4.

30 2 19
                                    

Probudil jsem se, abych zvedl telefon. Čekal jsem, že bude třeba od Alexe, ale když jsem se podíval, zobrazilo se, že volá Toby. „Ahoj Ranboo! Jenom jsem se chtěl zeptat jestli platí ten víkend u mě" chvíli jsem váhal, ale pak jsem se rozhodl, že ho nechci zklamat. Plánovali jsme to už měsíc a bylo by nepříjemný to rušit na poslední chvíli.

„Uhh... Jo, takže zítra v deset u tebe?" „V deset. Budu tě čekat!" A s těmito slovy Tubbo ukončil hovor. Vytáhl jsem si kufr a začal balit. Budu tam dva dny, takže něco na sebe, hygienu a nějaký osobní věci. Začal jsem si balit. A vypadá to že mám zábavu na další přinejmenším hodinu.

Pov Tubbo:
„V deset. Budu tě čekat!" Řekl jsem a ukončil hovor. Začal jsem skákat na místě z radosti. Můj kamarád, kterého jsem ještě v realitě nepotkal přijede. Bude tady na dva dny, takže se musím rozhodnout, co budeme dělat. Rozhodl jsem se, že si udělám projížďku do lesa. Už mám všechno nachystaný, takže to nebude problém.(Budeme dělat že Tubbo žije na vesnici, ok? A taky budeme dělat, že tubbo vlastní koně a včely.)

Ani jsem si nenasazoval boty a vyšel k ohradě, kde jsem si osedlal svého koně. Naskočil jsem na něj a rozjel se směr les. Chvíli jsme jeli, než jsme dojeli na moje oblíbené místo. Bylo to klidné místo u vody, obklopené květinami. Jezdil jsem sem, když jsem si potřeboval pročistit hlavu, nebo něco důkladně promyslet. Koně jsem přivázá na dlouhý provaz ke stromu a pomalu jsem sešel na louku kousek od vody.

Lehl jsem si a koukal se na nebe. Ležel jsem tam a koukal jak už začíná zapadat slunce. Zavřel jsem oči a začal přemýšlet nad programem na následující dva dny. Při přemýšlení jsem usnul.

Probudil jsem se asi o půlnoci, protože měsíc byl přímo nade mnou. Pomalu jsem se zvedl. Když jsem se postavil, trochu se mi zamotala hlava. Došel jsem k vodě a ponořil svoje ruce do chladivé tekutiny. Vytáhl jsem je složené do mističky a napil se z ní. Hladina se přestala čeřit a já se mohl podívat na svůj odraz. Když jsem se uviděl, ucukl jsem a s těžkým dechem si sedl dál od vody. So se to děje?!

Měl jsem malé kozí růžky a uši. A taky ocásek. A v neposlední řadě taky kozí (?) nohy? Vypadal jsem jako hybrid kozy a člověka. První co mě napadlo byl můj charakter v Minecraftu. Ale- jak by to mohlo být- Rozhodl jsem se podívat se ještě jednou. A- ne, nic se neděje. Takže... tohle bude moje tajemství. Nikdo o tom nebude vědět. Teď mi to Ranbooova návštěva trochu komplikuje. Ale už to nemůžu zrušit.

Došel jsem ke svému koni, který byl nějakým zázrakem vzhůru a nebránil se, když jsme na něho vyskočil a pokynul ať jede směrem domů. Doma jsem ho zavedl do ohrady, kde i přespávali, protože tam byl malý přístřešek. Sám jsem pak došel domů a rovnou do postele. Rozhodl jsem ověřit, jestli se mi to jen nezdá a proto jsem se vyfotil.

Mobil jsem odložil na noční stolek a šel spát.
Probudil jsem se, jako normálně v sedm. (Ano, jsou i takový lidi) Šel jsem rychle do koupelny a k zrcadlu. Vypadal jsem zase normálně. Byl to jenom sen? Počkat, mám tu fotku! Rozběhl jsem se zase zpátky do pokoje a otevřel v mobilu galerii.

