Hi Harry, we're your kids! (Harry Potter)

6.Návrat domů

Varování: Oproti ostatním kapitolám je tato velmi krátká! Jinak hezké počtení;)

Další den se všichni Potterové po obědě vydali zpátky domů, ovšem až potom, co se s ostatními rozloučili a vymazali jim paměť.
Ginny s Harrym zrovna mazali paměť triu, tak si nevšimli Freda a George, kteří dětem předávali zalepený dopis se slovy
"Jestli chcete své rodiče potěšit..."
"...a celkově jim zlepšit život..."
"...tak si tohle potom přečtěte..."
"...nemusíte nám potom děkovat..."
"...my totiž víme, že jsme dokonalí,..."
"...neodolatelní..."
"...nejkrásnější..."
"...nejlepší..."
"...nejchytřejší..."
"...nejvtipnější..."
Takto pokračovali dále a James si jen s protáčením očí strkal dopis na spod své kapsy.
Když se Ginny s Harrym otočili, tak dvojčata zrovna ze sebe zrovna chrlili něco o tom, že mají 'jasnější zuby než Lockhart' a že prý mají 'čistější zadek než Merlinovo záchodové prkýnko'-kdyby ovšem v té době nějaké to prkýnko bylo samozřejmě;)
Ginny jen s nechápavým výrazem začala mazat paměť nejdřív Georgeovi a pak ještě Fredovi, který si jaksi neuvědomoval, že jeho dvojče je jaksi v transu, a který si až do konce jeho 'pamatování' vychvaloval, že má spolu s Georgem 'nejlépe tvarovanou stolici'.
Dřív než se všichni probrali ze zasnění, se rodina Potterových přesunula zpátky do budoucnosti.

O 2 dny a pár vyčerpávajících školních trestů později se James, Albus a Lily sešli v KNP, aby si přečetli dopis, který jim Fred s Georgem dali a na který si vzpomněli až teď.
Každý si někam sedl a James vytáhl dopis a s obrovským vzrušením ho nahlas přečetl.
Když ho dočetl, tak byl stejně zmatený jako jeho dva sourozenci, ale stejně jako oni se jednohlasně dohodli, že udělají pokyny, které se v dopise psali, ale bylo ještě na ně brzo, tak si ještě tak do Vánoc počkají.

*Vánoce u Potterových a Weasleyových*
V Doupěti se sešla celá rodina a známí. Ten kdo by se divil, jak se tam všichni vešli, by si musel překvapením kecnout na zadek, protože po té starší verzi Doupě není ani památky a místo něho tu stál celkem moderní domek s celkem velkou výměrou, krásnou zahrádkou, kterou už neobývá žádný trpaslík (Fleuřino kouzlo. Byla totiž vyděšená, když ji jeden kousl do nohy a moc se divila, že to kouzlo Weasleyovi neznají.)
Dům byl moderně vybavený a vůbec tu už nevládl takový zmatek jak kdysi.
To víte, po válce se rozdávali prémie za hrdinství a Weasleyovi byli jedni z těch, kteří byli 'oprémiováni'.
V domě vládla uvolněná nálada a všichni se dobře bavili, ovšem se sem tam podívali po podezdřele tichém Jamesi, Albusi a Lily, kteří se s tajemným úsměvem na rtech všude okolo rozhlíželi.
Když všichni dojedli slavnostní večeři, tak se ty samé děti postavili a do nastalého ticha James pronesl:
"Máme pro vás všechny překvapení. Ve skutečnosti to není naše, nýbrž překvapení některých lidí, na jejichž pokyny jsme jednali."
Zatímco mluvil, tak se Albus postavil ke dveřím a Lily jimi prošla a někam šla.
James mezitím pokračoval:
"Nejde až tak o nějaký dárek jako spíš o spravedlnost. Na začátku roku, jak víte, jsme si já s Alem a Lily vyrazili na výlet na jehož konci jsme našli kýbl s vodou, smetáky a hadry na uklízení školních záchodů." Nad tou připomínkou se pár zúčastněných zasmálo, ale poslouchali dál.
"Ovšem chvíli před tím, než jsme se zase vrátili, jsme obdrželi dopis od jistých dvojčat na jejichž pokynech jednáme..."
Zavládlo ticho, že by šel slyšet i dopad špendlíku na zem, jak všem šrotovalo v hlavě.
"Pozvali jsme sem pár známých neznámých, kteří jsou zde na základě pozvání Freda a George Weasleyových..."
V tu chvíli sem dorazila Lily s čtyřmi lidmi za jejími zády - tři muži a jedna žena.
Všichni šokem zatajili dech a šokem vytřeštili oči. Nebyl tam nikdo jiný než Sirius Black, Remus Lupin, Nymfadora Tonksová a Fred Weasley v celé své kráse.
Jen tři děti se smíchem vykřikli:
"TADÁÁÁÁ!!!"