𝐀𝐯𝐚𝐭𝐚𝐫 𝟐 : 𝐍𝐠𝐚𝐫𝐢 '𝐞𝐟𝐮 𝐎𝐞 𝐓𝐮𝐧𝐮 - (Neteyam x Reader)

☰ 𝟏𝟔 - 𝐍𝐢𝐤𝐝𝐨 𝐧𝐞𝐦á 𝐫á𝐝 𝐥𝐨𝐮č𝐞𝐧í..

y/n - tvé jméno

═══════════════════════════╍╍╍═════════════════════════

Y/N Pov

Usadila jsem se do tureckého sedu vedle bratra a ospale si protřela oči. Moc jsme toho s Neteyamem nenaspali. Heh.. Proč asi.. Při svítání jsme se však vrátili zpátky do vesnice. Nechtěli jsme riskovat setkání s nezvanými hosty.

Jakmile se má ústa otevřela při zívnutí, Neriah mi do nich strčil snídani. Měla jsem co dělat, abych se neudusila. S kuckáním jsem se sehnula a snažila se popadnout dech. Následně jsem jej zpražila naštvaným pohledem. 

,,Chceš mě zabít nebo co?" prsknu po něm nevrle. Neriah se uchechtl a zavrtěl pobaveně hlavou. 

,,Kdyby jste se dneska ráno neproplížili zpátky z vaší malé procházky, kde jste dělali "Eywa ví co", mohla jsi se hezky vyspat a teď si tady nestěžovat." podotkla Liel a pobídla svou dceru, aby si sedla vedle jejího manžela.

,,Já si nestěžuju.. VŮBEC si nestěžuju.." 

V patách její dcery Nanti se nadšeně usmíval Lavi, který hned jak si mě všiml, skočil do mého klína. Se zaskuhráním jsem jej objala a zároveň se natáhla pro naší snídani, jenž jsem mu podala. Nestihla jsem si ani kousnout a něčí ruce se opřely o má ramena. Ospalý Tey zívl a sklonil pohled na jídlo.

,,Co je na snídani?" Opustil má ramena a při pokusu se usadit za mě, málem přeletěl dopředu. Naštěstí jsem ho stihla jednou rukou podepřít, jinak by sebou opravdu nešvihl. Naštvaně se otočil, aby zasyčel na nejmladšího syna Neriaha, Tona. Ten se rychle schoval za svého bratra s hlasitým smíchem. 

,,No tak. Přestaňte vyvádět a pojďte jíst." okřikla je jejich matka, Malumi, jenž seděla vedle svého manžela. Ton i Syawn sklopili uši a hned poslechli. Tey se uchechtl a vyplázl na ně hravě jazyk.

,,To platí i pro tebe, mladý muži." zatahám Teyho za ocas, aby si konečně sedl. Oba si z něj rádi dělali srandu, už jen z důvodu, že byl starší, ale zároveň k němu vzhlíželi. Otočila jsem se ve snaze vyhledat svého muže nebo Zu. 

,,Táta šel něco vyřídit s Olo'eyktanem a vyzvednout Zu'ey, která před snídaní odešla za Azarrim." odpověděl na mou nevyřčenou otázku Tey a zakousl se do snídaně. 

Azzari, jakožto syn náčelníka měl na svých ramenech stejné břemeno jako Ao'nung nebo Neteyam. I když se ještě nerozhodlo zdali převezme po otci místo náčelníka, na rozdíl od Neteyama, u kterého se to už vědělo dopředu. Pro nás však byla novinka jeho přátelství s naší Zu'ey. 

Za ty tři dny se stihli rychle spřátelit a byli neustále spolu. Dokonce předčili Laviho a Nanti. Ovšem, s Neteyamem jsme za to byli vděční. Přeci jenom Zu byla nejvíce proti naší návštěvě lesa a tak jsem byli rádi, že se její názor změnil. Jen jsme se obávali, aby ti dva nepřekročili hranici "kamarádi". 

,,Kdy odjíždíte?" přerušila mé pochody myšlenek Liel a přivolala tak pozornost dalších okolo. 

Nikdo nebyl nadšen naším odjezdem a loučením. Bohužel, museli jsme. Lavimu i Teymu klesla nálada a já, jelikož jsem dojedla, se je snažila povzbudit svým dotekem. Dlaň na zádech Laviho a rameně Teyho však byla zbytečná. 

,,Odpoledne.. Snad nechytíme špatné počasí.." pokusila jsem se zahnat pochmurnou náladu. 

,,Nechcete... tu ještě zůstat?" hlesl poněkud potichu Neriah, kdy mě jeho otázka celkem překvapila.