Viděla jsem pravdu...

11

   ,,Hej ale to jste fakt nemuseli mě tam nachat s Kořenovcema," vyjela jsem na holky, když jsme vystoupili a vyndavali jsme si krufry.
   Normálně by jsem byla v pohodě, protože bych celou dobu na něco koukala nebo poslouchala písničky ale prostě hrát pravda nebo úkol a kiss, merry, kill s těma ichtylama je sebevražda, i když jsem to většinou jenom poslouchala.
   ,,Promiň, ono to jinak nešlo,"omlouvala se Lednice. ,,My jsme ti chtěli zabrat místo, ale ty chcípáci druskovci si tam sedli," vysvětlovala Nagálka.
   ,,Když je řeč o druskovcích, ty seš engri jak Druska," vysmála se mi Lils. Vím že to myslela jenom ze srandy ale v tu chvíli bych jí nejradši vrazila (promiň Lilinko). Ale neudělala jsem to a radši už jsem se dál neptala.
   ,,Pojďte všichni sem," zavolala Perinová, když už většina lidí měla vyndaný věci. Tak jsme šli, tady v momentální chvíli nebyl nic zajímavýho.
   ,,Tak teď si můžete ty věci vrátit do autobusu, protože jak můžete vidět, nejsme na letišti ale v centru Prahy," zasmála se Konečná. To je hezký že se baví, ale asi bych ty věci nevyndávala zbytečně.
   Celá třída naštvaně zabručla a všichni se cpali k autobusu, aby se zbavili kufrů a tašek. Když si všichni vrátili už maximálně s menšíma batohama, Perinová nám dala instrukce.
   ,,Máme čas než nám letí letadlo, takže budete mít teďka rozchod, sejdeme se zase tady přesně ve tři. Můžete si do té doby dělat co chcete."
  Tahle informace vyvolala všeobecné nadšení a lidi se začali po skupinkách pomalu rozcházet. ,,Kámo holky to je boží," doběhla jsem hned za holkama. ,,Omg, rozchod time," jásala Anička. Všichni jsme se tomu začali totálně řehtat. Pak jsme zamířili do centra.
   Nejdřív jsem se dozvěděla nejnovější drby: Amina s Topkou a Lenička s Jáchymem spolu šli do kina a pak ještě do mekáče... jednoduše mezi Aminou a Topkou to jiskří.
   Vydali jsme se hned někam na jídlo, moc z nás totiž nesnídalo (přesné jak jsem čekala, holky pařili asi do dvou nebo do tří). Nejdřív jsme se trochu dohadovali, kam půjdeme, pak jsem se ale schodli že prostě půjdeme a když se někomu bude někde líbit, zaběhne si tam a ostatní počkaji.
   Nakonec qsi po hodině jsme měli konečně všichni jídlo a seděli jsme na random náměstíčku, kde jsem spokojeně papali a kecali jsme. Nečekala jsem ani minutu a začala jsem holkám hned líčit, jak jsem byla nucena sedět hned za Mirdou a kořenovcema a jak jsem odposlouchávala jejich hry.
   ,,On by mi dal pusu!" Skoro skákala radostí Verča. To se jí moc nepodobá... páni ta do něj musi fakt být zamilovaná až po uši - a nechvi nic říkat, Mirda do ní pravděpodobně taky.
   ,,Konečně mě třeba nechá být, když ho seru," doufala Natka a já se jí nedivim. Taky bych byla happy kdyby mě konečně prestal srát. To by byl normálně prepi hepi moument.
   ,,No a tebe má Amino pořád rád no, vzal by si tě," dokončil jsme vyprávění. ,,A kterej ne, však seš prkná holka," zasmála se Lenička, ale bylo poznat, že to myslí naprosto upřímně.

