Hi Harry, we're your kids! (Harry Potter)

2.První den a už v průšvihu!

UPOZORNĚNÍ! Děj jsem dala trochu rychlejc, než je u mě obvyklé, do pohybu, tak se časem cestuje už v tomhle díle, tak snad nevadí ;)

Netrvalo ani pár hodin dalšího dne a James Potter už mířil do ředitelny. Na tváři mu hrál lehký úsměv, když si volným krokem vykračoval vedle rychle cupitajícího profesora Kratiknota.
Tohle se mu tedy povedlo!
Zastavili před chrličem, kde profesor řekl heslo "famfrpál" a už stáli před rozzuřenou profesorkou McGonagallovou.
"Už zase, pane Pottere? To jste si to nemohl ani 1. den odpustit? Pan profesor Binns a celý červený-!"
"Ehm... paní ředitelko... myslím, že to byla růžová..." řekl kontrolovaným hlasem James, ale nezdálo se, že by byla ředitelka nějak vděčná, že to uvedl na pravou míru, a ještě víc se na něj zamračila.
"Zdá se, že vaši rodiče měli pádný důvod vám dát jméno James Sirius. Ty jména k vám pasují jako ulitý. Pan Potter a Black byli úplně stejní jako vy. Díky bohu, že váš bratr nemá stejné vlastnosti jako jeho soujmenovec z jeho druhého jména- to by byla katastrofa!"
Řekla s pohledem zabodnutý do obrazu s černovlasým mužem, který se na ni chladně podíval.
"No dovol Minervo! Já byl náhodou vzorný žák, profesor i ředitel! Copak můžu za to, že mě do toho ten Potter s Blackem zapletli? Vyřeš si tohoto Pottera a dej mu nějaký pořádný trest, aby už neměl- stejně jako jeho otec a děda- štěstí na problémy. Zatracení Potterové! Ani po smrti mi nedají pokoj!"
Ředitelka se zamračila na Severuse- jak si James domyslel- a obrátila se na Jamese. Dřív než mu ale stačila určit verdikt, tak do místnosti vběhla Lily s Albusem.
"Paní profesorko, paní profesorka Whiteová vás a pana profesora Kratiknota shání-" začala Lily udýchaně a pokračoval za ní Albus
"-a vzkazuje, že profesor Binns začal zvracet duhu. Ta duha je už po celé chodbě a nemůže to zastavit!"
McGonagallová se zamračeně obrátila na Jamese.
"Zůstaňte tady Pottere než přijdu!"
Pak rychle odešla se svým kolegou ven.
Albus se obrátil na svého bratra se zdviženým obočím.
"To jsi byl ty? Jak jsi to dokázal, když je Binns duch? Co to bylo za kouzlo?"
James se ušklíbl.
"Moje vlastní kouzlo. Dobrý, co? Jen jsem nevěděl o té duze. Asi vedlejší účinek." Pokrčil rameny a ukázal prstem na Snapea.
"Koukni, to je ten tvůj soujmenovec Severus, řekla to ředitelka. Ještěže tak nevypadáš. To by asi naši dostali infarkt, kdyby Tě po narození spatřili."
Snape se na ně zašklebil a spřažil ledovým pohledem bělovlasého vousatého starého muže ve vedlejším obrazu, který se celou dobu pochechtával, a zase se na ně otočil.
"Spíš buďte rádi, že není stejný jako tady Albus. To by ve světě rapidně klesl počet cukrovinek."
Tentokrát promluvil Albus (starší)
"Ale no tak chlapče, nebuď tak nabubřelý. Člověk by řekl, že po těch letech chytíš trochu toho mého humoru a optimismu a ne další ironii."
Albus se na ně se zájmem díval
"Vy jste ti, po kterých jsem pojmenovaný? Teda nechci být hrubý, ale proč zrovna po vás? To jste si byli s mým tátou-"
Nějaká žena mu skočila do řeči
