HRÁČ S ČÍSLEM 24

22. - GIGI

Současnost

Z nás čtyř sester jsem jediná, která je blázen do hokeje. Díky tomu jsem byla vždycky tátova oblíbenkyně, protože jsem jako jediná rozuměla jeho vášni. Už když mi Matteo poslal ty dvě vstupenky, jsem věděla, že tam půjdu. Strašně bych si vyčítala, kdybych tam nešla, i kdybych ho měla vidět jen z dálky. A jediný člověk, se kterým bych to chtěla podstoupit, je Elena.

„Proč chceš, abych s tebou šla zrovna já?" zeptá se, zatímco sleduje, jak se převlékám. Dlouho jsem přemýšlela nad vhodným outfitem, ale nakonec jsem se rozhodla jen pro černé džíny a červené tričko.

„Protože Emily by celou dobu vyvracela oči nad tím, jak může někoho bavit tak násilný sport, a Scarlett by si pravděpodobně kreslila. A navíc jsem s tebou chtěla mluvit."

Od toho dne v restauraci jsme spolu nemluvily. Náš každotýdenní oběd vynechala, Scarlett říkala, že je nemocná, ale všechny jsme věděly, že je to jen výmluva.

Dopnu si zip u kalhot a vzhlédnu k ní. „Volala jsem Malcolmovi," přiznám. Elena ztuhne. „Cože?"

„Myslely jsme, že by nám mohl říct, proč se chováš tak divně."

„Neměla jsi mu volat, Gigi," zavrtí hlavou a schová si tvář do dlaní.

„Řekl mi, že jste se rozešli."

Elena vzhlédne a pokrčí rameny. „Můžeš říct, že jste mi to říkaly. Že jste říkaly, že to je akorát záletnej hajzl, do toho," pobídne mě. „Nemůžeš mi říct nic, co už bych nevěděla."

Chytnu ji za ramena a přinutím ji se mi podívat do očí. „Chtěla jsem se zeptat, jak to zvládáš, El. Nechci ti říkat, že jsme ti to říkaly, protože to nemám zapotřebí."

Elena si povzdychne a posadí se na postel. Viditelně se jí uleví, že si o tom může s někým promluvit. „Tolik let, Gigi," hlesne. „Tolik let jsem strávila v naději, že se změní. Že se z něj stane ten muž, kterého jsem v něm zpočátku viděla. Snažila jsem se přehlížet všechny ty známky toho, že spí s jinýma, že nemá zájem se mnou nic řešit a že mě využívá jenom k sexu. Doufala jsem, že se jednoho dne probudí a uvědomí si, co ve mně má, ale když jsem ho nachytala s tou holkou, už jsem to nevydržela."

„Vyjel i po mně," přiznám.

Elena vykulí oči a celá zrudne. „Vážně?"

„Myslel si, že jsem mu zavolala proto, abych ho svedla. Vůbec netušil, že jsem opravdu chtěla jen vědět, co se děje s tebou."

„Vždycky ses mu líbila," prozradí mi. „Vždycky, když jsme někde byli a on tě viděl, říkal, že jsi fakt krásná. Myslela jsem si, že to je jen milé gesto, aby mi dal najevo, že má rád moje sestry, ale nenapadlo by mě, že by po tobě opravdu vyjel."

„Je mi to líto, El," povzdechnu si.

Elena jen s úsměvem, který se jí neodráží v očích, pokrčí rameny.

„Prostě nemám tolik štěstí jako ty."

„Mám dceru s chlapem, kterej je mnou až nezdravě posedlej, a jsem zamilovaná do chlapa, co tráví každej týden v jiném státě. Fakt jsem klikařka, ty jo," směju se.

„Já bych řekla, že máš nádhernou pětiletou holčičku, která je celá po tobě, s mužem, který byl jednu dobu tvým nejlepším přítelem a nejbližším člověkem. A jsi zamilovaná do ambiciozního sexy hokejisty, který přestože může mít na kterou ukáže, po nocích volá jedině tobě. Tvůj život není perfektní, ale co by to bylo za zábavu, kdyby byl?" pokrčí rameny a úsměv, který mi věnuje, je pro změnu upřímný.

Dřív jsem toužila po obyčejném životě, ve kterém budeme mít s Matteem kupu kudrnatých dětiček, skromný dům se zahradou, na níž budeme trávit večery se sklenkou vína. Ale teď si říkám, že tak snadný život bych mít nechtěla. Jsem temperamentní člověk a toužím po životě, ve kterém nevím, co budu dělat zítra. S Matteem jsem byla vždycky spontánní, cítila jsem se s ním svobodná jako nikdy dřív. Chybí mi ten pocit.

„Měly bychom vyrazit, pokud se chceme vyhnout těm největším frontám."

Nervózně přikývnu a následuju Elenu do auta.