Co se to se mnou děje| Ranboo ff |

5.

„Počkat, cože?" řekl jsme vyjeveně. „Jo, jedeme se projet na koni." Řekl a začal mě tahat směrem k zahradě. Došli jsme k ohradě s pěti koňmi. Tubbo mlasknul jazykem a všichni koně k němu poslušně přiklusali. „Ty si vezmeš Mráčka a já si vezmu Konvalinku." oznámil mi Tubbo.

Kůň teď stál vedle mě. Sedla tady Tubbo jaksi neprovozoval. „Víš že nevím jak se na něj leze, že jo?" řekl jsem trochu nejistě. „Jo, ale to neznamená, že tě to nemůžu naučit." řekl prostě a sám se vyhoupl na koně. „Takhle, zkus to." řekl mi. To snad nemyslí vážně! Ughhh! Tak jo, jak to dělal. Povyskočit a přešvihnout nohu. Vyskočil jsem na koně na první pokus.

„Eyyy! Zvládls to!" Zatleskal za mnou Tubbo. „Pojeď za mnou." řekl mi a rozjel se k lesu. Já na tomhle nikdy nejel! Jak se to ovládá?! Řel jsem si a udělal jsem mlaskavý zvuk, tím pobídnul koně. Kůň se rozjel. Asi jsem to chápal. Rozjel jsme se tedy za Tubbem.

Jeli jsme hezkým lesem, ale pravá krása nastala až když jsme dojeli na místo. Bylo to hezké místečko porostlé květinami, hned vedle bylo jezírko. Bylo to tady obklopené stromy a vypadalo to, že sem nikdo nevchodí. „Vítej na mém oblíbeném místě." řekl Tubbo a seskočil z koně. „Jak jsi to-" začal jsem, ale brunet mě přerušil. „Našel? Ranboo, žiju tady. Znám celej les." zasmál se.

„Dobře. Jak dlouho tady chceš být?" Zeptal jsem se ho. „Teď je pět, prohlídka a všechno nám zabralo sedm hodin. Můžeme tady být třeba hodinu, pak bych zase jel domů a mohli by jsme se koukat na nějakej film." odpověděl mi. „Co by jsi udělal, kdybych já udělal něco šílenýho?" „Jako tady a teď?" „Tady a teď" přitakal jsem. „Asi podle toho co-?" řekl nejistě. Já jsem seskočil ze svého koně a přivázal ho ke stromu. „Je ta voda čirá?" zeptal jsem se a on jen přikývl.

Usmál jsem se na něj a rozběhl se k vodě. „Co to dělá-" najednou ho přerušila cákající voda. Tubbo se začal smát „Ty jsi blbec! Čekal jsme všechno, ale tohle- pfft!" Usmál jsem se. „Mise splněna." řekl jsme hrdě. Tubbo na mě vrhnul nechápavý pohled „Jaká mise?" „Udělal jsem si misi. Rozesmát tě. A taky jsem chtěl udělat něco šílenýho. Takže dva v jednom!" zasmál jsem se. „Tohle jsem ještě nikdy neudělal s rozběhem, ale..." řekl a rozběhl se za mnou. Skočil elegantní šipku a dopadl hned vedle mě. Vynořil se a zatřepal hlavou, aby se zbavil přebytečné vody na jeho vlasech.

„Už jsme tady byli dostatečně dlouho." poznamenal jsem a vylezl na břeh. „Kolik je hodin?"zeptal se. „Je půl sedmě. Zůstal bych tady a počkal než trochu uschneme." řekl jsem a on jen přikývl. Taky vylezl z vody, ale hned se rozplácl na trávu. Lehl jsem si k němu. „Za jak dlouho uschneme?"zeptal jsem se ho. „Ptáš se špatnýho člověka." Zasmál se Toby.

„Kolik jeeee?" zeptal se Tubbo. Vytáhl jsem si mobil. „Sedm."„Už bych jel domů." řekl a já uznal, že je to dobrý nápad. Oba dva jsme se zvadli a nasedli na koně. Koně už věděli cestu domů, takže šli rovnou.