Ta fotka tam byla. Uhh... dobře... musím teď rychle vymyslet kde bude kdo spát, aby jsme byli pokud možno každý v jiné místnosti. Gauč je nepohodlnej, u sebe ho nechat spát nemůžu a pokoj pro hosty... Pokoj pro hosty! Pomalu jsem se rozešel k pokoji pro hosty. „Teď už to tady jenom trochu přichystám a bude hotovo." Řekl jsem si a šel chystat. Měl jsem to za chvíli nachystané, a jelikož už bylo půl desáté, šel jsem na zastávku autobusu, kde jsem už měl čekat na Ranbooa.

Pov Ranboo:
Byl už den, kdy jedu k Tubbovi. Vzal jsem si svůj příruční kufr a šel k zastávce. Hned jak jsem došel, přijel autobus. Vzal jsem svůj kufr a nastoupil do poloprázdného autobusu. Cvaknul jsem si jízdenku a šel si sednout. Vytáhl jsem si sluchátka, mobil a šel poslouchat písničky, protože mě teď čeká zhruba hodinová cesta autobusem.

*cink* cinklo mi oznámení na mobilu. Psal mi Toby, aby se ujistil, že už jsem na cestě. Byl jsme trochu nervózní. Ještě jsem ho nepotkal na živo. Ale i tak jsem se těšil. Tohle bude ještě zajímavý. Opřel jsem hlavu o sklo okna a zavřel oči. V noci jsem zase skoro nespal.

Probudil jsem se a když jsem se podíval kolem sebe, rychle jsem si uvědomil, že za chvíli vystupuju. Stoupl jsem si ke dveřím s kufrem v ruce a čekal, než autobus zastaví a dveře se otevřou. Což netrvalo tak dlouho, jenom asi tak dvě minuty.

Dveře se otevřely a já vystoupil ven. Rozhlédl jsem se kolem sebe. „Ranboo!" vykřikl najednou nižší kluk. Tubbo! Tubbo se za mnou rozeběhl a skočil mi kolem pasu. „Jsem tak strašně rád že jsi tady!" začal a usmál se na mě.  Úsměv jsem mu oplatil s dodatkem; „Já taky". Nízký brunet mě pobídl ať jdu za ním a začal mě vést vesnicí.

Zastavili jsme u menšího dvoupatrového dřevěného domku, hned vedle lesa. „To je můj dům!" řekl Tubbo hned po zastavení před domem. „Teď pojď dovnitř, ať ti můžu ukázat kde co je a hlavně kde budeš spát" řekl a vydal se směr dům.

Ukázal mi už celé spodní patro a teď jsme šli po schodech nahoru. „Tady je pokoj pro hosty," řekl a ukázal na dveře „tam budeš spát. Hned vedle je můj pokoj, ale na noc se většinou zamykám. Hned na proti tvému pokoji je koupelna. A vedle ní je moje... dá se to nazvat studiem." Dopověděl prohlídku (?) Tubbo a usmál se. „Teď je teprve půl jedenácté. Máš v plánu něco dělat?" zeptal jsem se ho. Jaksi jsem totiž nepřemýšlel nad tím, co tady budeme dělat. „Jel jsi už někdy na koni?" zeptal se mě Tubbo najednou. „Ehhh... jo, proč?" „Super, tak se jedeme projet na koni!"
————————————————————-
Word count: 1 014 slov
A je tady zase konec! Běží mi tady do pozadí Ranbooov stream, takže vibes taky very good. Nevěděla jsem co napsat, takže to vypadá tak jak to vypadá.

Otázka: Jak se máte?

Dsmp otázka: Kdo je váš oblíbený člen?

                                                            -Naty♡

Co se to se mnou děje| Ranboo ff |Kde žijí příběhy. Začni objevovat