Rozděleni osudem

35.

Den D. Svatba. Ples.

Sejdu dolů ze schodů v těch růžových šatech a vidím už spoustu jídla. Na poslední chvíli se vybírala, kde vlastně ta svatba bude a nakonec to bude na naší zahradě. Nic jsem k tomu namítat nemohla, ikdyž jsem chtěla.

Vyjdu na zahradu, kde je to sice nádherné, ale je tam zima. Budeme muset mít nějaké kabátky.

„Tak co na to říkáš?” objeví se za mnou Cade.

„Nádherný.” upřu hlavně zrak na ten oltář.

„Vypukne to za hodinu, jsem trošku nervózní.” přizná se.

„Ty?! Nebuď. Vypadáš krásně a já tě kdyžtak podržím, když budeš padat.” zahihňám se.

Hosti přicházejí a já si všimnu Avery, Rafaela a Andyho. „Vypadáte krásně.” obejmu Avery a usměju se na kluky.

„Už si mužem sednout? Z těch bot už nemůžu chodit.” promasíruje si jednu nohu a já je pošlu si sednout.

„Jak se máš?” zeptá se mě Andy.

„Dobře, možná líp než jsem čekala.” zasměju se.

„Lily!” přiběhne k nám Cade. Kývne hlavou k Andymu, ale pak ji zas otočí na mě. „Chceš zpívat po obřadu nebo před tím než se vypaříš nebo až po tom než se tu zas objevíš?” V obličeji vypada vážně.

„Nejlepší to bude až se tu objevím.” zasměju se a poklepu Cadovi na rameno. „V klidu. Všechno bude dobrý, brácho.”
Cade zas někam odběhne a já se zas otočím k Andymu. „Ty budeš zpívat.”

„Jen jednu písničku.” mávnu nad tím rukou.