Last Note {Tom Kaulitz}

23

*Tom Kaulitz*

Bože můj... co jsem to udělal?

Těžká zbraň mi spadla z ruky na zem a ozvala se pouhá rána. A křik. Křik Ruby otce.

„Co si to udělal?!" Řval na mě. Bill se mě snažil chránit a hádal se s Isaacem, ale já jen koukal na tu holku co jsem zastřelil.

Bezmocně ležela přede mnou. Její břicho silně krvácelo až se její krev dostala na moje bílé boty.

Proč tu jen stojím? Mám jí pomoct? Chtěl bych, strašně moc, ale co táta?

Mám šanci zdědit celou mafii a být její šéf, a nebo můžu furt dokola toužit po té stejné dívce, která mě už asi určitě po tomhle nebude chtít ani vidět.

Jsem monstrum. „Jsi monstrum Kaulitzi! Za tohle shoříš v pekle!" Křičel dál Isaac.

Do pekla patřím už od té doby co jsem se narodil. Nikdy jsem nebyl andílek a nikdy ani nebudu, je mi souzeno zabíjet.

Oči jsme měl přes slzy úplně zamlžené. Nic jsem neviděl, ale bál jsem se si slzy utřít aby si někdo nevšiml že jsem takový slaboch a brečím nad holkou kterou mám už od začátku nenávidět.

A já se snažil, opravdu, ale ona jako by chtěla být v mém životě i přes výhružky mého otce že se s ní nemůžu bavit.

Alespoň že mě mamka chápala... sama jí učí na klavír a... proč jsme to udělal.

„Jsi jen horší verze tvého fotra! Nevíš jak moc jsme jí měl rád! Byla moje všechno Kaulitzi! Všechno! A ty si to teď posral"

Snažil jsem se jeho řeči ignorovat. Furt na mě křičel. I když ho Bill málem umlátil k smrti, furt měl tu energii mi vyčítat smrt jeho dcery.

„Myslíte že ona nebyla moje všechno?!" Nevydržel jsem to a otočil se na něho. „Cože?" Řekli naráz Bill s Isaacem.

„Měl jsem jí taky rád. Byla to moje kamarádka která mě dokázala podporovat i přes to že věděla kdo jsem! Zkurvený rodinný vzpory! Bez nich by tu furt byla! Šťastná a bez starostí!" Brečel jsem.

Všechna pozornost šla na mě. Každý člověk co tu byl mě teď sledoval, a mlčky poslouchal moje slova.

Někdo se tvářil překvapeně, někdo smutně, někdo naštvaně. Vlastně naštvaný byl jen táta.

„Kecy" zasmál se a odplivnul krev z pusy po tom, co mu tam Bill silně vrážel rány.

„Neměl si jí rád, jen si jí zneužíval" smál se ze zoufalosti. Byl tak zmlácený že musel být úplně mimo.

Vztek mi proudil krví. Nemá tucha jak mi to co řek ublížilo. „Drž hubu" řekl jsme přes zuby.

„Zneužíval si jí kvůli informacím" pokračoval. „Drž kurva tu hubu" zvýšil jsem hlas.

„Víš že by tě nemilovala? Vrazi nejsou její typ" usmál se. Je to psychopat, pouhý psychopat!

„Drž už tu zkurvenou hubu do prdele!" Zakřičel jsem. Jakoby bych teď přestal myslet.

Zatmělo se mi před očima a můj mozek nemyslel. Pamatuju si jak jsem zvedl zbraň která ležela vedle Ruby ze země.

Nabil jsem jí a vystřelil. Na Isaaca. Do hlavy.

Od té doby co jsem poznal Ruby jsem nikoho nezabil, a najednou střelím po dvou lidech v jeden den.

„Kurva Tome" prolomil ticho Bill. Isaacovo tělo dopadlo těsně vedle těla Ruby.

Mafie Isaaca začala rychle utíkat z místa pryč, a tak tu už jen zůstala naše a rodiny Schmitt.

Jen jsem nikde neviděl Dianu s jejím tátou. Odešli? To nevím, ale jsem rád že Diana neviděla co jsem za člověka.

„Rychle odkliďte tělo toho magora a tu holku se pokuste zachránit!" Zakřičel Táta.

Cože?

Chtěl po mně abych zabil Ruby a najednou ji chce zachránit? Spím? Protože moje sny často nedávají smysl.

„Pojď jdeme" popadl mě Bill za ruku a vedl mě z místa uličkou pryč. Vynořili jsme se na rušném náměstí.

Je dobré tu být po tom co jsem někoho zabil? Proč kurva nad tím tak přemýšlím! Jsem mafián! Nesmím se bát!

„Tome klid, na" nastavil jeho ruku abych se chytl jeho loktu. Billův srdeční tep mě vždy dokázal uklidnit ve stresujících situacích.

Divím se že pod mým sevřením mu ruka neupadla. Bill mě vedl do nějaké budovy.

Ani mě nezajímá kam to jdeme, už chci hlavně pryč. Chci si povídat s Ruby o tom jaká káva se ke komu hodí.

Chci se s ní hádat o tom jestli je lepší Korn nebo Iron Maiden. Chci být s ní, smát se, a být jako normální lidé.

Proč jsem se narodil do mafiánské rodiny? Nechci být mafiánem, ale musím.

Musím dodržovat dlouholetou rodinnou tradici. Vždy nejstarší dítě v rodině převezme mafii.

Proč se nenarodil Bill jako první? Debilních deset minut... pouhých deset minut rozhodlo o našem životě.

Těch deset minut taky rozhodlo o tom kdo bude mít jakou pozici v rodině. Měl to být Bill...

Ne že bych mu přál to co si prožívám já, ale vím že on by to zvládal mnohem lépe. On se na to hodí. To on má být budoucí šéf Kaulitz mafie.

„Tome jsi v pořádku?" Posadil mě na gauč. Jsme v nějakém domě který jsem vůbec nepoznával, ale snad jsme tu v bezpečí.

„Zdáš se mi trochu mimo" šáhl mi na čelo aby mi zkontroloval tělesnou teplotu.

Jsem mimo. Právě jsem možná zabil dva lidi, mám se radovat? Možná bych jako "vrah" měl, ale neraduju se.

Co kdybych se zabil a Bill by byl následující šéf mafie? Je to jediná možnost a-

„Přinesu ti led a něco k pití" vyrušil mě z myšlenek a přešel do druhé místnosti.

Jsem zoufalec.