Amberly a Král

24

První co James udělal, když jsme přijeli na zámek, bylo že přikázal, aby všechny mé osobní věci byli přenesené do jeho komnat. Udělalo mi to obrovskou radost, kterou on zaznamenal a vyžádal si polibek před celým služebnictvem, které pendlovali sem a tam, jako odměnu.

Dala jsem mu rovnou dvě.

Chtěl mě ve svém životě i v soukromí a dokázal mi to.

Přinesli mé oblíbené knihy, do poloprázné skříně přenesli mé oblíbené šaty přenesli i truhlu s nejvíce potřebnými věcmi, malou šperkovnici a zrcadlo. James sledoval jak na místě, kde měl rozloženou mapu království má teď šperkovnici. V místě kde měl vystavené zbraně mu nyní vyselo mé zrcadlo. Bylo mi ho trochu líto.

,,Nechám ti sem vyrobit nábytek aby to ladilo a možná se porozhlédnu po větších komnatách, i když tyhle jsou asi největší." zamumlá lehce zoufale, pobaveně se ušklíbnu.

Další věc, kterou provedl  bylo, že nechal poslat pro doktora. Dlouho jsem se kvůli tomu sním hádala, ale nakonec vyhrál.

Doktor byl staršího věku, ale na všechny strany se usmíval a kypěl energii. Na to,že mu táhlo na 80 let. Hybtí to stařík, pomyslím si, když kolem mě běhá, jako by se nechumelilo. Udělá různé prohlídky.

,,Všechno je naprosto v pořádku..." pronese doktor. ,,Ha!" skočím mu do řeči. ,,Moc se omlouvám, kpže jsme vás rušili od práce pane. Můj muž má o mě až přehnaný a neoprávněný strach." vrhnu po Jamesovi tvrdý pohled a pak se laskavě usměju na doktora.

,,Ale.." pokračuje dál doktora. ,,Jistý nález tu byl." stuhnu. Vyměním si s James vyděšený pohled. James úplně zbělal a měla jsem obavy, že ho za chvíli se staříkem budeme muset vskříšit. ,,Jaký?" zeptám se opatrně.

Vteřiny se zdáli být dlouhé jako hodiny než stařík s potutelným úsměvem promluvil.

,,Doufám, že nemáte další plány do budoucnosti, které jste chtěli podniknout jen sami dva, ale pokud ano doporučuji rychle to uskutečnit." zmateně na doktora pohlédnu, když se však usměje všechno mi dojde.

Vytřeštím oči. ,,Neděláte si legraci že ne?'' zeptám se. Stařík neboli doktor zavrtěl hlavou. ,,Jsem si jistý. Ruku do ohně za to dám." do očí se mi nahrnou slzy, ale né smutkem ale šokem a štěstím.

,,Já to nechápu. Co je mé ženě." otočíme se na Jamese. Ti muži jsou vážně natvrdlí. Vstanu a dojdu k němu. ,,Dej mi ruku." rozkážu. Uposlechne. Natáhne jí a já jí položím na své břicho. ,,Tady je život. Život, který jsme stvořili my dva." řeknu. James ještě víc zbledl jestli to bylo možné. Oči třeštil na svou ruku na mém břiše. ,,Já... já budu otec." koktal. ,,Ano vaše výsosti gratuluji.'' prohodil stařík. A už si to mířil pryč.

,,Nechte si to zatím pro sebe." křiknu na něj než opustí komnaty mého muže a teď I moje a našeho dítě. Já budu máma!

Položím ruku na tu jeho a překryju jí. ,,Řekneš něco? Máš radost?" zeptám se opatrně. Odpověď nepřišla místo toho si mě prudce přitáhl a dlouze políbil. Beru to jako ano.

Jestli jste si mysleli že se Jamese zastaví v ukojení touze to že jsem těhotná pěkně jste se spletli a dal mi to jasně na srozuměnou ještě ten den.

Já doopravdy budu máma.

                           ○○○

O tři měsíce pozdě jsem si zkoušela nějaké šaty a s hrůzou jsem sledovala jak se do nich nevejdu. I slepí by na první dobrou poznal, že jsem v očekávaní.  Mé raní stávaní bylo otřesné. Celý jsme prozvracela.
James se ode mě nehnul na krok. Vždy až po obědě a pracoval až pozdě do noci, aby pak semnou mohl být celé ráno a odpoledne. Ani dneškem tomu nebylo jinak.