-

   Ve tři jsme byly všechny na místě setkání, i když jsme se cestou trochu zamotali a skončili jsme nejdřív úplně někde v háji. A to se vyplatí.
   Ani mě nepřekvapilo, že ve čtvrt na čtyři tam ještě nebyli druakovci ani kořenovci. Jak jinak. S holkama už jsem začali vyvíjet řekněme zajímavé teorie, co se jim stalo, když se ukázal Mirda s partičkou a následně i celý druskovci.
   Perinová nás netrpělivě zahnala do busu a vyrazili jsme na letiště. Ještě to byla dlouhá cesta, přece jenom byla teď dopravní špička a ke všemu v centru Prahy. No nádhera ne?
   Naštěstí jsme poměrně včas dorazili na letiště a všichni jsme zacali skoumat, kde je náše pobočka an odbavení (nemam šajna jak se tomu říká, sry😭😘🤣💅). Vaněk nás ale zachránil a našel to, tak jsme šli nasrad desítky lidí, který se taky chtěli odbavit a zabrali jsme tři pobočky.
   To byla bezesrandy NEKONEČNÁ akce. Nojo, zkuste si odbavit 30 lidí a pochopíte to. Naštěstí jsme šli všechny holky spolu, tak jsem ceelou dobu kecali. Jak jinak taky.
   Posuneme se v čase do doby, kdy jsme dostali čtvrt hodiny rozchod v jednom obchodě hned za odbavením. Neodolala jsem a koupila jsem si balení banánků v čokoládě, taky vodu, protože jsem si tu svojí velice chytře nechala doma. Důležitá poznámka: Natálka si koupila Vineu😘
   Ani nás nijak extra netlačil čas, ale Perinová, Konečná a dokonce i Vaněk. Nás stejně hnali k bráně. Tak jsme úspěšně zabrali snad všechny sedačky, pár lidí (včetně mě) si dalo nabíjet mobil a jelikož bylo asi 18:37, upsali jsme se k dloouhému čekání.

-

   Presně v 19:10 se začalo něco dít! Bacha jako! Lidi se začali připravovat ke vchodu a naběhli tsm dvě letušky. Perinová zavelela a my se začali sbírat k odchodu.
   Pozorně jsme si sbalila kabel, mobil i nabíječku (jak si mamka zapomna nabíječku na letišti ve Vídni snad nikdy nezapomenu) a naběhla jsem hned do fronty. Samozřejmě holčičky jsem pustika k sobě, nejsem zrůda.
   Ve frontě jsme byli snad desrt minut a skoro se to nehlo. A pak najednou se to úně rozjelo a než jsem si to uvědomila, Prinová vyjednávala s letuškama o našich letenkách a pasech.
   Skoro hned nás pustili a tak jsme naběhli (ne doslova) do letadla. Perinová nám každýnu dala jednu letenku se sedadlem a prostě nám řekla  že řada 21 až 30 je našey tak ať si prostě nějak posedáme.
   Vytáhla jsme tablet. ,,Naty, dáme Fear street?" Natka ale zavrtěla hlavou. ,,Sorry sedim s Lili." ,,Zrádce," procedila jsme mezi zuby. ,,Lokisiii? Dáme Marvel?" Anička k mému potěšení přikývla. ,,Jasný! Máš rozdvojku na sluchátka?" Přikývla jsem. ,,Jasně brouku dělám to pořád."
   Spolu jsem nasedli hned v řadě 30, možná to bude tím, že jsme šli zadním vchodem a já byla líná jít daleko. Ale třeba mě tl vzadu naprosto vyhovuje, o tom žádná.
   Asi po desáté jsem si vyslechla pokyny pro nouzové situace a už jsme vzlétali - nemusela jsem tocit, Anča totiž vždycky všechno zdokumentuje. Naše hrdinka💪
   Když už jsme byli ve správném směru i výšce, vytáhla jsem rozdvojkua moje sluchátka a Anička vytáhla svoje. Všechno jsme zapojili a já našla The Avengers. ,,Vyhovuje?" Zeptal jsme se, když jsem Avengery rozklikla. Aničce se rozzářili oči. ,,Naprosto!"

Další kapitolka kamarádi!

A Amino, už letímeee!!!!🤩🥳🔥✈

Tak, teď to konečně bude zajímavý, je fajn, že doteď to byl vlastně docela úvod, původně měl tenhle příběh začínat dějem 9. kapitoly, ale tak neva.😝💅

Anyways, presně za 7 hodin jedeme na lyžák 🥳 (kdo z vás dámičky umí počítat, dopočítal se že to píšu v jednu v noci😍😘)

Díky za přečtení, komentáře a hlasování, moc si toho všeho vážím 😘❤🔥

Btw teď asi tak týden dost možná nic nevyjde, budu na lyžáku😋 JUPIIIII KONEČNĚ❤❤❤❤

(1199 slov)

Díky Vám damičky a věřim že tohle bude ten úplně nej lyžák v mým životě 😻🥰 (vynecháme skutečnost, že je to muj první 😝)

BangtanGirlyGirl
bara_hepijunikorn
Callypso1
Filomengaaaaa
Lemurkavy
Lilinkatoptop
Lunchmeat23
nagalkaaaaa
tokyo_love_

Vaše Sáruše ❤🔥😍🤩🥰😻😝😜🤗⭐😼

(Držte pls palce ať si nic neudělám, všichni víme jak šikovná jsem🤣🤪)