Teacher's Pet-Severus Snape

65.

Vánoce byly úžasné, na štědrý den jsme se byly projít po Londýně, v zimě je opravdu nádherný s tím sněhem a výzdobou. Na zahradě jsme se s Dracem koulovali a stavěli jsme sněhuláky. Sice už nejsem tak úplně dítě ale konečně si můžu dovolit chovat se jako dítě. Ještě mám minimálně dva roky kdy nemusím být zodpovědná a vyspělá. Musím sice zvládat ty věci které mě učí Snape a Brumbál ale nikdo ode mě zatím neočekává úplnou dospělost, berou mě pořád jako dítě.

Když jsme se vrátili do Bradavic, samozřejmě jsme se Snapem pokračovali v mém výcviku, za ty dva týdny jsem si trochu odvykla a bylo to opravdu náročné. Nakonec už jsem se nedokázala zvednout, ležela jsem na zemi a snažila jsem se vzchopit a postavit se ale byla jsem úplně vyčerpaná. Snape mě jemně vzal do náruče a posadil se se mnou do svého křesla, jemně mě hladil po vlasech. Bylo zvláštní mu sedět na klíně a opírat se o něho ale byl to opravdu příjemný pocit, držel mě pevně ale zároveň jemně, jakobych byla něco velmi křehkého. Byla jsem vyčerpaná ale zároveň jsem se cítila opravdu dobře, užívala jsem si jeho doteky a nakonec jsem usnula. Probudila jsem se opět ve Snapeově posteli, on tam ale nebyl a venku už zářilo slunce. Vstala jsem a šla jsem do obýváku. Snape stál uprostřed místnosti, všimla jsem si že na gauči je polštář a deka. ,,Vy jste kvůli mě spal na gauči?" ,,Nechtěl jsem aby jsi se cítila, nepříjemně." Nebyla jsem si jistá co odpovědět, pouští si mě k sobě opravdu blízko a chová se ke mě moc hezky. ,,Děkuji." Řekla jsem nakonec nejistě a došla jsem k němu. Na chvilku jsem zaváhala ale potom jsem ho obejmula, také mě objal a po chvíli mě políbil do vlasů.