Last Note {Tom Kaulitz}

11

Ráno mě probudily paprsky slunce, které procházely přes velké okna v pokoji Toma.

Pomalu jsem otevřela oči, a hned se mi udělalo blbě. Motala se mi hlava, a měla jsem pocit že hned zase omdlím.

„Jsi v pohodě?" Ozval se rozespalý, a chraplavý hlas Toma hned vedle. „Jo naprosto, jen se mi motá hlava" zakryla jsme si rukou oči, a mávla nad tím rukou.

„Dojdu ti pro prášek a vodu" řekl, a cítila jsem jak se zvednul z postele, a pak už jen slyšela bouchnutí dveří.

Rozhodla jsem si aspoň sednout. Na včerejšek si vůbec nepamatuju. Možná jen to že jsme měli asi tak dvě brka, možná i tři...

Rozhlédla jsem se po pokoji, ve kterém teď byl větší bordel než jsem sem přišla.

Počkat. Proč je moje oblečení na zemi?

Rychle jsem se podívala co mám na sobě. Dost se mi ulevilo že nejsem nahá, ale pořád, mám doslova na sobě tričko Toma a nejspíš i jeho tepláky.

Dveře se otevřely, a do pokoje vešel Tom s platem prášků a skleničkou vody. S úsměvem obešel postel, a skleničku mi dal do ruky.

Do druhé mi vyloupnul z kusu plastu nějaký prášek, a pak se vrátil na svojí půlku postele.

Vlastně celá postel je jeho, ale to je jedno.

Prášek jsem zapila. Nevím jak dlouho musím čekat aby začal působit, ale snad ne dlouho.

„Vypadáš jako by ti bylo dobře" úplně zničeně jsem promluvila na Toma, který něco zkoumal na telefonu.

„Taky že je, ale tebe včerejší večer nějak sejmul" zasmál se, a vrátil pohled na obrazovku. Podle pohybu prstů asi někomu psal.

„Upřímně si nic nepamatuju" povzdychla jsem si, a taky se natáhla po mobilu.

„Fuj!" Vykřikla jsem kdy jsem vedle mého telefonu na nočním stolku spatřila použitý kondom.

„Jako fakt?" Podívala jsem se na Toma, a on vypadal zmateně, než taky viděl to co já.

„Ty si asi fakt nic nepamatuješ že?" Ušklíbnul se, a tím mě mátl ještě víc. „Vždyť jsem to říkala" protočila jsem očima.

A pak mi to došlo.

„Tome?" Vystrašeně jsem se na něho znovu podívala. „My jsme spolu spali?!" „Vypadá to tak" usmál se, asi byl v dobré náladě.

Ale já rozhodně dobrou náladu neměla. Už teď toho hodně tajím před holkami, a pak ty tajnosti propuknou, a já budu v prdeli.

„Do prdele" zamumlala jsem, a tvář si skryla do dlaní. Spala jsem s Tomem Kaulitzem. Vole Ruby! Jeho mamka je tvoje učitelka!

Otevřela jsem svůj telefon, a podle zmeškaných hovorů mi došlo, že jsem asi včera pod vlivem marihuany nenapsala, ani nezavolala tátovi.

Takže chudák se o mě bojí, i když neví že nejsem doma.

„Tome, musím domů. Potřebuju tam ještě uklidit než přijede táta z nějaké služební cesty" zvedla jsem se z postele.

„Jo jasně... a nechceš ještě něco ke snídani?" Zeptal se, a já se zamyslela. Hlad mám velký, takže vlastně proč ne.

„Jo ráda" usmála jsem se. „Dobře, jdu nám něco udělat" taky se zvednul z postele, a vydal se dveřmi z pokoje pryč.

Mezitím co jsem byla sama, tak jsem se převlékla, a Tomovo oblečení nechala složené na jeho posteli.

V koupelně jsem si aspoň prstem umyla zuby, protože jsem neměla kartáček. A taky si opláchla obličej, a smyla si tím ospalky, které mi zalepovaly oči.

