Caute :) právě jsem přijela od koní,tak sem se rozhodla že napíšu další část. Přidala sem vám sem písničku v médiích :)
"Čau! Je tu někdo? " zavolám když přijdu domů.
"Já jsem tu!" Zavolá máma z kuchyně. Vyzuju si boty a zamířím tedy do kuchyně.
"Jak bylo ve škole? " Zeptá se máma a přitom něco kuchtí.
"Jo, ušlo to" Pokrčím rameny. Na jednu stranu to tam bylo fajn, ale pořád poslouchat ty kecy Violet......
"Hele, dneska jsme si s tátou říkali, že s vámi zajedeme do obchoďáku, takže dneska koně nestihneš. " oznámí mi máma.
"Tak nepojedu do obchoďáku. Problém vyřešen. " Ušklíbnu se a naliju si pití.
"Je to rodinný výlet, Sof, prostě jednou vynecháš koně a nedělej z toho drama."
"No.....celkem by se mi hodily nový rajtky. " podívám se na mámu.
"Jo, každý z vás si bude moct něco koupit" řekne máma a dal se věnuje koláči, nebo co to dělá.
"Dobře" přikývnu. Napiju se a pak jdu do svého pokoje, kde zavolám Karin, že dneska nedorazím.
*v obchoďáku"
"Nevidíte tady někde obchod s jezdeckými potřebami? " Zeptám se už znuděná nakupováním různého oblečení a bot.
"Určitě tady někde bude." Ujistí mě táta.
"Konečně. " zamumlám si jen tak pro sebe.
"Julie" ozve se najednou vedle nás nějaký hlas. Když se otočím, uvidím nějakého chlapa. Julie je moje máma, tak kouknu na ni.
"Ahoj Jacku" řekne máma. Nepřišlo mi to nějak dvakrát milé jak to řekla.
"Zdravím" povídá k němu táta a my taky něco zamumláme na pozdrav.
"Jak se daří? " Dívá se s úsměvem na mámu a nás teda taky pozdraví.
"Jo my se máme fajn" Odpoví máma. "A ty?" Řekne ještě a já si teď přijdu jako v chatu na facebooku.
"Jo, to já taky" přikývne. "Hádám že tohle jsou Vaše děti. " Kývne směrem k nám.
"Jo to jsou " řekne mu táta. "Jak se vůbec vy dva znáte? " řekne táta, když se na to nikdo jiný nezeptá.
"Známe se z vejšky. " odpoví ten Jack. A táta jen přikývne.
"Jo" Kývne máma. "A co tu vůbec děláš? Vždy jsi přece snil o životě v Evropě" povídá máma a já v jejím hlasu slyším takovou ironii.
"Já žiju v Evropě." Namítne Jack. "V Londýně. Tady jsem jenom kvůli jednomu koni. " když to řekne, tak se na něj podívám.
"Vy máte rád koně? " vypadne hned ze mě. A on přikývne.
"Mám svojí vlastní stáj" pousměje se.
"Sofie taky jezdí na koních" zareaguje táta. Vždycky to byl Víc on, kdo mě podporoval v mém koníčku. Myslím že kdybysme měli víc peněz, koupil by mi i mého vlastního koně.
"Víte co mě napadlo?" Koukne na nás táta. "Nechtěl byste přijít někdy na večeři Jacku? Dokud jste v Americe. " pokračuje táta.
"No já nevim" Pokrčí rameny. "Moc plánu tady nemám a odjíždím pozítří, samozřejmě pokud by vás to neobtěžovalo. " Podívá se tak trochu na mámu.
"Samozřejmě že by nás to neobtěžovalo. " Řekne máma, ale v jejím hlasu cítím takové podráždění.
Omlouvám se, že dlouho nevyšla nova část, ale vůbec nestíhám. Budu teď ale psát o něco delší. ;) :)