Pov Tubbo

Oba dva jsme seděli u televize s čistým oblečením a hádali jsme se co si pustíme. „Tenhle horror! Bude to dobrý!"namítl jsem „Viděl jsi Generation Loss?! Tak proč se na to nechceš podívat!?" vykřikl Ranboo. „Protože!" začal jsem zase namítat. Ještě jsem to neviděl a neměl jsem s tím problém, ale snažil jsem se prosadit svůj názor. „Prosím!" zaškemral Ranboo zase. „Dobře." podvolil jsem se mu. „Počkat, vážně?" řekl Ranboo potěšeně. „Jo." zamumlal jsem.

Už jsme začali druhý díl. Chápal jsem proč mi to chtěl Ranboo ukázat. Za prvé to byla jeho show, za druhé; Damn! Je to dobrý! Podíval jsem se kolik je hodin. Právě mi tam bliklo půl desáté. Začala mě bolet hlava. „Na chvíli si odskočím do koupelny." vyhrkl jsem rychle, když jsem si uvědomil co se děje. „Mám to stopnout-" „Ne, to je dobrý" řekl jsem a rozběhl se do koupelny.

Rychle jsem za sebou zamčel. Podíval jsem se na svůj odraz. A je to tady zase. Co teď, co teď?! Zpátky k Ranbooovi jít nemůžu. Dám si sprchu a půjdu dělat že spím. Ať Ranboo nic neví. Šel jsem si tedy dát sprchu. Vylezl jsem ven a převlékl se do čistého oblečení které jsem tam měl nachystané už dřív.

Opatrně jsem vyšel ven a zalezl do pokoje. Rozhodl jsem se mu napsat. Spíš poslat hlasovku. „Ahoj Ranboo, nebylo mi nejlíp, tak jsem si šel lehnout." řekl jsem svou lež.

Pov Ranboo

Byl jsem u poloviny druhého dílu. Stopnul jsem to když se Tubbo dlouho nevracel. Za chvíli mi přišla hlasovka od Tubba. „Ahoj Ranboo, nebylo mi nejlíp, tak jsem si šel lehnout." řeklo zařízení. Dobře, takže mám jít spát. Řekl jsem si a vypnul televizi. Myslel jsem že už spal a proto jsem šel neslyšně. Uslyšel jsem kroky, kousek přede mnou a pak stín.

Ne normální stín. Stín měl malé růžky a kozí ouška. A malý ocásek který čas od času cuknul. Zpoza rohu se vynořil Tubbo, ve svém spacím oblečením, malím čumáčkem a pár zvýrazněných černých pih. A hnědýma kozíma ouškama a taky malími růžky.

Hned jak mě uviděl, rychle se otočil a utekl k sobě do pokoje. Došel jsem k jeho dveřím a zaklepal. Nic se neozvalo. Opatrně jsem otevřel dveře. Tubbo seděl ne posteli schoulený do klubíčka a když mě uslyšel přicházet, podíval se na mě s ušima staženýma dozadu. Viděl jsem lesklé kapky slz na jeho tvářích.

„Já- p-promiň..." začal mezi utišenými vzlyky. Nic jsem neřekl a šel za ním. „C-co ch-chceš u-udělat?" zeptal se. Neodpověděl jsem a obejmul he. „Hej, klid, jo? Všechno je v pohodě. Nemusíš se mi za nic omlouvat." řekl sem mu a začal ho hladit po vlasech. Takhle jsme tam chvíli seděli, než jsem si uvědomil, že se za chvíli taky přeměním. „Počkáš chvíli? Hned budu zpět. Řekl jsem a odešel z místnosti.

Za chvíli už jsem se taky přeměnil. „Prosím zůstaň v klidu." Řekl jsem, a vstoupil do místnosti.
————————————————————-
Word count: 1 014 slov
Ha, konec. Doufám že vám nevadí že to o sobě zjistí tak strašně brzo, ale nějak se snažím vymyslet děj a tohle bylo jediný co mě napadlo.

Jinak oblíbený zvíře?

-Naty♡