Kamarádky Až Do Smrti

IV.

"No, přemýšlel jsem nad rapperem, že bych mohl být, ale je tu ten problém," řekl Nikolas.

"Jaký?" Zeptala se Terka.

"Nedokážu rychle mluvit, natož zpívat," zasmál se Nikolas trochu trapně.

"Však to nevadí! Je spousty možností! Napadá tě ještě něco?" Řekla a zeptala jsem se.

"Ani nevím.. Ale teď vy dvě, co by jste chtěli dělat po škole?" Šťouchl do mě s Terkou, abychom mu taky řekli co budeme chtít dělat.

~ Terka POV ~

"No chtěli bychom-"

"Já bych chtěla být kadeřnice," řekla, čímž mě odstřihla v polovině věty.

Co to mele? Říkala, že to má jako já. Že chce být společně se mnou reportérka. Hádám, že mi jen lhala do očí nebo chce na něj udělat dojem. No, tuhle hru mohou hrát dvě.

"Já bych vzato chtěla být umělkyně, k tomu mi učitelé říkají, že jsem nejlepší z naší třídy," řekla a usmála jsem se na ně. Je mi jasný, že jí to došlo, vím to už jen z jejího pohledu.

"Tak to je hustý, podle mě by jste si měli jít za svými sny." Usmál se na nás Nikolas.

"To už dávno jdu!" Usmála jsem se zpátky na Nikolase. Timča se na mě mračí, ale tak, aby to Nikolas nepoznal.

"Hele Nikolasi," oslovila ho Timča.

"Ano?"

"Napadlo mě, jestli bych ti mohla říkat Niky, jako chápeš, zkratka?" Zeptala se, čímž mě naštvala. Co prosím?! Přezdívka?! No to si ze mě dělá prdel!

"I když je to spíš zkratka pro holky, jasně! Můžete!" Řekl Nikolas. Aspoň že řekl, že My mu tak můžeme říkat.

"Díky!" Vykřikla Timča.

"Takže to znamená, že ti tak mohu říkat i já?" Zeptala jsem se, s nadějí, že řekne ano.

"Samozřejmě!" Odpověděl Nikolas.

"Díky!" Vykřikla jsem stejně nadšeně jako Timča. Za ty roky co jsme spolu kámošky se sobě navzájem podobáme čím dál více. Člověk by se neměl divit, když jsme kamarádky už od dětství.

"Však to nic není," usmál se na mě tím perfektním úsměvem. Snad není na mě moc naštvaná, řekla jsem si pro sebe v hlavě, když jsem se na ni podívala a lehce se mračila, což jí dělalo menší, ale stále viditelné vrásky. Moc jí to nesluší abych se přiznala.