Vše co jsem chtěla udělat, bylo hotové. Takže i s taškou na zádech jsem seběhla schody dolů, a šla rovnou do kuchyně.

Silná vůně slaniny mi proběhla nosem, a tak se mi zúžil výběr toho, co dělá Tom ke snídani.

Spatřila jsem ho jak stojí u plotny, a soustředěně nám dělá jídlo. Přiblížila jsem se k němu, a podívala se mu přes rameno co dělá.

Typickou anglickou snídani. Nestěžuju si, náhodou jsem dost spokojená.

„Co je?" Zasmál se, a podíval se na mě. „Nic... voní to" úsměv jsem mu oplatila, a šla ke skřínce, kde doufám že jsou skleničky.

Naštěstí jsem se nemýlila, a skleničky našla. Jednu z nich jsem si napustila vodou, a napila se.

„Tome?!" Ozval se ženský hlas po baráku. Mále jsem vodu vyprskla jak jsem se lekla.

„Kurva co tu dělá mamka?" Potichu panikařil, a pánev s vajíčky stáhnul z plotýnky. „Vždyť má být v Berlíně!"

Běžel z kuchyně ke vchodovým dveřím. Já mezitím našla talíře, a dala na ně z pánvičky přiměřenou porci vajíček.

Radši jsem ignorovala jejich vzdálenou konverzaci, bůh ví co můžu slyšet a co ne.

„Jé ahoj Ruby" pozdravila mě Simone za mými zády, když nejspíš vešla do kuchyně, a spatřila mě. Zněla celkem překvapeně.

„Uhm... Ahoj Simone" nervózně jsem jí pozdravila. „Myslela jsem že hodinu máme až zítra?" Zasmála se, a svojí kabelku položila na kuchyňský ostrůvek.

„Jo to jo, já jen-" „Včera mě doučovala, a usnuli jsme u toho" skočil mi do řeči Tom, který naštvaně vešel do kuchyně.

„Ahaa... No já vás nebudu rušit, a jdu něco zařídit" usmála se, a někam odešla. S Tomem jsme si nahlas povzdychli, a pak se tomu zasmáli.

Tom dokončil pro nás snídani, a přichystal na stůl, mezitím co já mu vyprávěla další příhody z mého života.

Je mi s ním fakt dobře. Sice je to největší debil kterého jsem kdy v životě potkala, ale vtipný debil.

„Dobrou chuť" naráz jsme si popřáli, a začali jíst. Není vůbec špatný kuchař, ale taky to není úplně dokonalý.

Když jsme dojedli, odnesla jsem naše talíře, a ještě si doběhla pro moje věci k Tomovi do pokoje.

Tom už čekal s botami na nohou u dveří. Tašku jsem odhodila vedle sebe, a rychle si nazula svoje Converse boty.

Ještě jsem se oblékla do bundy, a už i s taškou na zádech jsem byla připravená.

Nastoupili jsme si do auta, ale Tom ho nenastartoval. „Ruby?" Promluvil „No?" „Nikde nesmíš nikomu o tomhle říct, jestli jo... tak to bude pro nás oba dva špatný, chápeš?"

„Tome nejsem tak naivní, neboj" uklidnila jsem ho. „Jo já vím..." řekl, a už konečně nastartoval to auto, a vyjel od baráku.

„V kolik chodíš do školy?" Z ničeho nic se zeptal. „Proč?" Zmateně jsem se na něho podíval, a on pokrčil rameny „Jen tak".

„Kolem 7:20 vycházím" odpověděla jsme mu na jeho předchozí otázku. „Dobře... v pondělí v 7:40 tě vyzvednu před barákem" usmál se na mě.

Vytřeštila jsem oči, ale radši jsem nic neříkala. Dojeli jsme k mému baráku, a já se začala připravovat na výstup.

„Tak děkuju" ozvala jsem se, a vzala si tašku. „Nemáš zač" řekl nazpátek. Vystoupila jsem z auta, a bez toho abych se otočila šla rovnou k domu.

Čauko!
Chci vám jen popřát Veselé Vánoce, a krásný vstup do nového roku!

Vaše Ally.