! SPOILERS Avatar 1, 2, 3 ! ( Neteyam x Y/N )
! Pokračování 1. knihy 𝐀𝐯𝐚𝐭𝐚𝐫 : 𝐎𝐞𝐥 𝐧𝐠𝐚𝐭𝐢 𝐤𝐚𝐦𝐞𝐢𝐞 - (Neteyam x Reader) !
.
Život není pohádka. Tam žádné "Šťastně až na věky" neplatí.. Vždy budou dvě strany. Ta dobrá a Ta špatná...
Nářky. Pláč. Prosby. Slzy.. Mnoho pocitů, emocí se mísilo dohromady a všem zatemnily mysl. Uběhla nějaká doba, kdy se sopky konečně utichly a zanechaly za sebou nepopsatelnou spoušť. Se všemi ona nečekaná událost velmi otřásla.. I když si mysleli, že jsou připraveni, kompletně je to rozdrtilo.
Obě strany kompletně zapomněly na své spory a pomáhali jednomu druhému. Ne sice tak, jako by byli nejlepší přátelé, ale půjčovali si léčiva a podávali pomocné ruce, pokud bylo potřeba. Bylo hodně zraněných, mnoho v bezvědomí a nejvíce v panickém šoku, když špinavý dým odkryl všechnu zkázu.
Z překrásné ale prosté vesnice, jejich domova nezbylo kompletně nic. Všechno pohřbeno pod přikrývkou lávy nebo žhavým tekoucím bahnem. To, co nepohltily taveniny, zničily balvany a hořící kusy z nebes a pokud se někomu šťastně podařilo přežít, neměl velkou šanci, kvůli dusivému kouři či prachu kolem.
Už jen pohledy na tváře těch, kteří někoho ztratili, mě trhal zevnitř. Bohužel ani tentokrát se událost neobešla bez obětí.. Mnoho dětí, žen a hlavně starších, bylo pohřbeno zaživa vinou přírodní katastrofy.. Byli obětováni už ve chvíli, kdy ti jenž mohli bojovat odešli k Hranici..
Lid kolem mě se po svém žalu uklidnil a tehdy jim došlo, že se vlastně nic nevyřešilo. Všechnu svou zášť, vztek přesunuli na ty druhé a opět se vrátily dvě strany. Mezi Na'vi z lesa a vyhnanci se utvořila mezera, přes kterou si vzájemně nadávali, vyhrožovali a sváděli vše jeden na druhého.
,,Za všechno může ta vaše Eywa!"
,,Kdyby jste nezabíjeli, nic z toho by se nestalo!"
Divila jsem se, že se do sebe opět nepustí.. Stiskla jsem Laviho ruku, který byl dlouhou chvíli nalepený na mě, a postrčila jej k Neytiri, jenž se zbytkem rodiny stála hned vedle. Neteyam vypozoroval mé úmysly a zrovna tak postrčil Teyho a Zu ke svým rodičům. Zrovna ve chvíli, kdy se opět dva náčelnici dostali do popředí svých stran..
,,Dáme vám možnost se vzdát!" Zaječela na Tarsema Varang, i když k sobě tiskla svého syna. Rawm nebyl nadšený slovy své matky, ale jeho protesty jí kompletně obcházely velkým obloukem.
,,Neskloníme hlavy před vrahy!" Tarsem naopak poháněn obviněním než ztrátou, držel svého syna, který se konečně probudil a souhlasil s Rawmem, že tento spor byl absurdní. Zaťala jsem pěst, v hlavě svádějíc souboj sama se sebou, zdali mám je konečně zastavit nebo do toho nezasahovat.. Přeci jenom, mě se to tak moc netýkalo..
