Autumn Plan [book 2]

Chapter 7

,,Hej, nesměj se," řekla jsem mu, ale taky jsem se zasmála.

,,Promiň. Tak mě napadá, když tady tak stojíš a já se chystám do sprchy, nechtěla by jsi se ke mně přidat?" zeptal se mě.

,,Ehm, je mi to moc líto, ale budu muset tvoji nabídku odmítnout. Jdu do kuchyně, udělat něco k jídlu," mrkla jsem na něj a rychlým krokem jsem šla do kuchyně. Slyšela jsem, jak se zasmál a potom hned zavřel dveře.

Vešla jsem do naší velké kuchyně a rozsvítila jsem světlo. Začala jsem přemýšlet, co bych mohla udělat k jídlu. Jenže, při pohledu do lednice, jsem se rozhodla, že objednám pizzu, protože z másla, mrkve a z mléka nic moc neudělám.

,,Tak, co bude dobrého?" zeptal se mě Sam, když vešel do kuchyně a sedl si na barovou židli.

,,Pizza," řekla jsem.

,,Hmm, myslel jsem, že budeš více kreativní," zasmál se.

,,Hele, klid, jo?" řekla jsem a hrála jsem, že jsem uražená.

,,To byl vtip, prdelko. I kdyby jsi mi dala jenom sušenky, tak to bude kreativní," usmál se na mě.

,,Kdyby jsi nekecal," zasmála jsem se a postavila jsem před něj skleničku s jablečným džusem.

,,Nechceš si ke mně sednout?" zeptal se svůdně a poklepal na židli vedle sebe.

,,Víš, že ani ne," zasmála jsem se. Zamračil se a už chtěl něco říct, jenže najednou se ozvaly klíče v zámku.

,,Amy?" ozval se mamčin hlas.

,,V kuchyni," zavolala jsem na ni. Sam si trošku poposedl na barový židli. Proč mi přišel nervózní?

Byla jsem ráda, že se oblékl a nesedí tu jenom v boxerkách, který ještě k tomu patřily mému tátovi.

,,Ahoj, Amy," řekla mamka, která právě přišla do kuchyně. Její pohled samozřejmě hned padl na Sama. Tázavě se na mě po chvilce podívala a mě došlo, že bych je asi měla představit.

,,Ehm, mami, tohle je Sam Parker, můj spoužák a přítel. Same, to je moje mamka," představila jsem je.

Sam si jako pravý gentleman stoupl a šel k moji mamce. Podal ji ruku. Mamka mu ji podala také, Sam neváhal a políbil hřbet její ruky.

,,Velice rád vás poznávám, paní Wilsonová. Amy o vás hodně mluvila. Už vím, po kom je tak půvabná," řekl tím jeho dokonalým hlasem.

Moje mamka vypadala, jakoby ji došel dech. Koukala se na Sama s otevřenou pusou. Asi nemohla uvěřit, tomu jak se Sam chová.

Aby jsme se přiznala, taky mi vyrazil dech.

,,Och, taky tě ráda poznávám. Konečně někdo slušný. Vybrala jsi si skvěle, Amy," usmála se moje mamka zářivě. Protočila jsem očima.

,,Amy, přišla jsem si sem jenom pro věci. Jdu s kamarádkama do solárka. Jídlo jste si zařídili?" zeptala se mě.

,,Jo, objednali jsme si pizzu," odpověděla jsem ji a než jsem stačila větu doříct, ozval se zvonek.

,,A, je tady," řekla jsem a šla jsem pro pizzu. Zaplatila jsem ji a potom se vrátila za mamkou a Samem do kuchyně.

,,Mami, budeme u mě," řekla jsem a popadla jsem Sama za ruku, aby jsem ho odtáhla do pokoje.

,,Jsi strašná vlezdoprdelka," zasmála jsem se, když jsem za námi zavřela dveře a skočila jsem i s pizzou do postele.

,,Nejsem. Jenom jsem se představil tvé mamce," řekl s úšklebkem a vzal si krabici s pizzou. Oba jsme se do pizzy hned pustili.

,,Same, proč jsi vůbec přestoupil k nám na školu?" zeptala jsem se Sama. Na tuhle otázku jsem se ho chtěla zeptat celý den.

,,Chtěl jsem být s tebou a chtěl jsem vytočit rodiče," řekl a zakousl se už asi do třetího kousku pizzy.

,,Proč?" zeptala jsem se ho nechápavě.

,,No, chtěl jsem jim jasně říct, že na žádnou právnickou fakultu nejdu. Na vaší škole jsou totiž přípravy na příjmačky na uměleckou univerzitu, takže tak," zasmál se.

,,Aha," přikývla jsem. Sam se podíval na hodiny na mém nočním stolku.

,,Cože? Už bude osm? Musím domů," řekl najednou.

,,Co tak najednou?" zeptala jsem se ho a koukala jsem se na něho, jak se obléká do saka od školní uniformy.

,,Musím něco řešit s matkou a otcem. Ale, neboj, prdelko. Zítra se zase uvidíme," řekl a naklonil se ke mně, aby mě políbil na tvář.

,,Jdu tě doprovodit ke dveřím," řekla jsem a doslova jsem vyskočila z postele.

Mamka už tu nebyla. Poznala jsem to podle toho, že tu chyběly její vysoké červené lodičky.

,,Tak zítra," usmála jsem se na něj.

,,Zítra," zopakoval a koukal se mi do očí. Než jsem se nadála, jeho rty byly přilepené na mých.

,,Zítra," řekl ještě jednou a potom odešel ze dveří.

__________________________

Ahoj!

Tak, je tu další díl. :) Doufám, že se Vám líbí. ♥♥

Jak víte, blíží se prázdniny. Jste rádi? To je asi blbá otázka. :D :D

Něco mě napadlo. (to se stává málokdy :D)

Prarodiče Vám určitě říkají něco ve smyslu, že za jejich časů bylo všechno jinak. Že neměli internet a museli posílat dopisy.

Tak mě napadlo, že by jsem těm, co mají zájem napsala nějaký dopis a že by jsme si mohli touto starou formou dopisovat. :)

Nevím, jestli o to bude mít někdo zájem, ale, kdyby ano, pište do komentářů nebo do inboxu.

Myslím, že by to bylo fajn, ale do ničeho Vás nenutím. :) ♥

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥

Vaše Božda xxxx