Seděla jsem na zemi na mramoru a opírala jsem si hlavu o kamennou zeď. To že tu byla zima mi bylo přijemné, chladilo mě to. Bylo mi zle bylo mi příšerně zle. Vědro vedle mích nohou předchvíli vypráznil James. Vypadalo to, že mu vlastně vůbec nevadí, že se o mě musí takhle starat.

,,Doufám, že to brzo přestane." zachraptím. ,,Určitě." usměje se a přitáhne si mě do objetí. Žaludek mi udělal kotrmelec, ale žaludeční šťávy jsem držela v sobě, abych nepřerušila tuhle chvíli. ,,Je vidět, že je tvůj. Dává mi zabrat." poznamenám slabě a sama se usměju nad vlastním vtipem. ,,Radši bych ti dával zabrat v naší posteli." poznamená, ale v jeho hlase je náznak úsměvu.

Zamotá se mi hlava a musím si jí opřít o jeho hrudník. ,,Omlouvám se." řeknu s pohledem na vědro u našich nohou. ,,Za co se proboha omlouváš?" zeptal se překvapeně. ,,Kvůli mě trávíš rána na chladné zemi. Své práci se věnuješ až odpoledne a chodíš spát kvůli mě pozdě. Jestli si myslíš že vždycky spím, když přijdeš tak se pleteš. Vidím na tobě jak si unavený." hlas se mi zlomil. Tohle všechno bylo špatně. Nechtěla jsem mu všechno jen stěžovat. To že mi není dobře sice je přirozené, ale James by mě měl nechat hlídat Evelyn, Melody a Mayou. Místo toho tu zůstával semnou a stěžoval si vše co mohl.

,,Měla jsem být tvojí oporou a podporou, ne tvou přítěží." dodám rozklepaně. Ucítím jak mě konejšivě pohladil po pažích a políbil mé do vlasů. Ostře se nadechnu. Tekla mi slza. Zatracený hormony!

,,Ty trpíš kvůli mě má královno." zamulal mi do vlasů. ,,Chtěl bych pro tebe udělat víc, ale nevím co. To že tu stebou zůstávám je maličkost. A to že si pro mě přítěž? Nebudu říkat že mi tvá nevolnost trochu nezhatila plány, ale ty za to nemůžeš a já chci být po tvém boku. Chci být tvá opora a podpora. Protože tohle ty jsi pro mě." zvedne mi bradu a zadívá se mi do očí. Jak já jsem blázen do jeho zelených očí!

A pak se sklonil a přitiskl své rty na ty mé. Užívala jsem si polibek dokud mi hlavou neproletěla myšlenka, že mé rty musí chutnat po zvratcích a žaludeční šťávě. Ve stejný moment mi žaludek udělat salto vzat. Odtrhla jsem se od Jamese a vrhla se ke kýblu. James mi tak tak stihl chytit vlasy než jsem vyprázdnila poslední obsah mého žaludku. Úplně vyčerpaná jsem padla k zemi. ,,Zase tak strašný ten polibek nebyl, že jsi se kvůli tomu...." škádlil mě, ale říkal to milím tónem.

,,Odpusť mi." ,,Já nemám co ti  že tohle všechno trpíš jen pro to aby jsi mi dala dědice." zastrčí mi pramínek vlasů za ucho a zničeho nic mě zvedne do náruče. Musela jsem být strašně těžká! Ještě než jsem byla těhotná jsem nebyla lehounká jako pírko a teď když jsem měla místo břicha meloun....

Gravitace tady očividně nefunguje.

Donesl mě do naší ložnice a položil mě do postele a přikryl. ,,Vyspi se. Budu pracovat tady a pak si dáme oběd ano? Odpoledne budu muset na radu tak za tebou pošlu Ev... Eval... Even..." ,,Evelyn." řeknu a zamračím se na svého krále. ,,Ano přesně jí. Předevčírem za mnou byla s tím že tě už dloho neviděla a chce vědět jak na tom jsi." ach ano, starostlivá Evelyn. Přikývnu. ,,Kdyby cokoliv jsem tady." naklonil se a políbil mi zvětšující se kluaťoučké bříško a pak mě políbil na čelo a mě se únavou zavřou oči.

Půlka Wattpadu se mi vymazala😭, kapitoli ke knížky, kterou jsem si předpřipravila i poznámky k této knihe, dokonce i předpřirpavený dárek....😟.

Ale dobrá zpráva! Kapitoli, které jsem měla předepsané k této knize se mi nevymazali a mám teda co vydat
😇