21.

258 4 0
                                    

Dnes jsem se zase prala s vrbou mlátičkou když mě přepadl pocit že mě někdo sleduje. Vyskočila jsem, chytila jsem se blízké větve a přeskočila na další. Potom už mi jen zbívalo se ve správnou chvíli pustit. Dopadla jsem hladce do kotrmelce a tím jsem zbrzdila svůj pád. Postavila jsem se a rozhlédla se kolem sebe. Profesor Snape stál na kopci a beze slova mě sledoval. Vzala jsem si věci a šla jsem k němu. ,,Uvědomujete si jak je to nebezpečné?" ,,Ano omlouvám se-" ,,Musím ale uznat že je působivé to sledovat." Zarazila jsem se. ,,Um děkuji." ,,Proč to děláte?" ,,Baví mě to. A může se to hodit, když se dokážu takhle vyhýbat větvím vrby mlátičky, potlouky budou hračka." ,,Nebudu vám v tom bránit ale dávejte na sebe pozor." ,,Děkuji. Jsem opatrná."
Od té doby mě Snape pronásledoval snad ještě více ale bylo mi to jedno, alespoň o sebe nemusím mít obavy. Když se mi to nepovede, brzo to zjistí a pomůže mi. Při hodinách mě baví sledovat jak si profesor Snape dobírá Harryho. Je příjemné vědět že na mě mému oblíbenému učiteli záleží.

Teacher's Pet-Severus SnapeKde žijí příběhy. Začni objevovat