Co se to se mnou děje| Ranboo ff |

11.

(Wilbur je z příběhu permanentně vyloučen, stejně by neměl moc velkou roli. Myslím...)
Ranboo pov:
Nelíbí se mi Dream. Sice se tváří nevinně, ale já mám pořád pocit že za něco může... „Co by jste řekli na to, že by jsme přespali venku? Mohli by jsme si donést spacáky a stany, který jsou na té naší chatě." ozval se moc známý hlas. Všichni z naší poloviny začali nesouhlasně vrtět hlavou, nebo ukazovali jinak že nesouhlasí.

Na druhé straně, všichni ale souhlasili. Až na Anta(Antfrost pro ty co nechápete), což je divný, jelikož je jeden z největších milovníků přírody tady mezi náma. Po chvilce přemýšlení mi to ale došlo. Že by byl taky..? Podíval jsem se na ostatní, konkrétně na Tubba, protože seděl hned vedle mě. On očividně myslel na to stejný, jelikož krátce přikývnul, když jsem se rychle podíval na Anta a pak zpět na něj.

Každopádně to, že Ant taky nechtěl, nám vyhrálo to, že ti co nechtějí můžou zůstat v chatě. Za což jsme ale všichni byli rádi, takže si nikdo nestěžoval a my mohli pokračovat v už předurčených aktivitách. Čas utíkal rychle, takže jsme se ani nenadáli a už byli na cestě zpět. Vypadalo to zase stejně jako minule, neboli tak, že jsme šli tak nějak ve dvojicích, nebo menších skupinkách. Cesta se zdála ale pomalejší než na ta první. Slunce už se pomaličku začalo zacházet za obzor, to je až kdy jsme uviděli světla naší chaty.

Dorazili jsme tak tak, hned jak ostatní co chtěli stanovat venku odešli se stanama a ostatníma věcma, zmizeli jsme v pokoji. „Kde je zase Tommy?" zeptal se najednou Tubbo. „Co tím-" zarazil jsem se, když jsem se podíval kolem. Tommy tady vážně nebyl. „Počkej, vážně, kde je? Že zase nešpehuje na ostatních?" no jo, to jsem zapomněl říct. Kdo teda zůstal. Samozřejmě my, hybridi, což je Sam, já, Tubbo, Tommy, Quackity a Fundy, Techno a Phil. Další tady zůstali Ant a překvapivě i Bad a Skeppy. Bad říkal, že už teď mu byla zima a Skeppy tam nechtěl bez něho být. Takže zůstali taky tady. Mně to ale přijde jako stupidní výmluva. To uvidíme. Možná. Asi. Nejspíš.

Dveře se najednou rozletěli dokořán, a v nich stál náš milovaný mývalí kluk. A za ním další člověk. „Missed me bitches?" uchechtl se Tommy a pak dal prostor člověku za ním aby vešel dovnitř. No, člověku. Další hybrid. Řekl jsem si. Byl to, jak se očekávalo, Ant. A o můj- on byl tak roztomilej. Byl z velké většiny kočka, takže měl ouška a ocas,  s tím že jeho nohy byly taky mírně jako packy. „Takže... to jsme my všichni takhle..?" zeptal se opatrně Ant. Ale byl klidnej, což je překvapení. „Jako- ano, my a pak ještě Techno a Phil." Odpověděl jsem mu. „Jo a Tommy? Byl ses už podívat i na ty zbylí dva?" zeptal jsem se blonďáka. „Ještě ne. Mám?" řekl. „Jo, mám podezření na Bada, ale můžu být i špatně, že jo." Tommy přikývnul a odešel z mýstnostil. Ani se nezdržoval zavíráním dveří, ale to bylo v celku jedno.

„Takže..." začal jsem další konverzaci „Ante, jak dlouho už se tohle děje?" zeptal jsem se a po chvíli čekání dostal Antovu odpověď. „Tak... dva, možná tři dny." Tubbo, který byl očividně celou dobu tak nějak ve svým vlastním světě zbystřel „Tři dny?!" vyjekl. „A nikdo tě neviděl?!" Ant zavrtěl hlavou. „Namyslím si..." dodal. „Ale jak jsi to udělal?!" řekl pořád udivený Tubbo. „To jsi nespal s nima v pokoji nebo co?" řekl zase v takovým mečivým tónu. Tubbo things. „Z části. A nebo vlastně jako jo. Vždycky se mi podařilo přesunout někam kde mě nikdo nenašel a pak jsem se jenom vrátil do pokoje."

Po chvilce ticha se zase ozval Fundy. „Jak jsi s tím ale tak v pohodě? Já jsem z toho byl absolutně vyjevenej když se to stalo mně!" ostatní souhlasně zamručeli. Proč jsme všichni vystresovaní a on ne? „No... já taky poprvé byl."„Čekej, co myslíš tím "poprvé"?" vložil jsem se do toho najednou. „Tohle už je podruhé co se něco takovýho děje." pokrčil rameny jako by to bylo jasný, než pokračoval „Poprvý to bylo třeba na dva dny než to zmizelo, Dream říkal že se mu to stalo taky. Pak to ale teda zmizelo. Teď je to zpět a vypadá to že tohle bude na dýl."

