drive neslyšela" zmíní Sarah. „Protože jseš bohatá" Jj dá Sarah odpoveď. „Ty taky ne" zastane se Kie.
„Poldové" křiknu. Všichni okamžitě zbystří. „Kde máš tu bouchačku" zeptá se John. „Není tady" uklidní ho Jj. Za to tady má pytel trávy. „Proč máš tolik trávy" zděsím nad Jj. „Dáš si" zeptá se a jestě hodi ten jeho debilní úsměv. „Ne! Hoď to někam" odseknu ho. „Co kdyby jste mi zvedli ruce do vzduchu" ozve se neznámí hlas, ale nejhorší byla ta pistol v okně. „Ven. Z auta!" zařve neznámí kdo na Johna. Jestě jednou to zopakuje. !Pusť je ven" nakáže mu, Johnovi nezbývá nic jiného než nás všechny pustit.
Ve chvíli kdy jsem měla mít pistol u hlavy si za nás všechny stoupnul Jj. „Ustřelím ti palici!" výhružně zařve, potom se vydá prohledat karavan.
Nebudu lhát ve chvíli kdy ležím ve škarpě, jde mi doslova o život jsem měla chuť brečet. Nohy se mi třásli a skoro jsem je ani necítila.
Prosím ja nechci umřít. Vlastně nikdy jsem nepřemýšlela jak umřu. Což je divný protože jsem typ člověka co má filozofické otázky.
Nikdy jsem ani umřít nechtěla. Teď ale ležím ve škarpě a před sebou mám člověka co mi před chvilkou mířil pistolí na hlavu.
Padouch objevil zlato a John se rozhodl, že si zahraje na hrdinu. Potají se vkradl do auta, kde si na něho potom počkal. „Dobře, zůstaňte ležet, jestli nechcete mít mozek přes celou silnici." řekne násilník, který vycházel z dodávky.
Běhěm 5ti minut se vše semlelo. John napadl toho někoho, poté ho dobil Jj a Sarah mu nakonec mrskla dveřmi od auta o hlavu. Jj mu sundal masku v tu ránu všichni věděli o koho jde já teda ne. „Já toho zmrda znám. Je to smažka. Dodáva koks mému fotrovi" řekne Jj. „Mohl jsem vám pěkně ublížit" tímto prolomil ledy a Jj ho ještě několikrát uhodil. „Jj v klidu!" snažím se ho uklinit, což se, ale nepovede, protože mu vezme průkaz a nasedne do auta.
„Proč jsme u Barryho" zeptá se otrávený John. „Taky by mě zajímalo" přidám se. „Bude to jenom vteřinka" sděli Jj a odejde dovnitř domu. „Někdo by tam měl jít" řekne Kie na to se ozve John, že tam půjde. Nevíme co se stalo, ale Jj najednou přisel s prachami a všem cpal pět tisíc jako odškodnění. „Takže teďka okrádáme" řeknu Jjovi.
„Ty buď sticha. Nakráčíš si sem jako dámička a okamžitě si myslíš, že ti budeme líbat prdel." Řekne mi Jj a odstrčí mě na stranu.
Jj přitiskne Johna k autu. „Co uděláme až na to příjde" zeptá se John. „Dáme mu do držky" odvětí mu. „Jj ty peníze na odškodnění ti můžu pomoc sehnat. Místo toho aby jsi kradl” navrhnu plán, kterej odmítne.
S Jj se všichni stihneme pohádat a potom nás opustí. Já požádám zda by mě neodvezli domů, protože jsem celkem unavená a chci být doma na oběd. Mojí žádost vyslechnou a všichni nasedneme do auta. „Čau" rozloučím se s něma a potom už vejdu do budovy jménem můj dům. S překvapením na mě mamka nečeká s vařečkou a nesnaží se mě vyslechnout. Okamžitě poběžím do pokoje, tam se převléknu a půjdu hledat rodiče. Nikdo doma.
Dlouho jsem nic nenapsala. Tak se to pokusím zrekapitulovat. Takže Kie a Sarah už spolu mluví. Našli jsme zlato. Jistý Barry mi mířil pistolí na hlavu. Jj chytla nějaká panika. A to je vše. Slušný co.
Nazdárek po dlouhé době příběh vyšel dřív, jejjj! Jen vám chci sdělit, že si moc vážím aktivity na mém příběhu. A jsem ráda, že jste tále aktivni i když už kapitoly nevydávám tak často. Chci vám jestě říci, že tuto soboty odjedu na týdenní tábor, takže žádna nová kapitola nebude, ale hned po táboře uvidíte pokračovaní. Čaukoooooooooooooooooooooooooo!!<3
