Teacher's Pet-Severus Snape

158.

,,Chce tě vidět." Věděla jsem že se to stane ale stejně mě to zarazilo. ,,Zvládnu mu odolat?" ,,Připravoval jsem tě na to šest let. Naučil jsem tě vše co znám a Brumbál také, máš vše co potřebuješ. Jen si musíš věřit a nenechat se zlomit bez ohledu na to jak nepříjemné to bude."
Voldemort už čekal, dařilo se mi působit tak že jsem v klidu i když to nebyla tak úplně pravda. Stála jsem přímo před ním a Severus stál za mnou. Pohlédla jsem do Voldemortovích nelidských očí. ,,Jsem si jistý že jí můžeme věřit můj pane." Zastal se mě Severus. ,,Teď uvidíme." Odpověděl Voldemort chladně. Přitiskl špičku své hůlky na mé čelo a mím tělem projela silná bolest. Ztratila jsem kontrolu nad svím tělem a cítila jsem jak padám na zem. Pán zla mě ale jednou rukou chytil pod zády a podpíral mě zatímco se snažil proniknout do mé mysli. Úspěšně jsem mu ukazovala jen falešné myšlenky a vzpomínky. Bylo to náročné ale nedokázal se dostat doopravdy do mé mysly, jen si myslel že se mu to podařilo. Byla jsem příliš slabá, všechny svaly jsem měla úplně uvolněné takže jsem vysela ve vzduchu jako hadrová panenka. Stále se snažil proniknout do mé mysli, jakoby testoval jak dlouho vydržím. Na boku jsem cítila jeho ostré nehty jak se zarývají do mé kůže. Nakonec přeci jen přestal. Nedokázala jsem ani otevřít oči. ,,Měl jsi pravdu Severusi, můžeme jí věřit." Odmlčel se a Severus nejspíš vypadal ustaraně protože po chvíli pokračoval. ,,Dostane se z toho. Doporučuji nějakou základní léčbu, vzhledem k tvím znalostem lektvarů by to neměl být problém. Vzmi si ji." Cítila jsem jak si mě Severus vzal do náruče a nese mě pryč.