Zase dream. Co s tím má vůbec společnýho? „Zase dream... myslím že s tím má něco společnýho, jenom že co?" Řekl kozí hybrid vedle mě, jako kdyby mi četl myšlenky. Všichni ale očividně souhlasili s myšlenkou.

Tommy pov:
A je to tady zas, plížení se po chodbách ať mě nikdo nevidí. Nikdo to nezjistil, ale já jsem chytrej, takže jsem byl schopnej zjistit, jak se dostat do všech pokojů aniž bych musel otevírat dveře. Všechno je to o stropě. Je to dřevěná chata, takže má trámy. Ty trámy ale mají menší mezery pod nima a tyhle věci. Takže tak. Štěstí je, že se takhle nejde dostat do koupelny, takže maj štěstí, nikoho jsem ještě neviděl. Každopádně, zpět k mé malé misi.

Vylezl jsem nahoru k trámům a opatrně se začal prosmykovat směrem k místu kde jsou. Za chvíli jsem je uviděl. Hah, skvělej špatnej pohled. Tihle dva jsou prostě spolu, to mi nikdo nevymluví. Protože ani nejlepší kamarádi se takhle k sobě navzájem nechovaj. Byli tam oba dva. Bad a Skeppy.  Teda taky  já taky, ale u stropu na trámu a sledoval jsem je. Anyways. Scéna před mýma očima vypadala asi následovně. Bad byl zhroucenej vedle postele a očividně byl na mále před brekotem. A potom tam byl Skeppy, kterej u Bada tiše seděl a utěšoval ho v obětí. Mohl bych zapřísáhnout svoji duši o tom, že Skeppy nejednou dal menší konejšivou pusu na čelo. Vážně! Nelžu! Každopádně. Proč to tak bylo a co se dělo. Oba dva byli změnění, to se dělo. Bad jako démon a Skeppy... vypadal vcelku normálně, až na ty blištivé diamantové části po jeho těle. Měl na sobě modrou mikinu a džíny. Bad očividně brečel kvůli tomu co se dělo.

Nad tím jsem se už ale neudržel a začal se trochu smát. Bylo to vtipný, no co? Toho si ale všimli oba dva a rychle se na mě podívali. Z těch pohledů jsem se začal smát ještě víc, což způsobilo že jsem sjel z trámu na kterým jsem byl připláclej a ležel. Tak tak jsem se chytil. Ale hej, chytil jsem se. Visel jsem tam nad nima vzhůru nohama s šokovynýma očima z pádu, ale úšklebkem nad tím co jsem teď viděl.

„Co-co tady děláš?" Zeptal se Bad mírně roztřeseně. „Věř tomu nebo ne, Ranboo měl pravdu. Každopádně." Zabručel jsem a seskočil dolů, kde jsem efektivně přistál na nohy. Když jsem se zvednul, oprášil jsem prach a piliny co jsem na sobě měl. „Jdeme?" zeptal jsem se, oni se na mě jenom nechápavě podívali, až pak mi došlo že netuší o čem mluvím. "Ajo, já to ještě neřekl. Nejste sami, jdeme za ostatníma. Ale šup, čekaj na nás." a s tím jsem se rozešel ke dveřím který jsem jim podržel otevřený.

Ranboo pov:
Ve dveřích se zase zjevil blonďák, tentokrát ale s dalšíma dvěma lidma. „Quackity, dlužíš mi 20$." Řekl jsem s úsměvem. Nově příchozí Bad se na mě podíval se zvednutým obočím, takže jsem se rozhodl vysvětli mu to. „Quackity říkal že Tommy se vrátí sám a vy budete ještě nepřeměňovaní. A jak známe Quackityho, tak se vsadil o peníze." nad tím Bad jenom přikývl. Potom si uvědomil všechno co se děje a zarazil se. „Počkat- všichni tady jsou jako my..?" všichni přikývli. „Jak vidím tak Bade, ty jsi démon a Skeppy... něco s diamantama, ale myslel jsem že jsi měl takový ten vyplazený jazyk či co." Ozval se Ant. Skeppy se tomu zasmál. „Jako jo... oni mi dali krabici." vešel do pokoje, aby všichni viděli že drží pod paží box bez jedné strany, aby si to mohl nasadit na hlavu.

„Všichni běžte do svých pokojů. Už je tak 1. ráno, víme jak to dopadá." povzdychl jsem si po tom, co jsem se podíval na čas na mobilu. Všichni mě poslechli a rozešli jsme se. Chvilka uplynul a my byli už v postelích nachystaní na spánek. „Stejně by mně zajímalo co dream kutí. Myslíte že je to něco společnýho s tímhle?" pronesl jsem do ticha a dostal okamžitou odpověď od Alexe. „Jo. Ale teď už běž spát. Dobrou noc." Řekl, a já odpověděl. „Dobrou."
————————————————————-
Word count: 1 400 slov

Takže... omlouvám se za to že jsem dlouho nevydával, za 1. jsem neměla nápady, za 2. jsem si musel dopřád chvíli kvůli Wilbur+Shelby situaci a za 3. jsem potřebovala mentální přestávečku, o čemž taky ví svoje. Takže děkuji moc za čtení, zase se možná ozvu! Mějte hezké ráno/den/večer/noc/jídlo<3

                                                               -Nat♡