vznícení

sebedestrukce

co stane, se se stane
a tak ti, můj pane
říkám dík
žes mě svlík'

pijem tříšť ledovou
a já touhle dobou
už mám spát
zůstaň stát

ležíme na zemi
prázdnými frázemi
ničíme život
podej mi pivo

a zahoďme ty řeči
když před tebou klečím
jsem dívka
z blízka

a doufáš a ztrácíš
a v krví kráčíš
a jenom mě miluješ
dlouho tu nebudeš

protože mám nůž
tak ticho už

už ticho
tvé břicho
rozpárám
co tě to
napadá

ty noci
co probdíš
už se nevrátí
já jen navádím
všechny ke zlu
na žezlu
mám hlavu svého táty
víš, povolené ztráty

dokud se rány nehojí
říkají mi, nech ho jit
však já si sama kůži rvu
to já vládnu dnu