" Už jsem tady kde je" koukala jsem na tátu jak tam řve na sestřičky a ty na něj jenom koukají a neví o kom mluví. Radši za ním dojdu než tady udělá ještě větší scénu. Když jsem za ním začela kulhat s berlemi tak jsem ještě za ním viděla někoho koho jsem fakt aspoň tady vidět nepotřebovala.
" Tati tady jsem" řekla jsem trošku z dálky, protože to s těmi berlemi moc ještě neumím tak jsem šla jenom kousek. " Bože jseš v pohodě? Bolí tě to? Kdy budeš moct hrát?" A tak dál na mě chrlil otázky trošku se mi z toho zamotala hlava byl až moc hlučný a s těma práškama to nebylo nic moc. Začla jsem trošku padat, ale muž po mé levici mě chytl. Ladislav Krejčí muž, kterého od srdce nemám ráda. Je strašně namyšlený a podobně. " Pusť mě prosím" hned jsem ho odpalkovala nepříjemným hlasem. " Jak chceš" pustil mě asi čekal, že spadnu, ale táta už byl zticha takže jsem byla v pohodě a hezky stala. " Tak jdeme už tady nechci být ani minutu"
Když šel Ladislav kousek před námi tak jsem na tátu začla septat, aby mě neslyšel " tati proč je tady s tebou" ukázala jsem na Ladislava " kluci říkali, že by se mnou někdo jet, protože když jsi mi volala abych pro tebe přijel tak jsem se začal strašně nervovat a oni nechtěli, aby se mi něco stalo a tím, že je kapitán tak on jel se mnou a taky pojede zpátky s náma" odpověděl mi a já jsem chtěla hned něco namítnout, ale to mi nedovolil " ne Nicolo nebudeš nic říkat já vím, že ho nemusíš, ale tu jednu jízdu autem přežiješ." Převrátila jsem oči a ťapkala si to dál.
Jako pravý gentleman mi Ladislav otevřel dveře. Zase jsem jen převrátila oči a sedla si na zadek. Dveře jsem si po sobě, ale už zavřela nechci, aby to pro mě dělal.
Když přijedeme na Strahov tak jsi tam dřepnu na nějakou židli co tam byla. Táta šel trénovat kluky a já jsem si otevřela mobil. Projížděla jsem instagram a zjistila jsem, že mi píše můj bejvalej. Proč ptám se proč protože jsem o těm už nikdy nikdy nechtěla slyšet a vidět.
"Ahojky pusinko nechceš se sejít dlouho jsme se neviděli a hodně jsem se změnil chtěl bych to napravit a vrátí se k tobě, i když odpovíš ne tak to beru jako ano ahojky puso". A je to v pytli co když mu neodpovim vůbec, ale co kdy si mě i tak najde to fakt nechci.
Nedokázala jsem na to přestat myslet dospělá jsem k závěru, že by bylo dobrý kdybych si ho zablokovala. Bude to pro mě zatím to nejlepší řešení.
Zatím co se koukám na trénink tak se mi docela začlo chtít spát "to bude z těch prášku určitě. "
Z
amysela jsem se zatím co jsem upadavala do spánku.
" Myško vstávej už pojedeme domu dobře kluci už mě nepotřebují tak pojedem, aby jsi tady ještě nenastydla." Začla jsem pomalu otevírat oči zjistila jsem, že už byla skoro tma nejlepší čas jet domů. Z té myšlenky se mi rozářili oči a hned jsem začla na tátu kývat hlavou jako souhlas. " Tak jo kluci mi už pojedeme domu tak čau zítra na zápase" mával táta na kluky. Já jsem jenom malá na pozdrav a už si to šourala k autu " hej Nicol přijdeš zítra na zápas ne?" Zeptal se Karabec myslím, že se jmenuje. " To si ještě rozmyslím" a šla jsem dal.
Když jsme s tátou byli skoro u baráku tak jsem mu musela říct, že mi napsal můj ex tyran ptáte se proč tyran to se brzo dozvíte.
(Dalsi kapitolka doufám, že se bude líbit)
