Jahodové léto

35. kapitola

35. kapitola

Klára

Kláru mrzelo, že víkend s Pavlem nevyšel, ale byla ráda, že si nakonec zařídil náhradní program a ty dva tisíce mu ráda půjčila. Zvlášť když řekl, že v hospodě dostal smlouvu a bude tam pracovat i během školního roku, o prázdninách a víkendech.

Do konce prázdnin zbývaly přesně dva týdny. V sobotu měli v plánu doprodat zásoby a v neděli uspořádat VIP den pro zvané. A pak rovnýma nohama do školy. To znamenalo, že nadcházející víkend byl rozhodující. Celou sobotu a neděli měla probíhat blesková soutěž.

Hlasitě vzdychla, když si uvědomila, že nebude moc být s Pavlem. Nehledě na to, že jí Natálie řekla, že podruhé už nebude volat domů, že přijede, a pak to zase rušit. Myslela si, že si užije konec prázdnin, a zatím se všechno jen komplikovalo.

Naštvaná byla i Markéta, protože už počítala s brigádou. Nakonec ji uklidnil příslib příštího víkendu a dvě stovky nad obvyklou taxu.

„Už jsi sehnala toho celebritu?" zeptala se Klára Natálie, která právě využívala trochu klidu a vyráběla náramek z drobných tyrkysů.

„Jo, mluvila jsem s bráchou, snad zná nějakýho youtubera," odpověděla Natálie, aniž by zvedla oči od korálků. „A taky jsem přemejšlela, že by bylo fajn hodit o víkendu na stroje naše největší trháky. Já vím, že teď experimentujeme s příchutěma, zrovna okurková byla docela hit, ale dala bych tam to, co se nejvíc prodává."

„Vanilka tam musí bejt v každým případě. Už kvůli kafi. Pak určitě jahoda," zamyslela se. Natálie uvažovala správným směrem. Vlastně přispěla mnoha dobrými nápady. Klára doufala, že si toho rodiče všimnou. Po škole by mohla mít celý areál, který se určitě do té doby ještě rozšíří, na starost.

Z plánování cizí budoucnosti ji vytrhlo zapípání mobilu. Bohužel ne jejího.

Natálie se jen mrkla na jméno na displeji, usmála se, ale na zprávu nereagovala.

„Zase Filip?" uchechtla se Klára, ve skutečnosti však kamarádce záviděla.

Pavel jí nikdy nepsal jen tak. Nanejvýš poslal kratičkou textovku, že je na cestě, ale většinou ani to ne. Nikdy nezažila špitání po telefonu až do půlnoci, zprávy poslané jen tak, protože mu bylo smutno, nebo roztomilé obrázky. Nebyla přehnaně romantická, jenomže kdy všechno tohle zažít, když ne teď?

Navíc Natálie pořád tvrdila, že s Filipem nechodí. Mohl klidně přijít, nebo na ni zamávat ze sousedního stánku – byly k sobě tak natočeny, že si prakticky viděli z okýnka do okýnka, přesto jí každou chvíli psal.

„Neodepíšeš mu?" zeptala se nervózně. Nepřečtená zpráva ji rozčilovala, i když nebyla určena jí. „Vašim už nebude vadit, že je bílej?"

„No, vy jste oba docela snědý," smála se Natálie. „A už jsem ti několikrát řekla, že ani jeden neplánujeme žádnej vážnej vztah. Ne teď."

Naštěstí přišli zákazníci a Klára nemusela odpovídat. Nejspíš by řekla něco uštěpačného, a to nechtěla. Natálie za nic nemohla. Ovšem jestli zprávy, úsměvy a tajné polibky neznamenaly vážný vztah, tak jaký byl pak ten její a Pavlův?

„Možná že jsem přehnaně aktivní, ale nechtělo by to tady trochu vylepšit?" změnila Klára téma, když rodinka odešla k pískovišti.

„Jak jako vylepšit? Tohle je nejvíc cool místo ve městě a okolí," řekla Natálie, ale zdálo se, že přece jen přemýšlí, protože konečně odložila korálky.