jsem monotónní
snažím se zapadnout
do zapadlých kousků
hnijících v zemi
objímám polštáře
utírám si tváře
stéká tu krev
z ran, co se hojí
krátké vlasy
a tvé polibky
stejně vysněné
jako ztracené
zalévání zvadlého
nepoznání známého
škrtání správných odpovědí
a dlouho trvající zášť
upadám, proplouvám
neustále se ti omlouvám
řezu se do břicha
a utichám v tichu
neznáš mě
neznáš sebe
neznáš
YOU ARE READING
vznícení
Poetryseschlé listí sirky v ruce oheň už mě požírá černý plamen svírá duše nikdo už ho nevnímá další básnická sbírka...
