40) It was complicated

2K 161 19
                                    

Ne, prosím! Proboha to ne! Bože proč? Proč zrovna teď? ... Tohle je fakt super! Grr., vyšilovala jsem.

,,Nemůžeme si o tom promluvit?" ozval se znova.  Asi mu bylo jedno, že jsem mu ani neodpověděla.

,,Ne, tos uhodl, to teda nemůžeme." otočila jsem se k němu a založila si ruce na hrudi. U toho jsem se nezapomínala mračit.  ,,Prosím." zažadonil.

Nevěřícně jsem se na něj podívala.  ,,Na to jsi měl času dost, celý dva týdny. Ale ty ses neozval, ani jednou." vyplivla jsem a on přešel kousek blíž.  Lekla jsem se a instinktivně jsem ucouvla do zadu.

,,Bylo to komplikovaný.. a složitý." vydechl trochu otráveně. ,,Jo?" zvedla jsem obočí a stále měla ruce založené na hrudi. ,,A co je na tom složité?" zeptala jsem se ironicky.

Zaúpěl. ,,Mel, prosím." zatvářil se smutně. ,,Dej mi pár minut." zažadonil znova. Protočila jsem očima. ,,Nechápeš to Lucasi? Je konec! Jdi si za ní." řekla jsem v naprostém klidu, přestože mě to ranilo.

,,Má přítele." řekl hned. ,,A ta fotka byla jenom náhoda." dodal. Uchichtla jsem se. ,,Jo, to určitě." přitakala jsem sarkasticky. ,,Jenom náhodou jste si dali pusu, že?" dodala jsem.

,,Ale ona to byla fakt náhoda. Já bych ti tohle nikdy neudělal." řekl.  ,,Ale udělals to." řekla jsem.  ,,Mel.." vydechl.  Kate celou tuhle situaci sledovala a ani nepípla. 

,,Sorry, ale na tohle já nemám." rukama jsem naznačila gesto 'vzdávám se' a pak se otočila ke Kate. 

,,Vrátím se později, jo?" řekla jsem jí.  ,,Jo jasně." přikývla.  ,,Díky." špitla jsem a objala jí.   ,,Mám tě ráda." řekla. Tak jsme se loučily.  ,,Já tebe taky." opětovala jsem jí.  Pak jsem ji pustila a nazula si boty. 

,,Já tebe taky." řekl Lucas. Nic jsem mu na to neřekla. Zamračila jsem se a doslova vystřelila z bytu.  Ještě na schodech jsem slyšela, jak na něj Kate řve, ať neletí za mnou.  Kate, já tě miluju!

Šla jsem směrem centrum města. Nevěděla jsem, kde přesně jdu. Chtělo se mi brečet a zároveň jsem chtěla něco rozbít. Vztek a smutek teď byly moje dvě hlavní emoce.

Když už jsem byla v tom centru, zašla jsem si do Starbucks a koupila si karamelové frappuccino, jako obvykle. Dala jsem si to největší, protože mi bylo jasné, že to malé budu mít hned vypité. Zaplatila jsem a snažila se ignorovat, že ten prodavač se mnou flirtoval. Neměla jsem náladu na flirtování, já vůbec neměla náladu na to s někým randit.

Došla jsem do parku, kde jsem už dneska byla s malou Mirandou v kočárku. Sedla jsem si na lavičku, kde obvykle sedávám. Popíjela jsem to kafe a přemýšlela. O mně, o novém bydlení a bohužel, i o Lucasovi.

,,Kurva, nemysli na něj." okřikla jsem se a pár lidí se za mnou otočilo. Asi jim připadalo divný, že si povídám sama se sebou, ale pak mě zas začali ignorovat.

Prohlížela jsem ty stromy, co tu byly, ty děti jak si hrajou kousek ode mě, a taky ten panelák, který dělil mě a Lucase - díky Bohu za tohle stavení.

,,Ehm, promiň. Je tady volno?" ozvalo se vedle mě. Měla jsem nutkání říct: odprejskni, ať si kdokoli; ale otočila jsem se a prohlídla si ho. Zalapala jsem po dechu.

Summer Love 2 [CZ - Luke Hemmings]Where stories live. Discover now