"Blízcí? To ne! Teda s Albusem asi určitě, ale tady s tímto asi těžko. Tady Snape ho nenáviděl dřív, než ho vůbec viděl. Když studoval, tak byl ve stejným ročníku jako tvůj děda a... prostě si moc nesedli a to, že  tvůj děda získal srdce tvé babičky Lily, Snapeovi tajné lásky, tomu dalo poslední ránu. Když sem tvůj táta přišel, tak byl na něj tak hnusně zasazený, že ho začal nenávidět taky. Během pokračování války si všichni- až na Brumbála- mysleli, že je Snape dvojitý agent ve službách Voldemorta a že nemá v sobě nic dobrého. Předpokládám, že tvůj otec ti dal jeho jméno, protože měl výčitky svědomí, protože podezříval, tak věrného člověka, který byl ve válce jedna z klíčových postav, které nám pomohli vyhrát. Pro svůj úkol ve válce zemřel a tvůj otec u toho byl. Později přímo tady v kanceláři díky myslánce zjistil pravdu. Se Snapem je všechno strašně složité, tak se radši už na něj neptejte." Řekla bez obalu a nadechla se.
Vždy byla upovídaná a ráda vyprávěla příběhy, jenže byla obraz a málokdo si na ni našel čas, aby ji poslouchal a tak se tohodle s radostí rychle ujala, když se děti ptali.
Děti se zarazili. To byl největší rozsah informací, které o válce a jejich otci dostali. Věděli, že je toho mnohem víc.
Lily se otočila na Brumbála.
"Pane profesore, je nějaká možnost zjistit víc o minulosti našeho otce a zároveň, aby to bylo jako z pravé ruky? Nás by to hodně zajímalo."
Brumbál už ji chtěl nějak uzemnit. Nechtěl, aby se něco dozvěděli, když to sám Harry nechtěl, jenže to by musel být rychlejší. Tentokrát se ozval čaroděj v obraze nad Brumbálem, který měl, zdá se, prořízlou pusu.
"Ale jistě! Stačí si vzít obraceč času a dostat se do minulosti. Samosebou si budete muset dávat pozor, abyste nic nezměnili, ale k tomu slouží kouzlo utajení. Tady James by to kouzlo už měl vědět. A samozřejmě byste si museli dávat pozor tady na Albuse, který má oči a uši všude a byl tehdy ředitelem. Jeden takový obraceč času je myslím v Minervině šuplíku. Ten šuplík se mimochodem otvírá heslem 'Nebelvír'."
Usmál se na ně a nechápavě se podíval po svých kolezích, kteří se buď rukou plácli do hlavy nebo na něj vrhali vražedným pohledem. Konečně mu došlo, co udělal.
Zachvíli už James svíral v rukách obraceč času. Dal ho Lily, Albusovi a sobě kolem krku, nechal je všechny kouzlem "utajit" a začal ho zkoumat. Byl to docela nový typ, takže stačilo jen vyslovit datum a čas, kam se chtěli vrátit. Toho se ujala Lilly a vyřkla rok, ve kterém studoval její otec 5.ročník a dnešní datum(2.9.).
A byli pryč.
V ředitelně nastalo ticho, které následně přerušila sama McGonagallová, která vešla do místnosti.
"Kde jsou děti?"
Severus se konečně po dlouhé době ujal slova.
"Tady ten upovídaný dědek jim zajistil zdarma jízdenku na vědomostní jízdu v Bradavicích v době, kdy se zde vyskytovala Umbridgeová. Dal jim prakticky návod, jak se přímo účastnit vzniku Brumbálovi armády a očumovat svého vlastního otce v jeho pubertě. Ale jinak si o ně nedělej starosti, protože to vzali zkratkou spolu s tím novým neotestovaným prototypem obraceče času. Jinak, jak se má Binns?"
Tu poslední větu ředitelka už nezaslechla, protože tou dobou se již v mdlobách zřítila na zem.